Rytíř pohárů

Jaké to je sledovat poezii? Jaké to je nečíst, nýbrž pozorovat v obrazové podobě básnických útvarů a citátů ze života nešťastného muže, kterému se nedaří nalézt ženu svého života? Spřízněnou duši, se kterou bude moct dlouhodobě žít? Jak by vypadalo vůbec takové zpracování, aby byla zachována struktura poetičnosti? Přesně na tyto otázky film odpoví tím naprosto nejlepším způsobem, jakým jen může. Výborné pojetí nápadu, úžasné navození filozofické atmosféry se špetkou zkaženosti a velmi dobrý Bale se zbytkem zajimavého obsazení. Film, který není nutně dějově ohraničený a je "pouze" rozdělen do kapitol, které se v konečném výsledku soustředí o jakousi hlavní myšlenku a o prožitek diváka, nepotřebuje dvouhodinovou minutáž, nicméně, to, jakým způsobem to Malick v konečném výsledku pojal dává pochopení, proč film nemohl být kratší. Tohle je něco, co je třeba prožít. Něco, do čeho je třeba se zadívat a zapřemýšlet. Osobně jsem velmi překvapený a nadšený. Nemám nic na vytknutí. Lepší to být nemohlo. (01.01.2016)

S filmy od Malicka je to čím dál těžší. Zatímco u těch starší, byl alespoň nějaký příběh, tak ty novější se skládají ze spousty nádherný záběrů, které "obyčejným divákům" nedávají moc smysl. Zatímco u předchozího filmu K zázraku šlo vystopovat, alespoň náznak příběhu, tak tady je to o dost složitější. A vůbec tomu nepomáhá, že o postavách nevíme zhola nic, krom jejich současného chování. O to více, mě bylo ukradený jak to s postavy dopadne. Mrzí mě, že Malick nepoužije ve filmu jediný smysluplný rozhovor, ve kterém by alespoň něco vysvětlil. Scény ve filmu skáčou odnikud nikam, a je jen na nás jestli dokážeme pochopit pointu toho co nám mají říkat, což je dost namyšlené a sebeukájecí. Další věc co mě mrzí, že film má luxusní obsazení, ale vůbec s ním nedokáže pracovat, snad krom Natalie Portman, která má nejpochopitelnější roli, Bale mě nebavil, Blanchett je tam chvilku, Poots je fajn, Pinto je sexy a Bentley se snaží. Po výtvarné stránce je to pastva pro oči, co také jiného čekat od Lubezkiho. Knight of Cups není špatný film, jen je to čím dal více zahleděný film od ještě zahleděnějšího tvůrce. Chtělo by to návrat k normálnějším filmů, jako je například Nový svět nebo Tenká červená linie. (19.01.2016)

Film beru jako nepřímé pokračování The Tree of Life, jen s Knight of Cups už se Malick úplně odpoutal od narativních pravidel. Je to symfonie obrazů, hudby a voiceoveru. Malick vám neřekne, co se stalo. On vám to ukáže. Někdy explicitněji a někdy méně jasně. Záleží na vás, jak moc si nad tím chcete lámat hlavu (někdy zbytečně). Zbožňuju fakt, že celý příběh odvyprávěl pomocí tarotových karet. Jako vždy se nebojí náboženských analogií. Christian Bale, Blanchett a Portman jsou nádherně poetičtí. Nicméně bych uvítala kratší stopáž, protože ne všechny segmenty se zdají nutné. Tower a Death byly každopádně nádherné. Použití skladby Exodus mi jen potvrdilo, že jsem s Malickem na stejné vlně. (23.01.2016)

Aj Američania asi chceli silou mocou svoju "veľkú nádheru" (La Grande Bellezza)... Od Malicka už som si užil po To the Wonder ďalší "skvost", a neviem či ešte budem chcieť vidieť niekedy aj nejaké ďalšie jeho počiny. Nič proti poetickým či artovým filmom, ale keď sa do toho pridá ešte aj takáto experimentálna lyrická substancia, tak to stráca pre mňa v podstate zmysel. Celé to bolo ako jedna obrovská spleť záberov, ktorá bola síce vizuálne na vysokej úrovni, ale inak viacmenej nezmyselná. Škoda toľkých hereckých hviezd na takéto niečo... (14.01.2016)

Další Malickova šílenost. Režisér se už úplně vysral na nějakého diváka a servíruje si stále dokola sice krásné ale nic neříkající obrázky. Pokud tomuhle někdo říká film, já mu to neberu. Pokud tomuhle někdo říká zábava, tak klobouk dolů. Malick mě zajímá jen z prostého faktu, že do svého filmu vždy naláká zvučné herecké jméno. Tentokráte se jeho "obětí" stal Bale. 30% (18.01.2016)