13. komnata - Série 1 (2006) (séria)
Réžia:
Janek RůžičkaObsahy(1)
Daniel Landa je jednou z nejvýraznějších a taky nejkontroverznějších postav českého showbyznysu. Na začátku devadesátých let byl známý rasistickými texty ve skupině Orlík, která se stala kultovní kapelou českých skinheadů. Dnes zpívá písničky Karla Kryla, mluví o lásce k bližnímu a o Bohu. Považuje se za velmistra svého vlastního řádu Ordo Lumen Templi, řád Chrámu světla.
Známý novinář a moderátor Petr Šimůnek pátrá po tom, kdo je opravdový Daniel Landa. Dá se mu jeho přeměna věřit? Co ho k ní přivedlo? Cestu do jeho třinácté komnaty zkoumá metodou konfrontace různých jeho rolí - Landa autor mystického muzikálu a partner, Landa vlastenec a manžel Němky, Landa závodník a zakladatel řádu, Landa rváč a otec.
Filmový štáb provází Landu na Vyšehrad. Zde, v kostele, ve kterém zakládal Řád a zpíval Kryla konfrontuje Petr Šimůnek jeho dnešní humanistickou ideologii a jeho proslulou náckovskou minulost. Do diskuse se přidává i náhodný chodec a zpěvákův sympatizant. Natáčí se na tréninku thai boxu a automobilových závodech. Petr Šimůnek zkoumá Landovo rodinné zázemí. Proč zpěvák stále vyhledává riziko, vzrušení?
Daniel Landa s manželkou Miriam spolu tvoří muzikály a koncertní představení. Po představení muzikálu Tajemství hovoří o svém partnerském vztahu. Jaký je Daniel Landa v roli otce a manžela. Jak si rozuměl s vlastním otcem?
Jednotlivé situace slouží Petru Šimůnkovi jako různé zčásti kontroverzních úhly pohledu na fenomén "Landa". Jako pět různých dveří do třinácté komnaty, kterými postupně nahlížíme dovnitř a dozvídáme se více o tom, co a proč ho přivedlo Daniela Landu k přeměně od praotce skinheadů k zakladateli humanisticky orientovaného řádu. Tato přeměna je pravdivá, ale neznamená zcela zásadní posun v jeho povaze a zaměření, které je však nyní zpracováno v pozitivnější podobě než v době jeho začátků. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (54)
Následky svých činů si člověk nese až do hrobu. Landa jako zakladatel české White Power scény, z které se po rozpadu Orlíku stala scéna neonacistická, se možná změnil a za své činy se chce kát. Nemůže ovšem čekat, že na to lidi zapomenou a přestanou mu to vyčítat jenom proto, že mu bylo tenkrát osmnáct a byl nerozumný. Zajímal by mě názor romů, kteří na vlastní kůži pocítili porevoluční náladu v Československu, kam "slavná" skupina Orlík vypouštěla jeden rasistický hit za druhým a veřejnost je oceňovala předními příčkami hitparád. Matásek, který se choval uplně stejně a bylo mu "společensky odpuštěno" se úplně distancoval od jakékoliv kontroverze a přestal být, jako pěst na oko. Landa si musí zakládat řády a hrát si na mesiáše, pak se nemůže divit, že se mu lidé vysmívají. Landa sám neodsuzuje neonacisty a rasisty, pak se nemůže divit, že mu lidé nevěří. 60% za čistě dokumentární vlastnosti a otázky přímo na tělo, od dnešního šéfa Hospodářských novin a názory mého oblíbence Jiřího X. Doležala. ()
Zejména Matáskovým prostřednictvím se podařilo představit poměrně zdařilým způsobem jednoho z nejkontroverznějších představitelů střední generace kulturního a veřejného života české současné společnosti. Výkyvů je v Landově životě možná až příliš, přesto patří k těm, kteří vzbuzují - možná ne neprávem - pocit, že jim o cosi opravdového, autentického v jejich životě opravdu jde. Dostupnost poznání kvality, v níž se přitom pohybují, je však krajně rozporuplná a jen nesnadno komunikačně dostupná. ()
Za časů mých bohémských štúdií, jsem navštěvoval seminář dětské literatury, o který byl obrovský zájem, neb jsem tam byl sám. Z toho důvodu jsem navštěvoval dvouhodinové disputace o dětské literatuře u vedoucí v kabinetě, již jsme zvali pro její rozevlátý styl Karolínou Světlou, popřípadě Boženou Němcovou. Jednou jsme takto zabrousili na téma sexuality v literatuře pro děti. Jednalo se o to, že jsme se shodli na faktu, že daná kniha, o níž jsme diskutovali, by spíše vyhovovala mládeži od sedmnácti let, nežli dětem od třinácti, jak bylo doporučeno na přebalu. Já jsa zpitoměn dvouhodinovým monologem o dětské literatuře, zabrblal něco v tom stylu, že bych knihu doporučil i devítiletým. A nastalo drama. Světlá-Němcová a celý národ s ní se vztyčila, pozdvihla výstražně ukazováček a mocným hlasem na mě udeřila:“TAK TO POZOR, PANE KOLEGO, TAK TAKHLE TEDY NE!“ ()
Lidé už se asi navždy budou dělit mezi tři tábory - první, kteří Landu žerou, druzí, co by ho nejradši viděli ležet s rozsekanou hlavou v příkopu a třetí, kterým je to šumák. Já sám se řadím do té třetí skupiny. Na základce se mi jeho písničky nějaký čas, než jsem objevil další styly a interprety, líbily a jeho minulost (nedokáži říct, jestli dobrá nebo špatná, protože o tom zase až tolik nevím) nechávám u ledu - tak je to asi nejlepší. Co se týče dílu, docela mě zaujal. Rozhodně víc, než jiné z tohohle cyklu (ale 13. komnat jsem celkově moc neviděl...). ()
Jelikož tu skoro všichni hodnotí jen osobnost Landy a né dokument, pokusím se o to já. Dokument byl velice zajímavý a byl dobře tematizován - působení Landy v Orlíku, sólová dráha, soukromý život a působení v řádu Chrámu světla. Petr Šimůnek byl dobrej a šťouravej (jak to bylo před lety, tvoje postoje k tomu, tamtomu atd). Některé Landovy názory zde vyjádřené moc nemusím, ale zase naopak mi nějaké přišli docela zajímavé a k zamyšlení. ()
Reklama