Záblesky chladné neděle

Celkem sympatické překvapení z českých luhů a hájů. Dobře vymyšlená hra, kdy si nejste celý film jistí, kdo je padouch, kdo hrdina, nebo jestli je to celé ještě nějak úplně jinak. Velice solidní atmosféra rodinného sídla několik podrazů na diváka celkem sedí. Jediné, co mi příliš nesedlo byl konec, který jakoby se hodil úplně do jiného filmu. Zde mohl být mrazivější a podtrhnout celou skorohororovost snímku. Ale i tak slušný počin. (09.07.2013)

Filmu bych si zřejmě ani nevšiml, kdybych neviděl, že tvůrci místo již naprosto přežité a totálně zbytečné novinářské projekce (copak se dneska někdo řídí podle nějakých rezencí bůh ví koho, které navíc připomínají sebeukájení vlastního ega než normal recenzi, četli jste někdy ted Cinemu, hrozný fakt ) udělali csfd projekci pro zdejší chátru a ještě přišli v tandemu rejža - Adélka na besedu s chátrou po skončení projekce. Takovýhle přístup jsem natolik ocenil že jsem se o víkendu sebral a šel si koupit lupínek. A nakonec převládá spokojenost. Umím si sice představit Záblesky chladné neděle jen v televizi, ale budiž tedy kino. Velmi se mně líbila ta hra na kočku a myš, kterou si s námi tvůrci hráli, tudíž v mý soutěži o nejěvtší mišuge filmu, každý chvilku tahal pilku. Že se na tam prolíná více žánrů nebo že neumím film nějak zařadit, na to seru. Film a především tvůrci by neměli být těmahle krávovinama vůbec svazováni, protože jen tak může vzniknout nějaká originalitka tohoto typu, kde ze všeho nejvíc převládala divná atmsoféra ve který nevíš minuty. Pokud jde o herce nejvíc mně leží v hlavičce Adélka a to nejen její dokonalá prdelka, ale i herecký výkon, fakt nevím co si o tý holce mám myslet a bytostně budu zvědav na další její filmovou roli, pokud možno hodně odlišnou od této. Protože buď je ta holka zatraceně dobrá herečka a nebo "jenom" další prdelka v řadě a po tomhle filmu mám 50 na 50. (12.11.2012)

Viděno na festivalu Finále 2013. Na projekci jsem se dostal omylem, když jsem si spletl dveře. S postupem času jsem láteřil sám sobě, že jsem měl dáti přednost raději přednášce o axiomech. U toho bych mohl usrkávat pivo, které u takové podívané bylo zapotřebí. Nemohu tvůrcům vytknout sympatickou snahu o změnu. O vytvoření něčeho jiného. Většina děje se zdála být předvídatelná a výsledný dojem mi způsobil rozpaky, které jsem rád zahnal vychlazeným pivem. A venku bylo teplo. Snad jsem měl jen špatnou náladu, snad jsem byl přesycen, snad jsem se nedokázal soustředit a vše náležitě ocenit. Bohužel nezablesklo mi. Zamrazilo mě. Trochu roztrpčilo a rozhodilo. Bohužel. (23.09.2014)

Snaha natočit v české kotlině i něco jiného než vztahovou komedii je jistě chvályhodná. Bohužel si Pokorný nevšiml, že jeho pokus o thriller je už od začátku nechtěně směšný. Atmosféra kolem samoty je v kombinaci se sychravým počasím slušná, ale v závěru se ukáže, že scenáristka celou dobu blafovala a neměla eso v rukávu. (21.01.2022)

Velmi dobře rozehraný komorní thriller, který danému žánru rozhodně ostudu nedělá. Ivan Pokorný má suverénní režijní ruku a dokáže dynamicky vyprávět. Jeho manželka Iva Procházková je zase zkušená scenáristka/spisovatelka, která sice zkonstruovala dosti podivnou situaci, ale díky postavám a dialogům ji dodala na přirozeném působení a dokonce i svěží nadhled, i když postupně budované napětí tím spíš vychází trochu vniveč a závěr příliš uspokojivým vyvrcholením opravdu není. Naštěstí na atmosféře přidá výborně postihnuté genius loci zádumčivé severočeské krajiny kolem Ústí, která v sychravém podzimu vytváří velmi příhodnou kulisu. I díky velmi dobře zvoleným neokoukaným hercům, jejichž výkony si udržují velmi solidní úroveň, se tento nenápadný počin, který s takřka nulovou propagací prošuměl kiny dokáže přehoupnou přes hranici průměru. (11.05.2013)