Cisárov pekár a pekárov cisár

Snad jediný film, kde mi zjevný budovatelský patos nevadí. Je v něm tolik upřímné víry a nadšení, tolik očekávání a zápalu, že když příslušníci různých řemesel začnou zpívat ten slavný hymnus, leze mi mráz po zádech. To dobré z padesátých ztelesňuje právě tenhle film. V nejlepším slova smyslu zábava pro lid, ale inteligentní, půvabná a napínavá. Jan Werich svou dvourolí Rudolfa II. možná navždy historicky znemožnil, zato z něj udělal zřejmě nejoblíbenějšího filmového panovníka. Než SORELA nadělal(a) z českého filmu odporný propagandistický pamflet bez kapky vkusu a uměleckých ambicí, dokázal Frič, že v jádru je angažovaná kultura pro široké masy možná... Bohužel, je-li opravdu kvalitní, hlásá jiné hodnoty, než potřebuje tmářská totalita... Jak jinak si totiž vysvětlit, že tohle dílo se těší trvalé popularitě už více než půl století? (16.02.2004)

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... (23.01.2007)

Úžas se mi mísí se smutkem. Úžas z toho, že v temné době budovatelské éry vzniklo něco tak zábavného, smutek z toho, že to byla poslední velká role báječného hereckého živlu Nataši Gollové, které komouši nepřáli. Tenhle film dokazuje, jak silnou pozici měl Martin Frič, ačkoliv ani on se neubránil povinné agitce, i když v minimální míře. (13.04.2003)

Koho mohli mít komunisti v roce 1951 jiného, než prvorepublikové hvězdy? Závěrečná veselice a několik narážek byla jistě úlitba době, ovšem z úst Jana Wericha působí vyloženě dvojsečně :-( Nataša Gollová sice plnoštíhlá a ne tak bláznivá jako v Evě, co tropí hlouposti, ale o to více ceněná :-) Některé vyšperkované dialogy ale opravdu nemají chybu. PODZEMNICE OLEJNÁ! JAK TO VŮBEC MŮŽETE JÍST? (21.05.2003)

Skutečný velkofilm se vším, co k němu patří, a pomník nesmrtelnosti jednoho z největších českých režisérů. A pak samozřejmě pana Wericha, jehož dvojrole bere dech jak mistrovským herectvím, tak salvami smíchu či nutkavým pokašláváním neustále vyvolávaným tucty a veletucty narážek - až se jeden diví, že takové dílo mohlo v takové době vzniknout. No, i když, sborový zpěv prostého lidu o tom jak budou všichni všechno mít dohromady... prostě to šlo a vyšlo a už to tu navždy máme. Taky všichni dohromady;) Legenda o Golemovi, která vlastně vůbec o Golemovi není, má u mě vždycky svých rudolfinských majestátních 90% jistých. (15.04.2007)