Ako Pán Boh dá

Klasická současná komediální Itálie. Italové jsou uřvaní, občas super vtipní, občas super znuděně průměrní. Není nic jasnějšího, než zdejší hodnocení tří hvězd. (29.04.2017)

Boží vůle vypráví příběh arogantního a zarytě ateistického muže, jemuž otevřel oči ten nejnepravděpodobnější člověk, na kterého mohl ve svém sebejistém životě narazit. Dějově nemá film vesměs moc čím překvapit, nicméně je vyprávěn s tak milou dávkou humoru a ironie, že jsem mu nemohl odolat. Závěr mě opravdu překvapil a vyzdvihl snímek z předvídatelné tuctovosti. Slabší čtyři hvězdičky! (18.12.2020)

Takový zvláštní film o zarytém ateistovi, jemuž jednoho dne syn oznámí, že se zamiloval do Ježíše a chce se stát knězem. Otci se to ale nelíbí a tak začíná podnikat kroky... které ho ale vedou jiným směrem, než sám čeká. V několika místech podmazáno rušivou tvrdou hudbou... (17.01.2019)

Spočiatku dobre rozohraté a aj nevtieravo vtipné (podobne ako napr. ČO SME KOMU UROBILI). Keď však otec začne vyšetrovať farára, stráca film šmrnc i zábavnosť... Niekedy je neschopnosť Cinemaxu (SDI Media) dobre načasovať titulky neuveriteľná... (12.01.2017)

Už první minuty mě tahle „rodinná“ komedie začala bavit, přestože v nich vypadalo, že z Boží vůle vypadne klasické schéma homosexuality potomka v rodině a proces smiřování se s tím... a nevypadlo! Ačkoliv zlí jazykové nakonec mohou pořád tvrdit, že zůstalo u tradičního schématu se stejně řešenou situací, jen se téma odlišné sexuální orientace vyměnilo za téma náboženské. Já už dál nepitvám, nakolik je Falconeho film schematický, předvídatelný či povrchní, protože svou pohodovou atmosférou, průběhem děje s množstvím zábavních situací a hereckými výkony ústřední dvojice mi docela připomínal sledování starších klasických komedií, byť tady se zasazením do realističtěji snímané současnosti.   Alessandro Gassman zdařile kráčí v hereckých stopách svého otce, s Marco Giallinim se setkávám po čase již potřetí a opakovaně si i v jeho přítomnosti odnáším pozitivní zjištění, že ve filmové Itálii pořád funguje komediální scéna na velmi dobré úrovni a že to dneska jde oproti dřívějšímu humoru s často italsky divokým temperamentem i daleko civilněji. Snad jen tragický závěr pro jednu z postav mě trochu zaskočil, takže místo příjemně ryzí komedie zase zbyla (jako život) taková ta hořkosladká komedie, jak o ní zpívá Pokáč. :) Závěrečný opakovaný výhled z onoho poetického místečka však potěší. [80%] (29.10.2023)