13. komnata Jaroslava Sapíka (S14E24)

Jeden z nejznámějších českých kuchařů zkolaboval po vyčerpání a ztrátě milované bytosti. Jaroslav Sapík je jeden z nejznámějších českých kuchařů, zastánce tradiční české kuchyně a poctivého vaření z čerstvých surovin, a to nejen ve špičkových restauracích, ale i ve školních jídelnách a nemocnicích. V gastronomii pracuje celý život a je hrdý na to, že pokračuje v rodinné tradici, sahající několik století do historie. Vyrůstal v rodině, v níž se střídaly generace řezníků a hospodských. Jak vést hospodu tak, aby se do ní hosté rádi vraceli, ho učil dědeček, ale ke kuchařskému umění ho přivedla maminka. A předala mu lásku k dobrému jídlu a poctivost v řemesle. Oba ho učili, že kuchař a hospodský nesmí být líný. Jeho pracovní nasazení tomu léta odpovídalo. V hotelu Ambassador se vypracoval na pozici šéfkuchaře, jezdil po světě na soutěže, vařil na Hradě pro několik prezidentů. Spolu s manželkou vybudoval ze starého stavení ve vesnici za Prahou rodinnou hospodu, kde se připravuje až dvě stě jídel za den. Pracovní den Jaroslava Sapíka začínal ráno před šestou, kdy vyrážel na nákup čerstvých surovin, v deset už kuchyně voněla prvními hotovými chody a jelo se naplno až do večera. Únavu a různé zdravotní obtíže si Jaroslav dlouho nepřipouštěl. Pak ale onemocněla jeho maminka, několik měsíců se o ni s manželkou za plného provozu restaurace starali. Když v lednu tohoto roku zemřela, uspořádal Jaroslav Sapík na její počest pohřební hostinu a po ní, ještě téhož večera, zkolaboval. Organismus, který čelil dlouhodobému psychickému vypětí a vyčerpání, ztratil sílu bránit se nemoci. Bojoval s vysokou horečkou, nemohl se postavit na nohy. Následoval převoz do nemocnice a téměř dvouměsíční léčení. Hrozily trvalé následky, poškození srdce nebo ledvin… Jaroslav se bál, jestli se bude moci vrátit ke své profesi, neboť kuchař musí mít v pořádku chuť, ale i nohy, tedy fyzickou výdrž, jestli mu infekce neporuší chuťové buňky, zda vydrží nápor práce v kuchyni, bez níž si svůj život neumí představit. Velkou oporou mu byla manželka a útěchou fakt, že obě jejich děti pokračují v rodinné tradici a gastronomii. Díky lékařům z Nemocnice na Homolce se Jaroslav Sapík dostal z nejhoršího a pomalu se vrací do formy. Dohlíží, aby v kuchyni vše běželo podle jeho měřítek kvality a ví, že bude muset zvolnit a věnovat se taky sám sobě. (Česká televize)