Anjelský podiel

Kdo čeká komedii, která bude hodně vtipná a budete si myslet, jak se budete smát, tak rozhodně Andělský podíl o tomhle není. Téměř neznámí herci se ukázali v dobrém světle. Kdo si nic nebude od Angels Share slibovat, tak dělá jen dobře, protože tohle není žádné velké představení. Je to vlastně zajímavé, nic převratného se tam neděje, ale i tak se nenudíte. Je to něco jako chůze, když jdete po ulici a přemýšlíte nad něčím, taky nevnímáte nudu, jen prostě jdete. Mé hodnocení v sobě neskrývá negativismus, ale ani optimismus. Možná až typický styl pana režiséra, že by? (09.02.2013)

Od Kena Loache jsem viděl pár sociálních dramat. Matně si vzpomínám, že se na ně nekoukalo lehce, že jestli něčím skutečně netrpěly, pak lacinou podbízivostí, že v nich vždycky o něco šlo, že to byla poctivá, hrdá, svébytná, nekompromisní, kritická, syrová filmařina. V Andělském podílu jsem ji nenalezl. Jak bych taky mohl? Nebyla v něm. Tenhle film se bez ní musel obejít. Velká škoda. Takhle by to dokázal kdekdo. A stejně bych se nad tím nerozplýval a hodnotil bych to naprosto totožně- jako nevýraznou, průměrnou konfekci (snad) bez ambicí. Od tohoto režiséra jsem ale zvyklý na víc. Na mnohem víc. Pak může i průměrný biják způsobit vcelku solidní zklamání. (31.03.2015)

Podívaná tak na sobotní večer, když není co dělat a tak si můžete pustit film jako Andělský podíl u kterého si možná odpočinete, ale také u něj můžete dělat řadu dalších aktivit. Nuda, která míchá klišé nejrůznějších žánrů. Režisér filmu Hledá se Erik, tentokrát nezvládl udržet rovnováhu mezi dramatem a komedií, prolíná je nevkusně dohromady a nabízí film, který je podle mě ve všech směrech zbytečný. Příliš nepodstatných scén, které nic neříkají a nejsou pro film důležité, načrtnuté postavy, mizerný smysl pro humor. Kdybych to neviděla v kině, ale v televizi, tak to vypnu už v polovině. FFKV (02.07.2012)

V podstatě ryze hollywoodský námět zpracovaný zcela nehollywoodsky. Velmi snadno z toho šlo udělat pohádku o tom, jak chudák kluk s kriminální minulostí ke štěstí přišel, ovšem Ken Loach byl jiného názoru, vsadil více na realismus všedního dne (i když tomu, že by padesátikilový střízlíček zmlátil do bezvědomí metrákového pořízka se mi zdálo dost nepravděpodobné) a i když Robbie si zaslouží lítost i sympatie, za jeho temnou minulostí (a hrozbou temné přítomnosti) nechává pootevřené dveře. Příjemný lidský film se sympatickými civilními postavami a atmosférou chudých čtvrtí dnešní Británie. 80%. P.S.: Taky mám rád whisky. (25.09.2022)

Zahorklá, nevtipná, suchá britsko-francúzska zlátanina, ktorá sa môže pýšiť dočista zbabranými hereckými výkonmi, ktoré neraz spôsobili nepríjemnú bolesť v mojej už tak blbosťami preplnenej hlave. Zasmiať som sa ako správny neprofík zasmial, ale divák, čo pozná ako také hranice zistí, že nemusí byť profík na to, aby sám uznal, že tento garbage je omylom filmovej matky prírody. Dve hviezdy za to, že to v druhej polovici začali brať trochu vážnejšie. 35% (31.03.2014)