Nazo no kanodžo X

Hlavní hrdinka, nosící pod sukní za kalhotkami zasunuté nůžky, která při stavu štěstí vysloveně "zvrací" sliny a její mužský protějšek, který se do ní po ochutnání její poslintané lavice bezhlavě zamiloval a při nedostatečném dávkování těchto tělních tekutin se u něj objevují abstinenční příznaky? Ano, zní to dost podivně, na druhou stranu, jen těžko by někdo mohl sledovat anime a japonskou tvorbu celkově bez toho, aby si vypěstoval nějakou toleranci, protože co si budeme nalhávat, snad v každém díle východoasijské produkce se vyskytuje určitá míra abnormality. Nicméně i ostřílení otaku by se měli mít na pozoru, protože Nazo no Kanojo X je v tomhle směru skutečně samotným vrcholem, špičkou ledovce pošukanosti, otevřeně propagující dost nezvyklý druh fetišismu a vůbec se nebudu divit, pokud mnoho diváků po pár minutách sledování vzdá, přičemž upřímně, nelze říci, že by se tím připravovali o nějak výjimečný zážitek. Anime totiž kromě té ujetosti a nadstandardní dávky fanservicu už prakticky nic jiného nenabízí. Charaktery jsou snad až na Urabe (která ale také není zrovna ztělesněním charismatu a jedinečnosti) v rámci žánru (takový hybrid mezi ecchi a rabukome) naprostým standardem, vztah ústřední dvojice se v podstatě vůbec nikam neposouvá, děj jednotlivých dílů je předvídatelný a ani vata v podobě různých rádobyhumorných situací příliš nefunguje. Za co naopak zaslouží Nazo no Kanojo X pochvalu, je audiovizuální zpracování, kterému rozhodně nelze upřít styl, ale to je bohužel jenom slabá náplast, která seriál hluboko z průměru vytáhnout nedokáže. Lepší ** (03.07.2012)

Překvapuje mě, že v době, v níž francouzák je jedním z nejnižších stupňů výhradně milenecké intimity, polykání při felaci mnoho mužů vnímá jako povinnost, cunnilingus patří k výbavě středoškoláků, anální sex v pornografii se stal nudným standardem a velká část populace viděla na videu, jak se to dá dělat s koněm, může někoho pohoršovat olizování nasliněného prstu, ba obracet mu kufr. Vždyť přece při většině forem sexuálního styku v tom nejširším, ale stále tělesném slova smyslu dochází v výměně tělesných tekutin mnohem významnější. Snad je to tím, že sliny jsou v Nazo no Kanojo X kresleny jako podivný, přilnavý gel s "medůzovitou" konzistencí. +++++ Nemyslím si ani, že Urabe Mikoto je zcela standardizovaná hrdinka, která patří do generických ecchi. Nenáleží k poddruhu pištících, násilnických holčiček, které rozdávají rány pěstí, když někdo díky JEJICH VLASTNÍ nešikovnosti zahlédne jejich kalhotky, ani k naprosto perverzním, vyžilým samicím, které terorizují svým na odiv dávaným chtíčem nesmělého, čistého hlavního hrdinu. Není ani případem chladné, sebevědomé dívky, která má naprosto vše pod kontrolou. Do běžného echci portfolia prostě nezapadá, jde o docela normální nenormální holku. +++++ Právě tím mě seriál, hlavně v prvních dílech, zaujal. Tsubaki Akira jakoby měl poměrně jasnou představu, jak by se měl vztah mezi hochem a dívkou vyvíjet, představu, která právě odpovídá běžným rabukome, v nichž hlavní hrdinka není násilná, ale nesmělá. Urabe se však jeho představám vymyká, což v něm vyvolává nejistotu, chvílemi i frustraci. +++++ Jistě, ukázat, že "balící postup" dle anime vás může dostat do úzkých, asi nepředstavuje nápad geniálního umělce, nicméně v porovnání s neustálou stejností vztahovek jde alespoň o ten nápad. Nejde mi teď o srovnání úchylek protagonistek, ty v obecnosti mohou být mnohem šílenější, než má Urabe. Vtip je v tom, jak stejně (a Mikoto jinak) reagují na chování hlavního hrdiny. Chyba by byla i v přílišné realističnosti: nutnost opět se podřídit určitým, byť jiným představám, by efekt překvapení ničila. Seriál se kazil právě v těch chvílích, kdy Urabe "normálněla" (a to se časem dělo stále více) a v nichž se řešily očekávané situace, jako třeba domnělá nevěra. Navíc jsem si postupně vypěstoval cit pro přístup autorů a již mě překvapovali pramálo. +++++ Na závěr pár drobných pochval. Zajímavě zvolený hlas Urabe Mikoto. Poměrně roztomile a decentně dávkované ecchi prvky, žádné bouncing boobs s nechtunými zvukovými efekty, které odrazují od šáhnutí. A ještě jedna výtka: zpočátku zajímavý nápad - sdílení slin = absolutní sdílení emocí - se mění v jednoduše aplikovatelný deus ex machina. Mají Urabe a Tsubaki problém? Ať si vymění slinu. Zpočátku by to byly ****, ke konci již slabé *** a nechuť sledovat případnou další sérii. (07.08.2012)

