Návrat Bieleho tesáka

O dost brutálnější než první díl a samozřejmě tak trochu na úkor děje... Ale co už, herecké obsazení ve velmi sympatické, prostředí nádherné a i když mi ve filmu chyběla nějaká velmi silná scéna (ne, scéna s orlem rozhodně nedosahuje síly scény s medvědem z jedničky), Fulci dokázal, že není jen hororovým řezníkem, ale umí velmi dobře natočit i film jiného žánru... (10.05.2012)

Keď v roku 1996 zomrel taliansky režisér Lucio Fulci, svet sa s ním lúčil ako s rešpektovaným autorom horrorov, ktorý často a rád prekračoval hranice konvenčných tvorcov. Jeho filmy boli plné násilia. Vyžíval sa v krvavých scénach. Rád používal nechutné gore efekty. Jeho snímky boli určené pre otrlých divákov so silným žalúdkom. Skôr ako sa však vydal touto cestou natočil i niekoľko titulov, kde sa ešte neprejavila jeho zvrhlá kreativita, ktorá sa s pribúdajúcimi rokmi stupňovala. V roku 1973 zrežíroval veľmi podarenú filmovú adaptáciu románu spisovateľa Jacka Londona "Biely tesák" a o rok neskôr natočil voľné pokračovanie "Návrat Bieleho tesáka". Boli to dobrodružné snímky z prostredia zlatokopov z amerického severo-západu. Je pravda, že v tejto druhej časti pán Fulci už viacej zatlačil na pilu a film vyznieva miestami dosť drsne. *** (28.03.2021)

Pokračování příběhů statečného, nebojácného a inteligentního vlka (vlčáka) Bílého tesáka, obětavé sestry Evangeliny, zastánců spravedlnosti spisovatele Jasona Scotta (Franco Nero) a jeho přítele důlního inspektora Kurta proti vychytralému plánu Krasavce Smithe alias Charlese Fortha na využívání zlatokopecké horečky pro svoji lačnou kapsu. V pozadí kanadské scenérie a uplakánek Bill, kterému nakonec spadne jeden dosud nevlastněný důl do klína. Není nouze o napětí, akci, humor (i když scéna při rvačce v saloonu a při partičce pokeru je hodně suchopárná), romanci a dobrodružství, ve které nakonec zvítězí dobro nad zlem. Orel se nažral a vlčák zůstal celej. (01.09.2012)

Nebýt toho psa,tak jsem se nedokázal protrpět do konce. Celý film přišel úplně bez koncepce a jen se využil pes na doopravdy těžký podmínky.Tady obdivujete psa a to je všechno.Franco Nero nemá moc co hrát a to je díku tomu,že je to doopravdy až takový spletenec o zlatém dolu,že to vůbec nebaví snad ani jeho.Mladý klučina snad vyřkne "Bianco" tak stokrát,že už Vás z toho bolí hlava.Občas pěkná kamera v doopravdy nehostiném prostředí,což je jediná věc,která se povedla.Nevím,kde jsou ty drsné scény,ale budiž.Možná tak,když se psa snaží chytit a hází po něm lopatou nebo nechá režisér psa běhat v hlubokým sněhu.Ale to už jsem psal,pes si zde doopravdy užil,ale divák nikoliv. Lucio Fulci má určitě lepší filmečky. (13.06.2021)

Druhý díl navazuje na první a nemá nic nového, co by řekl. V prvním díle se seznamujeme s Bílým tesákem a jeho přilnutí k lidem, ke Scottovi a k indiánskému chlapci. V druhém z něho Fulci udělal Lasie nebo komisaře Rexe. Ten pes je chytřejší než lidi. Příběh je prakticky totožný s prvním filmem. Steiner se vrací jako padouch a opět ovládá městečko, Tesáka si pro změnu oblíbí bílý chlapec (indiánský chlapec je na začátku zastřelen). Fulci rovněž značně přitvrdil a přidal hodně drsný scény, které se do snímku nehodí. Nemůžete mít takhle nadpřirozeně inteligentního psa, který zachrání den a naturalistické scény. To nejde dohromady. Rustichelli mě opět zklamal a udělal ještě melancholičtější soundtrack. Jako celek film na člověka působí extrémně depresivně, podobně jako například zimní western Velké ticho od Corbucciho, k čemu přispívá i naprosto otřesná česká zvuková stopa. Tu sice nemůžu na vrub přičítat Fulcimu, avšak i bez je to až moc temnej film. (16.12.2018)