Není hra jako hra

Pronudila jsem se k parafrázi Potkali se u Kolína a Matěji Mrázovi nevěštím příliš dobrou filmovou budoucnost. Režisérů bez nápadů již máme hodně. (24.02.2013)

Je to fajn, je to milý a příjemný - ale nějak nic moc víc. Asi bych stejně jako Tom_Lachtan uvítal, kdyby v druhý části hraní si venku přišlo ještě něco dalšího, nějakej novej impuls nebo nápad; takhle je člověku už po pár vteřinách jasný, co se nám kdo přísupem tý divnověci snaží sdělit, ale trvá to další tři minuty bez toho, aniž by se to nějak oživilo. A Dan Patras nám v diskuzi sice může vysvětlovat, z jakejch všech důvodů je jeho hudební přínos relativní :-), ale ono to je jedno - ta hudba i tady je prostě výrazně dobrá. (28.07.2016)

aneb jak dítko díky hafanu a pseudoslunku k prozření dospělo... Rozhodně to není špatné, výtvarně okouzlující (chvílemi jsem si připadal jako ve španělské Nocturně), ale trošku zdlouhavé, přeci jen by se pasáž hraní si (nemyslím vevnitř, ale venku s oním čímsi) dala nějak víc ozvláštnit, takhle působí jen jako povinné natahování, což je škoda. Hudba Daniela Patrase zas skvělá a nutno podotknout, že takhle talentovaný filmový skladatel se dozajista bude v budoucnu hodit, snad toho naskládá k filmům všeho druhu víc (24.02.2013)