Eva tropí hlouposti

Neskutečně pozitivně laděný a absolutně pohodový film. Na samém začátku nasadí ďábelské tempo, které nehodlá snížit a diváky nechá vydechnout až v samém závěru. Zahrané je vše maximálně perfektně. Nemá smysl sem vypisovat jednotlivá jména, protože každý byl absolutně geniální. Nečekal jsem, že mě dokáže rozesmát československý snímek z roku 1939. Tomuhle se to povedlo hned několikrát. Zdejší humor je perfektní. Lze zde nalézt situační i verbální. Na dvě hlavní herečky se navíc dobře kouká. Marně hledám co snímku vytknout. Dle mých požadavků má naprosto vše. Ani vzdáleně jsem nečekal, že mě tak okouzlí. Film je přitom hrozně jednoduchoučký. A právě v tomhle spočívá jeho největší síla a kouzlo, které, soudě dle zdejšího hodnocení a komentářů, nevymizelo ani po těch letech. (29.01.2014)

„Michale, je to skutečně pravda? Ta rozkošná dívka je vaše sestra?“ - „Rozkošná dívka?! Spratek je to!“ Alespoň z toho, co jsem dosud viděl, jde o zdaleka nejpodařenější výkon Gollové. Jakmile se ocitne v záběru, strhává na sebe veškerou pozornost, a její odzbrojující Evě se jen těžko odolává. Nový, který válí i sám, se ve scénách s ní překonává a jejich společné konfrontace jsou k popukání (zvlášť zničující anglické konverzace). Víc než obstojně je doplňuje Baldová a místy i Gruss, ačkoliv některé jeho výstupy jsou přesně na hraně vtipu a trapnosti. Celkově je ovšem tahle komedie nádherně „crazy“. Jistě, nejde o nic dokonalého, neb řada fórů je slabších až naivních, ale ten optimismus, ztřeštěnost a humor jsou silně nakažlivé. A vzhledem k tomu, že s každou další projekcí mám film radši, zvyšuju hodnocení na slabších 5*. „Vy se jmenujete Artur?“ - „Nejmenuji se Artur.“ - „Ještě jednou, Evžene.“ - „Vy se jmenujete Evžen?“ - „Ne, jmenuji se Jiří, slečno.“ - „Jiří se jmenuje, já vám to přece pořád říkal, že se jmenuje Jiří, viď Karle?“ (16.06.2019)

Tenhle film je ze zacatku slusna jizda, ale bohuzel mu ke konci uz krapet dochazi dech. Je fajn, ze film neni zadna romanticka volovina jako vetsina takle starejch ceskejch filmu a i bez pritomnosti Buriana je to dost dobra komedie, tentokrat hlavne zasluhou Novyho a Gollove, ktery tady fakt jedou ve velkym. Ale bohuzel vseho moc skodi, takze ke konci neustaly padani Gollovy zacne bejt krapet otravny a filmu by prospela o 15 minut kratsi stopaz. Ale celkove jsem se dobre bavil. (03.10.2007)

Šaškování Gollové je nakonec ten faktor, který to vytáhl na čtyři hvězdičky, protože jinak se jednalo o klasický starý film, který je sice hezký na shlédnutí, ale současný člověk z něj už moc nevyždímá, což se po téměř osmdesáti letech dalo čekat. Na jedno podívání to ale bylo fajn a mám zas odškrtnutou jednu povinnost. 75% (14.07.2017)

„Prosímtě, nemohl bys říct Klotildě, aby taky vypila nějaký kokteil a vyskočila oknem? Ne? To je škoda. Jdeš taky loupit? A určitě už dnes nepřídeš? Zaplať pánbůh, teď konečně mohu jít spát“ (bežná konverzácia bez mihnutia oka). Keď som film videl v detstve, zapamätal som si romantickú scénku s "vlahým letným večerom", psychopatologicky sa lesknúce oči perfídnej pani továrnikovej a "haló" ozývajúce sa zo všetkým strán. Dnes ma fascinuje skôr to, ako tvorcovia uplatnili excentrickosť (pre crazy komédiu nevyhnutnú) aj tam, kde si to divák hneď nevšimne. Rozkošná storočná babička (vo filme zvaná teta Pa) vyzerá ako z roku 1839 a je tak dokonale zladená s okolitým biedermeierovským nábytkom. Oslavuje síce mladícku šesťdesiatku, ale vyzerá na môj dušu najmenej na sto. Tieto báječné detaily a Raoul Schránil prispievajú k tomu, prečo ten film tak bezmedzne milujeme. (21.05.2018)