Renoir

Na základe spracovania mi jednoznačne vychádza, že ako tému filmu si tvorcovia zvolili motív generačnej výmeny, keď otec ešte umenie robí a syn ešte len začína. Film je teda o „predávaní štafety“. Skutočným tvorcom deja a hlavným hrdinom je štafetový kolík v podobe mladej modelky, takže to, že sa tvorcovia tak nápadne oháňajú Renoirovým menom mi pripadá až nečestné. Škoda, že ústredná postava nemá viac priestoru a že záujem mladého Renoira o kinematografiu nie je nijak vysvetlený, i keď paralela so svetlom v maľbách jeho otca sa priam núka. (17.02.2024)

Místy silný a dojemně působivý požitek pro mě vycházel z nádherné výtvarné stránky filmu, evokující přímo styl a atmosféru Renoirových obrazů, postavy mladého syna Jeana R. s čerstvou dramatickou zkušeností z války a inklinování k stále většímu okouzlením filmem (což dohromady krásně evokuje z pohledu děje teprve budoucí Renoirův filmový majstrštyk Velká iluze), a rovněž ztvárněním titulní postavy vyzrálým Michelem Bouquetem, který s léty našel v Renoirovi další zajímavou hereckou příležitost k pro něj dříve netypické poloze. Ono to vše zní krásně a v nejedné scéně skutečně krásné je, ale ve finále se nemůžu ubránit dojmu, že jako dvouhodinový životopisný film nabídl toho tento Renoir docela málo a také v tom málu zůstal často na povrchu. Vycizelovaná forma totiž silně dominuje nad obsahem, který se točí pouze kolem jediného období slavného malíře na konci života a ač mě v nejedné scéně forma uchvátila a více útržků ze života otce i syna mě oslovilo, bohužel vše se rozplzlo v povrchní romantice synka, nekonečně opakovaného motivu malování žen a v poměru vyprávěného obsahu a stopáže trvá dlouho. Škoda, otec malíř a syn režisér Renoirové si v podobně cíleném filmu zasloužili dohromady rozhodně víc. [65%] (24.05.2023)

Dá sa povedať, že tento film bol pre mňa kinder vajíčkom. Čakala som životný príbeh o maliarovi Augustovi Renoirovi a dostala som k nemu aj bonus navyše. Počiatky umeleckej filmovej tvorby jeho syna Jeana. Film s veľmi krásnym obrazovým spracovaním, príbehovo pomalý nie však nezaujímavý. Minimálne pohľad na svet očami Renoirovho najmladšieho syna Clauda bol hodný zamyslenia. Okrem toho ma film navnadil na to, aby som si pozrela niečo zo Jeanových filmov. Som zvedavá! (08.08.2016)

Velice milý a příjemný žánrový snímek, nebo také "Merde! C'est si bon!", jak řekl filmový Renoir, nebo také re-noir - jiný pohled na černou.Nebo také: Il est trop tard - už je pozdě: na milování i chození, zbývá už jen malování a pár rad, které si nikdo nebere k srdci. Neboli ženy nabývající v různých obdobích kvality modelka, milenka a služka, a které jsou také základem domova, Renoirova domova, kde bolest je přechodná a krása věčná. (07.02.2014)

Estetická lahůdka, ale jen pro toho, komu vystačí dvě hodiny se dívat na travnatý svah s olivovníky, starý dřevěný ateliér, Azurové pobřeží, gaučíky, polštářky, starého malíře s hlavou jak TGM a svlečenou Christu Theret, to vše v záři zapadajícího slunce. Krásné obrazy z potoka, od vodopádů, pod stromy, z trávy i na silnici, skvělá hudba, velká porce erotiky, o kterou se stará krásná Christa Theret v pravidelných intervalech a ke konci jí ještě vydatně pomůže dost možná ještě mladší Solène Rigot (kterou jsem si dokázal zařadit až po nápovědě, hrála v v nedávném francouzském remaku Pregnancy Pact). Kdo potřebuje tempo, akci, napětí, víc děje, ruce pryč, malování není pro každého! Cinema Mundi, 2014. (02.03.2014)