Jindřich IV. (2. díl) (S01E03)

Richard Eyre and Loki are gods - Part 2. Sledujeme střídání stráží nejen na trůnu, ale především v hlavě mladého zhýralce Toma Hiddlestona, a je to opět podívaná velkolepá. A - jakkoliv jsem se u nich bavil - rozhodně hodnotnější než Avengers z téhož roku:) Jeremy Irons coby zdravím zrazovaný starý král je z rodu nezapomenutelných, a jeho společná scéna s mladým Jindřichem je dokonalost sama. A rytíř Jan Falstaff je zase ukázkou toho, o jaké talenty jsou filmoví diváci ochuzováni, když velcí herci jako Simon Russell Beale hýří svým talentem "jen" na divadelních prknech na druhé straně Kanálu. Takže omyl - až teď k tomu není co víc dodat. Jakpak asi Jindřich V. naložil se svou nově nabytou dospělostí a odpovědností? 90% (03.06.2014)

Po ve všech stránkách takřka dokonalé a svěží jedničce přichází vyčpělé pokračování, ve kterém se důležité události vejdou ani ne do třiceti minut. Hodina a čtvrt uvrhne do letargie, ze které vytrhne scéna, v níž se princ Hal promenáduje pouze v ručníku. Pokud mě v shakespearovské adaptaci v takto dlouhém časovém intervalu zaujme jenom polonahý chlap, je asi něco špatně. Bohudík v poslední půlhodině má Hiddleston šanci se předvést i po stránce herecké a Jeremy Irons zrovna tak. Během několika málo minut předvedou oba pánové emocemi nabitý herecký koncert. Většina filmu se zcela zbytečně zaměřuje na Falstaffa, který už jenom nudí a nemá co nabídnout. Nepřipadá mi to ani příliš logické vzhledem k tomu, že největším vývojem má projít princ Hal. Dělení na dva filmy prostě nebylo nejlepším nápadem. (02.10.2013)

2. díl brilantně navazuje na ten první. Dějová linka Falstaffa je poněkud zdlouhavá, ale zbytek to naprosto vynahradí. Jeremy Irons je úchvatný jako král zpytující své svědomí. Přerod prince Hala na krále Henryho V je fenomenální a zasloužil by si více prostoru. Za to však nemůže Shakespearova hra, ale fenomenální výkon Toma Hiddlestona. Ze začátku se princ Hal velmi podobá tomu princi z předchozího dílu předtím, než porazil Percyho. O to úchvatnější je pak sledovat jeho změnu. Scéna mezi Ironsem a Hiddlestonem je nepřekonatelná. Oba ukazují neskutečné emoce a to bez přehrávání a scéna působí neskutečně dojemně. Obvzlášť výrazy v obličeji Toma Hiddlestona ukazují, jak velkou proměnou jeho postava prochází. Scéna, ve které nastupuje po smrti svého otce nový král Henry V na trůn a promlouvá se svými bratry je také úžasná - Hiddleston dokáže v jedné scéně zahrát mladého krále, co se nese velmi honosně, aby si vynutil respekt, ale na druhou stranu dokáže velmi jemnými gesty zahrát obrovské množství vstřícnosti vůči svým bratrům. Naprosto fenomenální zpracování Shakespeara s výbornými herci, výpravnými scénami a emocemi. (04.02.2018)

V podstatě souhlasím s tím, že by tomuto dvoudílu pomohlo sloučení do jednoho filmu. Za mě je tu moc Falstaffa, a málo Hiddlestonea. Obzvláště ale charakterní přerod z bohémského floutka do soustředěného vůdce je ale famózně znázorněn, a poslední desetiminutovka opravdu válí. Jenže to je vše, to co tomu předchází, je opět příliš dlouhé, a zdlouhavé. (23.05.2021)

K tomuhle dílu mě napadá jediné a to nekonzistentní nuda. Kdo byla hlavní postava? Kde je konec, který by to nějak víc uzavřel? Nebýt poslední třetiny, dám tomu z fleku 3*, ale takhle jsem se ještě slitovala. Falstaff a jeho machinace mimo dvůr byly úplně oddělené od hlavního dění a tím pádem mě vůbec nezajímaly. Linie rebelové vs. král byla rozjetá nadějně, ale pak to nějak vyšumělo do prázdna. Jedině princ Hal a jeho vztah s otcem nabízel nějaké zajímavější dění a to hlavně po herecké stránce. Sledovat Ironse a Hiddlstona byla potěcha pro oko. Druhý jmenovaný byl opět fantastický a Henry V. dodává obrovskou dávku lidskosti. 7/10 (17.07.2012)