Newsroom

Nedávno som čítal, že americká TV tvorba je o 5 rokov popredu ako naša. A náš divák by podobný projekt ako Newsroom jednoducho nepozeral. Asi preto nás treba kŕmiť súčasnou TV tvorbou a dusiť nezáživnými mydlovými operami. Myslím si, že náš divák potrebuje vtipný, inteligentný, provokujúci a neuveriteľne zábavný seriál ako je Newsroom. Ten je ozdobou televíznej tvorby pre svoju myšlienku, spracovanie a brilantné dialógy Aarona Sorkina. Odporúčam. (11.10.2012)

Udělám výjimku a seriál ohodnotím plným počtem ještě před odvysíláním celé série - už po třetí epizodě. Nemůžu prostě jinak. HBO připravilo výbornou dramatickou podívanou plnou skvělých dialogů a vtipných hlášek. A pro mě osobně i dobrou náplast na zklamání z adaptace druhé série Game of Thrones. ***** A po všech 10 epizodách 1. série si za svým hodnocením pořád stojím. I přes občas přehnaný americký patriotismus a taky navzdory nadměrným výlevům emocí hlavních postav, které jinak nesnáším. (15.07.2012)

Domníval jsem se, že z idealismu, jakým je Newsroom prostoupen, už ambicióznější americká filmová a televizní produkce vyrostla, ale vzhledem k vypilovaným, na vteřinu přesně načasovaným slovním výměnám (kamerové tanečky mezi několika herci, předávajícími si slovo v jedné místnosti, jsou úchvatné), sympatickým postavám (v týmu příznačně není jediný záporák, zlý jsou ti, kteří mají v rukou moc a peníze) a neodolatelnému, třebaže utopickému modelu zásadně na faktech založeného zpravodajství (jestli tímhle Sorkin přiměje jediného diváka začít zpravodajství vnímat kritičtěji, splnil svou misi), ani nemohu napsat, že by mi kdovíjak vadil – přesto druhou sérii nebudu vyhlížet zdaleka tak dychtivě jako nikdy nerealizovanou druhou sérii Studia 60. Omlouvám se za prasácky dlouhé souvětí s mnoha závorkami, ale takhle nějak jsou v Newsroomu řešeny výše zmíněné a mnou z celého seriálu nejvíce obdivované dialogové štafety. 80% (18.09.2012)

Velmi chytlavý seriál, který sází na nanejvýš neokoukané a zajímavé prostředí (velmi originální a vděčné), přesné a sympatické herce (ano, úmyslně přehrávající) a často velmi vtipné, kulometně rychlé dialogy/monology (u kterých člověku nevadí si je přehrát znovu…i když nejednou mi kvůli kadenci slov nějaká ta povedená ironická výměna napoprvé unikla). Pokud jsem po první sérii žehral na jistou míru přehnané „proamerickosti“ (přestože první díl naznačuje opak), ale hlavně „převztahovanosti“ projevující se častým přetřásáním intimního života hrdinů přímo na pracovišti během plného nasazení (zvláště ony typické výstupy uprostřed haly chytající až sebeparodující charakter), musím po dalších zhlédnutých dílech tvůrce pochválit. Druhá série mi přišla oproti té předchozí výrazně vyzrálejší. Vztahy se sice i dál přetřásaly na schůzích, ale už ne tak často a divadelně, okatě a s mírnou dávkou trapnosti jako předtím (i když sem tam na ně přece jenom dojde…na druhou stranu se tak děje ve chvílích, kdy je za to divák vlastně i rád). USA už zdaleka nejsou brány za nejlepší místo na planetě, zprávy zas nabraly větší důležitosti, a to i s příchodem týmu právníků, kteří pálili ostrými. Dalo se na odiv, že nikdo není dokonalý a zpravodajský tým si může lehce sám zlomit vaz, a to i přestože jde o profesionály, což jen podtrhlo jejich lidskost. A právě díky oné nastoupivší „ větší vyzrálosti“ jsem si seriál začal užívat mnohem víc. Škoda ovšem, že třetí série si úroveň druhé nedokázala udržet a krapet klesla. Z části tomu napomohlo degradování linky se „zdrojem“, protože vše, co souviselo s FBI, bylo dost groteskní, a to i přes nadsázku, o kterou se Newsroom opírá. A také se na tom podepsal fakt, že tvůrci věděli o blížícím se konci, tudíž (zas) přitlačili na vztahovost, dojímavost a seriál částečně ztratil tu dynamičnost, kterou předtím disponoval. Objektivně si tak už Newsroom plný počet příliš nezaslouží, já mu ho však čistě z toho důvodu, že mi i přes zmíněné nedostatky za ty 3 řady opravdu hodně přirostl k srdci, stejně ponechám. A kdo ví, třeba to není úplný konec (na který to zatím vypadá) a tvůrci v čele se Sorkinem dají časem do kupy další díly (a asi si nepamatuju seriál či film, kde by se v titulcích tak moc kladl důraz na scenáristu, nutno ovšem dodat, že zřejmě oprávněně). „Před 14 měsíci jste odvysílali reportáž, ve které jste Tea Party nazval americkým Tálibánem.“ – „Ano.“ – „A?“- „Tálibánu se to nelíbilo.“ (17.02.2013)

Na Newsroomu si nejvíce cením toho, že skrz fiktivní televizní stanici zobrazuje skutečné události. Revoluce v Egyptě, primárky v USA, postřelení kongressmanky Gabrielle Giffords, havárie ropné plošiny v Mexickém zálivu, dopadení Bin Ládina; to vše je vám skrz novinářský tým ACN Network znovu představováno a je to natočeno ta dynamicky, že vás získávání informací naprosto pohltí, ačkoliv výsledek pátrání předem znáte. (Notně tomu samozřejmě pomáhá fakt, že Will McAvoy v podání Jeffa Danielse je se svým idealistickým přístupem k politice a "misí civilizovat" svět obrovský sympaťák.) Největším záporem jsou naopak převážně hysterické ženské postavy, které se snad s výjimkou ekonomky Sloan občas chovají, jako by zamrzly v pubertě. (04.08.2013)