Reise nach Agatis

Marian Dora ve své nejlepší formě ... Mám pocit, že režisér spojil vše, co získal během natáčení svých předchozích filmů a tohle vše nejlepší využil ve svém excelentním majstrštyku!! Ten děj je úplně prostý a jednoduchý. Chlap s ženskou po cestě někam na dovolenou sebou vezmou po cestě mladou holku. Každému divákovi, který viděl Dorovy flicky musí být jasné, jak se film vyvine... A to je právě ten masakr. Milé a vstřícné chování k dívence se mění pomalu v drzé, neomalené jednání, šikanu, násilí, znásilňování a končí absolutním exploitačním, brutálním a totálně zvráceným peklem ... Takhle samozřejmě při popisu to vypadá na běžný exploiter, kterých vzniklo od počátku 70. let nespočet. Jenže Marian Dora je umělec, nebo spíše jím chce být ... Jeho "umění" se mne v Cannibalovi (2006) a Melancholii der Angel (2009) moc nedotklo, ale tady už ano!! Filmem se nese úžasná, krásná a smutná hudba. Fakt jen ta hudba je požitek pro uši. Vše se nese v snové atmosféře a spousta záběrů na přírodu, moře, vlny, ... to a ta hudba nám od začátku (těm vnímavějším, kteří tento záměr vycítili ...ehm...že?!), tak to všechno nám tísnivě a tíživě diktuje nevyhnutelnost osudu té mladé dívky a vlastně celé trojice ... Prostě jako by nám film vypovídal o pravém životě, že věci, které se mají stát, se stanou. Že utrpení jednotlivce, násilí a ta nejodpornější brutalita je v přírodě jen plivanec do oceánu a nic se při tom, ani potom nemění ... Že násilí a vraždění není pouze nevyhnutelným osudem obětí, ale také vrahů samotných, kteří se svému osudu také nevyhnou a nemají na výběr (to tvrdí Dora, nikoliv já!! ...). Prostě je to tíživý, depresivní a extrémně smutný film, kdy na konci dokonce i mé oko slza zalila a viděl jsem svět, vesmír a život pouze z té špatné a hnusné stránky ... Tady opravdu Dora zabodoval!!! Absolutní pecka, která se musí pochopit a procítit ... (26.04.2013)

Jeden z tých filmov, pri ktorom som si vydýchol keď sa skončil. Ale nie preto, že by bol zlý; ale preto, že vyznením bol ťažký, depresívny a nepríjemný, podobne ako predchádzajúci Dorov "Cannibal", oproti ktorému mi však prišiel záživnejší a lepšie vygradovaný, predsa len to najhoršie si nechal na koniec. Pritom sa to pomaly rozbiehalo vo voľnej, dovolenkovej atmosfére a komorný lodný príbeh dokonca miestami pripomenul skvelú prvotinu Romana Polanskeho "Knife in the Water", no všetko sa postupne vyhrotilo do psychopatických rozmerov a vyvrcholilo brutálnym, misogynistickým záverom. Som zvedavý s akým šialenstvom príde Marian Dora keď mu niekto zverí väčší rozpočet – čo je už iba otázkou času. Tento film je však pre mňa (zatiaľ) jeho vrcholným dielom a sedelo mi, že v ňom rozšíril svoj záber a nekoncentroval sa len na znechutenie diváka. (23.04.2013)

Pokud nepočítám Caribbean Sunrise tak tohle je moje první seznámení s tvorbou Marian(a) Dory. A seznámení je to víc než zajímavý. Děj je naprosto jednoduchej, ale to zpracování mluví za vše. Vypráví o netradiční dovolené ve třech a postupném zvětšování agrese a násilí. Film je totiž natočen a odvyprávěnej velice zvláštní formou. Né že by film až tak šokoval, ale vyzařuje z něj tíseň a deprese. Navíc hudba, která ve filmu zaznívá tomu všemu dává ouplně jinej rozměr. Ten kdo čeká krvavej masakr bude určitě zklamanej. Po tomhle by měl sáhnout ten kdo hledá netradičně uchopenej a natočenej exploiťák. Do snímku jsem šel s ouplně něčím jiným než jsem od něj dostal. A právě proto mě tak překvapil a zaujal. Zvrácenost, ale pojatá jinak než jsem zvyklej. Za mě spokojenost a už teď vím, že tohle není rozhodně poslední kousek co jsem od Marian(a) Dory viděl. Hlavou mi vrtá jedna otázka. Neví někdo proč se ve filmu objevovala fotka Anneliese Michel ? (05.03.2016)

Tak nevím. Po té auře, která Mariana Doru obestírá, a kvůli které jsem se jeho filmům prozatím vyhýbal, se dostavilo mírné zklamání. Čekal jsem, že pudu do vývrtky a budu proklínat okamžik, kdy jsem se rozhodl něco od něho zkouknout... a ono nic. :-) Samozřejmě tomu pomohla volba filmu, vybral jsem něco, co (na jeho poměry) nebude moc (pseudo) art, ani přílišný zvěrstvo, a nebude to trvat šest hodin. A jako dobrý, líbilo se mi to. Dora je zajímavej auteur, kterej si jede svoje. Na dovolenou do Chorvatska s ním teda nepojedu, ale něco dalšího i zkouknu. (12.08.2022)

Dovolím si bez urážky reagovat na jeden zdejší pětihvězdičkový komentář: Takže kdybych nekvalitní kamerou a naprosto neumětelským způsobem natočil sebenudnější děj, proložil ho mizernými záběry "přírodních krás", a nechal k tomu hrát nějakou silnou a dojemnou a uměleckou hudbu, znamená to, že ten film pak díky té hudbě bude také silný a dojemný a umělecký, a ony mizerné (=mizerně natočené) záběry přírodních krás mu dodají nějakou existenciální hloubku?? No to snad... Reise nach Agatis je bezkonkurenčně nejnudnější a nejmizerněji natočený exploaťák, jaký jsem kdy v životě viděl. Pro někoho umění, pro jiného odpad. (15.01.2014)