Nedotknuteľní

Milé to je, vtipné taky, energické jakbysmet. Jedno hodně nepravděpodobné přátelství mezi ochrnutým, vysoce postaveným milionářem Phillippem a černošským imigrantem z předměstského ghetta Drissem začíná razítkem pro pracovní úřad, končí nenásilnou vazbou, která potěší zejména ty, kteří si mysleli, že kvalitní scénáře postavené na dialogových přestřelkách si dávají hodně dlouhou pauzu. Sociální pohádka o jedné neřízené střele a vozíčkáři, který nestojí o soucit, má ale několik vad na kráse, to si musíme přiznat. Za prvé se tu epizodní situace až příliš vydávají za děj, který jinak rozhodně není nějak zvlášť nosný. Vedlejší dějové linie jsou nedotažené nebo moc nefungují (role matky, linie nešťastně zamilované dcery nebo neposlušného brášky), oba hrdinové si k sobě najdou cestu až překvapivě snadno a jede se na můj vkus až moc na jistotu. Podlehnout se tomu ale dá (třeba když Driss neustále útočí na Phillippovu asistentku), svůj účel to splní, i když napodruhé to už takové terno myslím nebude!! (30.08.2012)

"Jsem tu kvůli těm papírům. Abych dostal dávky." Bohatý kvadruplegik udělá dobrý skutek a vybere si za ošetřovatele z mnoha seriozních, bílých, vzdělaných a nudných uchazečů trestaného černocha. Ten s ním kupodivu začne jednat jako rovný s rovným a díky kontrastu obou osobností je o zábavu postaráno. Silný a úsměvný film. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=d1hTDI4lt0k (27.04.2013)

Film, který se jen těžko popisuje slovy, ten se zkrátka musí vidět. Já jen vím, že jsem za pěkně dlouhou dobu neviděla přirozenější a upřímnější film. Film, který mě emočně dostal, ale takovým tím příjemným způsobem, protože jsem cítila, že se dívám na opravdový životní příběh jednoho neobyčejného přátelství a ne nic umělého. Také jsem se už pěkně dlouhou dobu takhle dobře u filmu nezasmála. Nemůžu si pomoct, ale v souvislosti s tímto filmem jsem si vybavila můj oblíbený film "Inside I'm Dancing", který zobrazuje dost podobné přátelství a i dost podobné charaktery, ale zatímco Inside I'm Dancing se snaží za každou cenu vymáčknout z diváka plno slz a nejlépe každých deset minut, tak Intouchables je přesný opak, není zde scéna, která by na vás tlačila, není zde scéna, která by byla šíleně vyhrocená, jenže jako celek má film takovou sílu, že při závěrečných titulcích zůstanete sedět zcela beze slov. (26.03.2012)

"Strom co zpívá? A ještě k tomu německy? Jak dlouho to trvá?" .... "Čtyři hodiny" .... "A doprdele." Film prošpikovaný bezprostředními hláškami jednoho zdánlivě bezvýznamného, nezaměstnaného imigranta, který čirou náhodou spadl do plného úvazku s bydlením na zámku. Konečně jsem také poznala to kouzlo, které mnoho diváků přikovalo k sedačkám. Zachumlaná do deky po namáhavém dni plném obžerství ale s blaženým úsměvem na rtech, jsem si užila právě uplynulých sto dvanáct minut. "Víte, kde vždy najdete kvadruplegika?" ... "To nevím." ... "Tam, kde jste ho nechal." :-) (26.12.2015)

Jeden z řady zase těch milých a pozitivních filmů, který se nenese v duchu šablony a negativní atmosféry současných filmů, ale naopak vypráví pravdivý příběh, na který budete celou dobu nahlížet s nadhledem, ale přesto budete vědět, že film je takřka podle pravdy. Hrozně pěkně se mi na něj koukalo, oba herci předváděli naprosto super výkony. Omar Sy možná ještě o něco lepší. Trošičku mi to jeho hraní připomínalo Eddie Murphyho v 80. letech. No paráda, konečně zase film, na který se budu koukat pokaždé, když se mi naskytne příležitost a budu vědět, že prostě jen tak neomrzí. A to přitom přišel naprosto náhle a okamžitě mě dokázal zasáhnout. Klobouk dolů. (08.03.2013)