Marguerite a Julien

Pres negativni ohlasy je to suverenni prevypraveni romanticke legendy, ktere ma styl, atmosfert a u ktereho se tematizuje samotne vypraveni. Staci par zaberu ze zacatku a jste uvnitr cele te zvlastni historie, ktera pripomene napriklad pasaze z Mannova Vyvoleneho. Pro me rozhodne to lepsi z hlavni souteze v Cannes 2015. (09.04.2016)

Na filme mimoriadne oceňujem, že sa nikam neponáhľa a ani nepotrebuje obsahovať rôzne prvky typické pre dnešných tvorcov. Téma tiež nie je práve najbežnejšia a tým, že je to francúzsky film; čiže i herci sú Francúzi a nie amíci ako zažívame takmer vo všetkých filmoch, ktoré nás dnes pohlcujú, je toto dielo ešte sviežejšie. Ďalšie plus je vo vyvrcholení. Ani tu tvorcovia nepodľahli klasickému klišé o šťastných koncoch. Skvelý počin naozaj. 95%. (31.03.2018)

Celkem zajímavý příběh, u kterého mi prostě nesedělo historické zpracování, i když předpokládám, že je podle předlohy, a celkově snaha o uměleckost, která už mi přijde u mnohých filmů opravdu jen samoúčelná. Pomalé, zdlouhavé záběry, které se snaží něco říct, ale ve skutečnosti k tomu mají docela daleko. (01.08.2016)

Veľmi slušná historická dráma na pozadí historickej doby, ktorá zachytáva incestný vzťah dvoch súrodencov v dobe, ktorá tomu skutočne nežičila, kedy prudérne Francúzsko netolerovalo akýkoľvek odklon od doktríny. V podstate sa jedná o akési novodobé a iné poňatie príbehu Rómea a Júlie. Váhal som nad tromi alebo štyroma hviezdami, nakoniec som tú jednu hviezdu pridal kvôli tomu, že sa síce jedná o artový film s veľmi pomalým dejom, avšak mňa to do filmu vtiahlo a nenudil som sa. 70 % (15.11.2017)

To bylo divný. Samoúčelný, incestní a divný. Marguerite a Julien je velmi silný a emocionální film o zakázané lásce mimo běžné konvence odehrávající se v anarchistickém bezčasí. Snímek se tváří, že děj probíhá někdy v šestnáctém nebo sedmnáctém století, závěrečné titulky dávají dokonce jasnou nápovědu roku 1603, ale není to zdaleka tak jednoduché. Na první pohled totiž něco nehraje - už třeba podle odívání postav, které je daleko modernější, nebo běžně využívané moderní techniky, jako jsou třeba moderní pistole nebo vrtulníky... Postmoderna dosahuje vrcholu. Na film se dá dívat jako na hodně zvláštní příběh Romea a Julie. Je jasné, jak to musí skončit, a realističnost a syrovost závěru síle jen přidává. Takový vztah by vcelku pochopitelně nevydýchala ani dnešní společnost, natož ta před mnoha lety. A zůstává jen na každém divákovi, jak se na umělecký záměr tvůrců pochopí: jestli jako skutečný art, nebo - slovy Vočka Syzlaka ze Simpsonových o postmoderně - jako na nudnou "samoúčelnou úchylárnu". Výkladů je řada, stačí si vybrat. Sedí všechny. (02.03.2018)