Holy Motors

Film, o kterém více než o jakémkoliv jiném platí, že krása je v očích pozorovatele. Nenabízí totiž jasný příběh, nemá jednoznačné vyznění. Nevím, jestli to měla být komedie, drama, psychologický film, satira nebo cokoliv jiného. Nevím, jestli to byla ukázka krize osobnosti, kdy se člověk vzdaluje své vlastní identitě; milostný příběh zaměřený na to, jak přemíra práce ničí vztahy; snaha představit divákovi rozmanitost Paříže a lidských osudů v ní; metafora na to, jak člověk nezná lidi žijící kolem něj; film o touze člověka žít vícero lidských osudů; náhled na to, jak rozdílný mohl být náš život, kdybychom se vydali v nějakém okamžiku jinou cestou; výpověď toho, co stojí člověka být hercem; zdůraznění psychologického tvrzení, podle kterého každý člověk v každém dni, s ohledem na své okolí v daném okamžiku, hraje rozdílné role; sen, který se člověku zdá za jednu noc... Vlastně jsem měla pocit, že sleduju dvouhodinový showreel Denise Levanta. Ale nesmírně krásně natočený a tak zvláštním působem poutavý, že ho už teď chci vidět znovu. Poznámka: S odstupem času musím říct, že jsou Holy Motors snímkem, ke kterému se myšlenkami vracím více než 95 % filmů viděných za poslední rok. Což jejich kvalitu, myslím, jen potvrzuje. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (04.07.2012)

Mám pochopení pro rozporuplné hodnocení Caraxova filmu, jelikož tohle není dílko, které bych promítnul v sobotu večer svým rodičům. Holy Motors je určen divákům, kteří nemají problém s tím, vítězí-li forma nad obsahem, divákům, kteří rádi přistoupí na režisérovu hru a budou pátrat po důvodech a smyslu jeho obrazů. Pro mě je snímek poctou herectví jako takovému a zároveň pocta samotnému lidskému bytí, kde všichni hrajeme své role v neustále se opakujícím cyklu dne, života, životů, role, jež jsou řízeny pomyslnými božími motory. "Kamery se staly tak malými, že nejsou vidět." (16.12.2012)

Holy shmotors alebo aj le wtf. Zakladám ligu Spánkom proti nudným filmom. Scéna s Oscarom hrajúcim na harmoniku a hudobným sprievodom, ktorý sa za ním vytvoril bola naozaj úžasná, najmä vďaka krásnej hudbe. A zo začiatku ma to aj zaujímalo, ale opäť raz som si vybrala film, ktorý šiel úplne mimo mňa. Tak ale aj o tom sú filmové festivaly. (Art Film 2012) (22.06.2012)

Holy Motors som nepozeral ani tak kvôli Holy Motors, ako kvôli silno kontroverzným reakciám na Holy Motors. Moja reakcia je taká, že vysoko ľutujem premeškanie (odignorovanie) tejto snímky na festivale Cinematik. Čo to je Holy Motors. Je to nejaký bezbariérový výlet, jazda, čisto pre efekt sa mi žiada použiť anglickú alternatívu slova - trip - cez prazvláštnu emulziu nálad a žánrov rozdelený na dve časti. Prvá fantasmagorická bizarnosť spomaľujúca do druhej nostalgicko/melacholickej, emocionálne veľmi intenzívnej časti. Carax má čudesný rukopis, produkujúci množstvo myšlienok, pôsobivých obrazov a bohatých vynaliezavostí, rukopis rovnako výnimočný ako ťažko stráviteľný a kontroverzný. K nevyspytateľnej injekcii Holy Motors sa pacient môže postaviť dvoma spôsobmi, buď ako narkoman čo si takúto psycho-zmes spokojne užije, alebo ako pacient, čo ju pre jej intenzívne halucinogénne účinky odmietne- zavrhne. Blúdenie konvenciami dneška, vzoprenie sa im, ignorancia až výsmech, prebúranie a rozdupanie, vyžitie sa v pohlcujúcej symbolike. V závere ma očaril odkaz na klasický hororový snímok 50-tych rokov Oči bez tváre (snímky sú hereckým obsadením prepojené). Prvá reakcia, ktorú som na film čítal, bola "pseudointelektuálna sračka". Hľa!- Tu vyrastá pseudointelektuálny sračkár. (25.02.2013)

Blouznivě fantaskní óda na odosobnělost i procítěnost kinematografie a především hereckou všestrannost Denise Lavanta. Leos Carax jako by si prostřednictvím epizodické struktury "Holy Motors" splňoval sny co se týče natáčení konkrétních bizarních sekvencí se svými oblíbenými aktéry ve fotogenických či ikonických prostředích francouzské metropole. Při tom skládá melancholickou poctu herectví coby profesi proměny, při níž se původní osobnost herce rozplyne v cizí identitě, potažmo ukazuje otroctví člověka ve virtuálním světě předdefinovaných rolí, kde se i limuzíny obávají o svůj osud. (23.06.2012)