Mníška

Fajn téma. Hlavná hrdinka nemá určite jednoduchý život a film dobre vystihuje, že teror môže mať rôzne podoby. Dobré herecké výkony. Trochu na škodu je však fakt, že v dnešnej dobe pôsobí lineárny príbeh trochu málo dramaticky. Šikovnejší režisér by dokázal z kontrverznej témy vyťažiť viac napätia... (08.05.2015)

Filmografie režiséra Niclouxe zrovna velkou důvěru nevzbuzuje, k jeho nepopiratelným úletům a hříchům patří mj. nezapomenutelná Blanche-královna zbojníků, takže jsem k jeho novému dílku přistupoval s předběžnou opatrností. Naštěstí zbytečně. Jeptiška není vyložený neúspěch. Má dobrou kameru, bez výhrady přijímám i herecké obsazení. Na druhou stranu Nicloux není moc vynalézavý v zobrazení komplexní psychologie svých postav, hlavní hrdinka jednoduše trpí, život v klášteře a jeho postavení ve společnosti je redukováno na zoufalou snahu Suzanne uniknout z klece. Tempo příběhu odpovídá pomalému a stereotypnímu životu v klášteře. Motiv lesbické představené a její touhy po hlavní hrdince směřuje v podání Isabelle Huppert ke karikatuře a troufám si tvrdit, že to Niclouxovým cílem určitě nebylo. Diderotova literární předloha měla v době osvícenectví významnou úlohu v probouzení společenských elit a nastavování požadavků na osobní svobodu rozhodování. Dnes už vedeme jiné zápasy a žijeme jinými problémy, takže mám pocit, že zobrazený svět spoutaný přísnými náboženskými pravidly a založený na striktně náboženském vidění světa bude dnešní generaci vzdálený, nepříjemný a nepochopitelný. A ještě na něco bych neměl zapomenout. Suzanne nikdy nepřestala být příslušnicí šlechty, tedy úzce vymezené privilegované vrstvy. Jak ve filmu zaznělo, chudoba je hrozná a obrovská spousta žen by si tehdy s chutí vyměnila své hladovění a plahočení na poli za ten fešácký pobyt za zdmi. Svoboda byla v 18. století ještě hodně luxusní zboží, pro drtivou většinu populace zcela nedostupné. Náboženský dohled, domluvené sňatky, nesmlouvavá společenská pravidla, poddanství atd. dohromady vytvářely svět, který nebyl o nic vlídnější a svodobnější než ten v klášteře. Celkový dojem: 60 %. (27.11.2013)

Velmi pomalý film, chatrný příběh o náboženském fanatismu. Šikana ve jménu Boha. Přesto jsem vydržel až do konce a svým způsobem se mě to nakonec líbilo víc než kdejaký trapný akční film. Jen by to chtělo lepší zpracovaní. Jako zarytý ateista stále opakuji: Veškeré náboženství je zlo. Samej pomatenec a dokonale vymytej mozek. Laska a víra se nedá koupit a vynutit. (23.08.2014)

Nebudu film ani přehnaně chválit ani kritizovat. O poměrech v klášterech se vesměs jenom šušká, zde jsou vidět in natura. Z této strany hodnotím kladně. Nedělám si iluze, že se nevraživost, závist, soupeření a případná tyranie po letech příliš změnily. Na druhou stranu je film opravdu hodně ponurý, napadlo mě přirovnání k Requiem pro panenku. Takže kdo má chuť na ticho, temné klášterní zdi a zlé jeptišky, doporučuji. Za mně průměr. (07.09.2014)

Tak nějak chápu, proč je tento film v modrých číslech a proč je tu brán spíše do průměru. Jeptiška je totiž dost tichý film a skladatel Max Richter je evidentně výborný skladatel ticha, i když uznávám, hudbu k filmům skládá jinak naprosto skvělou. Nicméně tady to všechno museli vybojovat herci a především kamera, která si podle mě vysloveně zařádila. Užil jsem si skvělé záběry na francouzské kláštery a krajinu umocněné tichem, které filmu nebylo cizí. To všechno ve spojení se zpupnou jeptiškou, která na dnešní poměr pořád byla zpupná hodně málo. Nicméně co naplat, tehdejší doba z ní byla řádně v šoku a já nemůžu jinak, než dát čtyři hvězdičky, protože tahle katarze tehdejšího křesťanství mě prostě zaujala. (01.08.2014)