Zomerhitte

Nizozemský romantický drama, kde jsou i obchodníci s drogama ... mně to přišlo nudný a hloupý. (30.07.2022)

Ukázkový příklad filmu, který je z jistých úhlů pohledu tak špatný, až začíná vykazovat nečekané kvality, blížící se téměř campu. Pustil jsem si to hlavně kvůli lákavému spojení předlohy od Wolkerse a debutu herečky a nyní už i režisérky Monique van de Ven, která natočila v 70.letech geniální dílo Turksfruit s Verhoevenem a Hauerem, a ano, také podle Wolkerse. Patrně pro ni tato role i spolupráce se spisovatelem hodně znamenala, pokud se kruhem vrátila právě k tomuto autorovi. Hlavním kladem Zommerhitte je především fascinující prostor ostrova Texel, díky němuž má snímek i přes víceméně sterilní filmařské techniky poměrně dobrou atmosféru a je zajímavé ono prostředí už jenom sledovat a objevovat, přestože se z pochopitelných důvodů lokace často opakují. Člověk postupem času dokonce začíná věřit, že by dění ve filmu mohlo být realističtější, než se z kostrbatě lámané zápletky o dvou krosnách narvaných drogama a lehce podivných hereckých výkonů dalo na první pohled usuzovat. Kde jinde, než na ostrově, který vypadá tak "jinak"? Celé to završuje tak nepředpokládaný dějový zvrat a happyend, že nad tím zůstává rozum stát. A nebo ne? K dobru filmu bych přidal dvě skvěle podivné a opět pravděpodobně nepravděpodobné vedlejší postavy s výmluvnými jmény Federico Federici a Mumie. Pro mě měl film navíc bonus v tom, že hlavní herec Waldemar Torenstra vypadá jako frontman mé oblíbené rakouské skupiny Bilderbuch a že hlavní herečka Sophie Hilbrand je vysoká blondýna. Nelze také nezachytit velice očividné odkazy na Zvětšeninu, které jsou docela roztomilé. Nesouhlasím však s předkomentátorem hygienikem, na poměry Jana Wolkerse zde bylo erotiky překvapivě docela málo. (19.07.2018)

Druhotriedny romantický thriler, do ktorého sú zakomponované erotické scény snáď len preto, aby ho aspoň chlapi dopozerali do konca. (20.10.2015)