Je to sladký, je to cringe, je to sladký, je to cringe... Chvílema dokonce i creepy. ALE. Celkově je to vlastně super. Výměna emočního prožitku pomocí  vlastních slin "tak trochu jinak", protože to postavy jinak nedokážou? Oukej, je to hodně original. Japonci nikdy nepřestanou překvapovat a ač to zní fakt divně, tak je to ve výsledku pěkně postavený. Jediná věc, která mi do toho moc neseděla, je prostě schopnost Urabe čachrovat s nůžkama, ale tak je to koneckonců mysterious girl, takže asi všechno nemusí dávat tak úplně smysl. Ve finále je to povedený romantický anime, který dokáže nádherně ilustrovat nevinnou první lásku, za mě hodně dobrý ♥. (11.12.2023)

Nazo no kanojo X je uchylné...Mohli bychom ho zařadit do kategorie robukome s pervezním fetišem, ovšem jako celek neztrací na kvalitě...Nebo je to snad druh hardcore fanservisu pro *creepy otaku*, težko říci. Každopadně k příběhu...Tsubaki je mladý panic, který sní o tom, až bude mít přítelkyni, což by nebylo nikterak zvláštní, pokud by se nezamiloval do dívky, která pravděpodobně trpí jistou sexuální deviací...A tak tento *weirdo* pár začně objevovat krásu mládí, lásky a kdo ví čeho ještě...Návrh postav je zastaralý (připomíná kresbu používanou pro charaktery okolo roku 2003), ovšem anime za to nemůže, protože se drží manga předlohy z roku 2006, která stále vychazí jako ongoing..Dále nesmím opomenout vyborně zvolenou hudbu dokreslující napětí a atmosferu okolí.....Pro zájemce: Není to Seikon no Qwaser je to více určité a sexuálně vyspělější a protože nechci spoilerovat, kdo chce, ať se podívá :) Ještě třešníčka na závěr: Dabing Urabe Mikoto je první rolí mladé Ayako Yoshitani, ale její hlas je podobný jiné seiyuu... (08.04.2012)

Animace ve stylu anime z konce 90.let je fakt dobrá. Ale to, co se tam děje, je hodně zvláštní. Vyjadřovat si náklonnost ochutnáváním slin svého protějšku nepůsobí dvakrát romanticky, ale přesto je zábava pozorovat, jak se vztah dvou hlavních protagonistů vyvíjí. Melodie doprovázející různé situace je geniální. Podtrhuje celou tu šílenost až absurdnost, jenž vévodí celému seriálu. Ona absurdita je však v tomto případě zárukou mnoha vtipných situací a hlášek s nimi spojených, které přidávají na originalitě tohoto bizarního počinu. Poslední díl sice končí trochu zvláštně, ale i tak se jedná o lehce nadprůměrnou podívanou. (22.07.2017)