Obsahy(1)
Malá televizní komedie o jedné zaručeně netradiční svatbě. Mladík Milan telefonuje kamarádovi, omylem však vytočí číslo Jany Blahutové. Vzpomene si, že Janu před deseti lety ještě jako školák miloval. Také Jana se na Milana upamatuje, nicméně oba spolu dále mluví, jako by se právě seznámili. Milan začne Janě telefonovat častěji a navrhne jí svatbu. Ta na jeho hru přistoupí a souhlasí. Oba se začnou po telefonu „seznamovat“ a plánují svatební den. V den svatby se Janě zasekne klíč v zámku a Milan se pokusí dveře vyrazit. Jak dopadne jejich setkání tváří v tvář? (Česká televize)
(viac)Recenzie (12)
Ve studiu Ostrava měli scénář s dobrým nápadem, tak jej natočili. Režisér Muler, kameraman Zaoral, střihačka Konečná tam tehdy vytvářeli kvalitu. Zde ovšem chybí ještě tak hodina práce ve střižně, či spíš ten čas přebývá při natáčení. Pokud by tohle dílko bylo tak o dvacet minut kratší, cíle by bylo dosaženo. Překvapilo mě, že prošly záběry (i když vteřinové) na nahá prsa Bouškové ve vaně. Nejspíš konečnou podobu neschvalovala soudružka Balášová. ()
No taková obyčejná milostná inscenace, retroukázka jak se bydlelo, nábytek a dekorace akorát mají oba mladí lidé byt, což nebylo zcela běžné. Mladá Jana Boušková byla obsazovanou herečkou, byla sexy kost i přes ten hroznej Afro sestřih, pak přibrala a zmizela z TV obrazovek. Příběh oddechový, Havelka suchar do role akčnáka se moc nehodil. ()
Bakalářský příběh s totálně přepálenou stopáží a absolutně dementním dějem. Boušková s Havelkou si přes telefon postupně domluví svatbu. Ty bláboly kolem trvají asi 32 minut. Hrůza. Sranda je to poslední 3 minuty, kdy si Boušková zlomí klíč v zámku a nemůže otevřít dveře... Ježíši, teď nevím, jestli to není spoiler, ale to je asi u tohohle blábolu jedno. ()
Taková malá pitomůstka, která ale odráží dobu. Sice nevěřím, že by se podobným způsobem někdo zasnoubil nebo opravdu sezdal, ale lidé se hodně brali po krátkých známostech a často neuváženě. Na druhé straně Ondřej Havelka a Jana Boušková jsou tak sympatičtí herci, oba zde navíc mladí, že tu krátkou stopáž a hru na seznámení a svatbu, která tak i končí, člověk s mírným úsměvem přijme. ()
Zcela neškodný, jenže těžko uvěřitelný příběh. Až na slova pana Vochoče na konci chyběl humor. Jako připomenutí doby budkové a pevně linkové zajímavé. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (1)
- Během telefonního rozhovoru v čase cca 16:20 zní píseň „Woman Don’t You Cry For Me“ od George Harrisona. (JohnnyV)
Reklama