Réžia:
Martin FričKamera:
Jan NovákHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský, Václav Lohniský, Běla Jurdová, Vladimír Menšík, Pavla Maršálková, Bohuš Záhorský, Otakar Brousek st., Stanislav Neumann (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Haviar Dařbuján trie biedu s mnohodetnou rodinou. Zo zúfalstva nad chudobou prijme za kmotra pre svoje práve narodené dieťa samotného "Smrťáka". S jeho pomocou sa stane z Dařbujána zázračný doktor... (TV Markíza)
Recenzie (479)
Pohádka je to hezká, o to nic. Má to klasickou stavbu, jasně vyhraněné postavy (dobro je dobro a zlo je zlo. smrťák je neutrál, který lehce přihrává hodným) a výborné herce. Rok 59 je na filmu bohužel v mnoha ohledech hodně cítit - podobný, ne-li horší, případ je Pekařův císař (a vice versa). Kdybych neměl se socialismem přímou zkušenost, byl bych snad schopen tam tu propagandu nevidět, takhle to dost dobře neumím odfiltrovat. ()
Opět nebavilo. Naprosto neupřímný a tupý film. Už jenom se zamyslet nad tím, že Smrt je podle slabomyslných tvůrců postava, se kterou se dá zakalit a pak i zakalit, když náhodou porušíte úmluvu, která mezi vámi a ní vznikla. Která vymaštěná hlava tohle vymyslela. Přání aby potokem teklo pivo a na stromech rostly jitrnice, je taky fakt "gut" myšlenka. A to nemluvím ani o léčení borců ležících na márách a po pár minutách skotačících po pokoji, když "doktor" na ně naflákal zbytky žrádel, co měli ve smradlavým stavení. A to mělo být co?! Pohádka? Ano pro chovance psychiatrických léčeben, kteří by nepoznali rozdíl mezi realitou a tupým výplachem mozku. Pak by si i oni mysleli, že svět tam venku opravdu vypadá tak, jak je to v tomto filmu prezentován. Jediný, komu jsem roli věřil, byl Hrušínský. 0% ()
Pohádka, na kterou se velice příjemně kouká do okamžiku, než o ní člověk začne byť jen malinko přemýšlet. Myšlenky, které se tato pohádka pokouší hlásat, se mi zejména pro dětské uši a oči zdají krajně nevhodné. Nemít co do huby, vesele se oddávat nechráněnému sexu a přivést na svět již v pořadí 12. dítě, se mi opravdu nejeví jako příkladný přístup. Možná měla býti střívka z prasátka použita k jiným účelům, než k výrobě jitrnic. Navíc Dařbujánova chaloupka disponovala jedinou místností, kde žila celá rodina. Nové potomstvo tedy muselo být plozena přímo před zraky nezletilých dětí. Taktéž byl dosti znepokojivý přístup pánů horníků, kteří dali přednost ožralství před vlastním potomstvem. Dost šílená byla i Dařbujánova proměna v místního léčitele, přičemž se na něj usmála štěstěna, neboť druhý den se z čista jasna celá vesnice potýkala s problémy. Moje vysoké hodnocení se odvíjí především od příjemných nostalgických vzpomínek. V dětství se jednalo jednu z mých nejoblíbenějších pohádek, kterou jsem si s chutí zopakoval. Co pohádka hlásá je minimálně na pováženou. Dobro a zlo si zde poněkud vyměnili role. Těžká propaganda! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. ()
Jedna z klasik staré školy, kterou zná snad každý. A musím potvrdit, že i já si tento styl vyprávění, kamery a osvětlení někdy rád připomenu. Je to návrat do starých let se starou slavnou filmovou bandou, s níž u žádného projektu nešlo sáhnout vedle. Dařbuján a Pandrhola je toho důkazem. 70% ()
Moc pěkná pohádka o tom, že bohatí většinou bývají svině a chudí dobří lidé. Jasně, že to neplatí vždycky, ale co si budeme namlouvat. Často. K tomu režisér Frič přidal na svou dobu dost slušné efekty. Také si mimochodem pamatuji, že sv. Barbora je patronkou horníků a co je to vůbec havíř. Přínosný film. 90% ()
Galéria (10)
Fotka © Archiv TV Barrandov
Zaujímavosti (23)
- Rozprávku videlo v kinách 2 419 987 divákov, čím sa stala siedmou najnavštevovanejšou rozprávkou v dejinách československej kinematografie v rokoch 1930 až 1989. Celkovo ide o 71. najnavštevovanejší československý film v dejinách československej kinematografie v rokoch 1930 až 1989. (Raccoon.city)
- Ve filmu se objevují stejné kulisy jako ve filmu Hrátky s čertem (1956). (ricky4)
- Obě jména Dařbuján (Jiří Sovák) a Pandrhola (Rudolf Hrušínský), ač znějí vymyšleně, jsou skutečná česká příjmení. Nositelů těchto přímení je však už jenom hrstka. Přímení Pandrhola se stalo po publikování Drdovy pohádky synonymem nectností. (sator)
Reklama