Nech žijú antipódy!

Dokumentárny gýč, tváriaci sa ako hóch umenie. Sled krásnych obrazov z prírody, ale nielen. Aj kontrasty života na samote a veľkomesta, sopečnej prírody a prírody divej, plnej vody, častý efekt obrátenej kamery. Úsporné dialógy. No samé mňamky. Niečo ako niekdajšia prestávka medzi programami v telke. Nevypĺňali ju reklamné bloky, ale zábery prírodných krás a och kontrastov. Neboli síce tak kadejako otáčané, ani neukazovali tak krásne protirečenia spôsobov života a prírodných obmedzené človeka v priestore, ale nudili zhruba narovnako. Tu je ako bonus ponúknutá rozpílená veľryba. (30.12.2015)

Skvelá myšlienka, krásne obrazy, takmer žiaden dej, čiže taký príjemný oddychový film. Ide o vysloveného zástupcu filmov, ktoré vsádzajú na atmosféru, nie na dej. A to je v poriadku, aj také filmy môžu byť dobré. Vytkol by som možno to, že potenciál myšlienky zobrať štyri dvojice proti sebe položených miest na Zemi a natočiť o nich film ostala do veľkej miery nevyužitá, a to, že niektorým z antipód bolo venovaného nepomerne málo priestoru. Čo sa týka tej prvej výčitky, tak výber miest, na ktorých sa natáčalo, bol jasný, pochopiteľný a originálny. Film však potom už nijak (okrem pár rozhovorov argentínskej dvojice) nevyužil túto skutočnosť, trebárs na poukázanie nejakých rozdielov. Možno aj preto, že samotná opačná zemepisná poloha týchto miest na ne vlastne nemala žiaden dopad, teda ani nebolo veľmi na čo poukázať. Film ďalej teda pozostával iba z obrazov, hoci naozaj krásnych, na krajiny. Miestami naozaj pripomínal dokumentárny film o prírode. A tým sa aj dostávam k druhej výčitke, pretože napríklad Španielsku, antipódu Nového Zélandu, bolo venovaného veľmi málo priestoru a celé to bolo len o motýľovi. Tak či onak, tvorcovia hádam vedeli, prečo to urobili tak, ako to urobili, ja ako divák som bol veľmi spokojný, občasné zábery dolu hlavou som prežil bez ujmy, no viem si predstaviť tento námet využitý predsa len viacej. (09.11.2012)

Antipodove dvojice su znacne nesurode. Alebo skor nevyrovnane. Entre Rios/Shanghai tvoria hned v uvode vrchol celeho filmu, comu mozu vdacit z velkej casti i priestoru, ktory dostali. Patagonia/Bajkal profituju najma z prirodnych exterierov, ktore su (najma v podani Bajkalu) uzasne. Havajske ostrovy a lava na nich je sice majestatna, ale plynie az prilis pomaly a Botswana je zaujimava, no kratka. Mariflores v Spanielsku su sice pekne, ale Novy Zeland uplne nudny a zbytocny. Pokial su krasne zabery kamery doplnene skvele pasujucou hudbou, jedna sa o vyborny pocin, ktory vsak v dosledku trpi na to, ze nie vsetky miesta su rovnako zaujimave (alebo zaujimavo podane) (IFF BA 2012). (13.11.2012)

Nebýt úchvatné kamery, při které se člověku občas zamotá hlava, charakteristické a velice vhodně zvolené hudby a nádherného kontrastu postmoderní urbanistické Šanghaje s malým chudým domkem na argentinském venkově, nebylo by to zdaleka ono. Dokonce i samo čínské velkoměsto nabízí svůj interní kontrast par excellence. Nejprve vidíme ranní shon lidí spěchajících za prací, hlava na hlavě a všichni zahalení v nepropustné mlze dusivého smogu, pak putujeme chudší částí města, úzkými uličkami s oprýskanými domky pokrytými shnilými dřevěnými trámy a prostěradly, typickým slumem, nad kterým majestátně vykukuje jeden mrakodrap za druhým, symboly hospodářského zázraku kapitalisticko-komunistické mocnosti. Hořkost nade vše. Zbylé části dokumentu bohužel trochu zaostaly za touto linií protipólu Šanghaje s Entre Rios. Za zmínku snad stojí jen ony přírodní scenérie, které jsou skutečně líbivé. Kromě části ve Španělsku, ve které jediné se neobjevuje člověk, si všimněme, jak dokumentem smutně i vesele pajdá, skotačí, putuje nebo jen tak líně leží odvěký lidský společník - pes. (10.03.2012)

4 antipody, 4 výzvy. Silný kontrast Entre Rios vs. Šanghaj střídá pozvolný přesun k paralelám poetických samot horských údolí a plání v Patagonii či na Bajkale, afrických i havajských vrásek na těle matky přírody i oblého kusu ne-živé hmoty jako (do)časné dominanty svého prostředí. Zajímavý koncept se ale ve výsledném tvaru postupně rozmělňuje a ztrácí náboj, aby ke konci působil již "jen" precizní obrazovou složkou a invečně zvoleným (zkombinovaným) hudebním doprovodem. Přesto ve výsledném efektu precizní, klidná a velmi poetická pocta možnostem HD technologie (lepší v kině na plátně). Krásy, kontrasty a paralely v životě planety Země, natočené se smyslem pro její sférickou podstatu (13.03.2012)