Najhľadanejší muž

Som veľký fanúšik videoklipov Antona Corbijna a som rád, že je už aj kvalitným režisérom filmovým. Najšťastnejší som ale z toho, že hviezdne obsadený "teroristický" triler zo súčastnosti môže byť aj kompletne antigreengrasovský a vzbudí patričný rozruch. Oproti Tinker Tailor Soldier Spy je o dosť prehľadnejší, asi by som tieto dva filmy nehádzal do jedného vreca a Američan je určite omnoho viac nedejový. Lenže... ak si prebehnem dej a poviem si ho v jednej dvoch vetách, vychádza mi z toho celkom tuctová historka. Hádajte, z koho sa vykľuje ten najväčší terorista a ktorá strana nakoniec nebude hrať fér. Navyše mi postava naivnej, ľavicovo označenej aktivistky nepripadala v podaní Rachel nijak zvlášť sympatická, skôr som mal pocit, že by potrebovala prefackať. Ide tu aj o chlapské egá a ztoporené penisy, čo mi pripadal ako najlepší vedľajší motív filmu. 70%. (18.01.2015)

Hrdina přesně vystihuje starosvětsky neefektní, gabinovský typ špiona, jenž je módně řečeno „sexy“, i když třeba jenom břichatě funí. Navíc dokonale zapadá do konceptu žánrové čistoty bez levných škatulek dobra a zla, jaký umí John le Carré napsat. Studená nálada města, běženec jako lehce zdivočelý Ježíš, styl nedořečených replik, který drží zvědavost i bez krve, honiček a přestřelek. Tak vypadá dar filmařské vytříbenosti pro zmlsané labužníky špionážních případů. Režisér Anton Corbijn se až příliš opájí prostředím, výjevy bez Hoffmana volají po rychlejším tempu, ale sotva se vrátí na scénu, uhraje i zamlklé pauzy, otázky po smyslu práce, mikroskopický humor. A finále, kde má velké hořké sólo. (01.05.2020)

Evropská metropole mostů, velká zoologická zahrada, obrovský přístav, nejstarší německé letiště, čtvrť červených luceren Sankt Pauli. Hamburk je kromě toho také městem otevřeným imigrantům, nelítostných intrik, podlých špionů se svými jasně nalajnovanými zájmy a nevyzpytatelných teroristů. Vyprávění to pro diváky není zrovna vstřícné. Zádumčivé pohledy zúčastněných poodkrývají činnost různých tajných služeb, které přináší poměrně nekoordinovanou činnost. Někoho může otrávit nečitelnost postav, jiného potěšit poslední role chameleona Philipa Seymoura Hoffmana, který působí umaštěně, otekle, nasraně, nezdravě, a to nejen proto, že mu chutná whisky a cigareta na každém kroku. Loučení ve velkém stylu. I když o něj nikdo z divácké obce takhle brzy nestál. Lecčemu pomáhá Corbijnova osobitá režie, která se nikomu nepodbízí, ignoruje oslí můstky, je minimalistická, je nedořečená. Kouká z ní záměr vymezit se vůči Hollywoodu a všem špionážním kouskům posledních let. Snímek vychází ze stejnojmenného románu britského spisovatele Johna le Carrého, který pracoval v tajných službách, s čímž praštil a začal se věnovat psaní, nicméně systému, kde není dobré hledat si přátele, pochopitelně rozumí. Když na to tvůrci příště půjdou přívětivěji, budu kapánek radši. (06.11.2014)

Moje přirozená reakce by zněla "mnoho povyku pro nic", ale to by zřejmě vůči snímku, kde se tolik důrazu klade na němý emoce většiny zúčastněných, nebylo tak úplně fér. Nicméně jo... až do toho jednoho silnýho Hoffmanova výlevu se A Most Wanted Man z poklidný roviny (s pár vysloveně nadbytečnýma scénama) zarputile odmítá odchýlit a chtě nechtě tak skutečně uspává. Ba co hůř - on ani k tý Tetsuem inzerovaný "překvapivý a drtivý pointě" nedospívá. S tim se můžou ztotožnit leda tuze naivní diváci. (12.09.2014)

Film co má hlavu a patu, ví co chce říct, jakou formou to chce říct s neskutečně ostrou a nekompromisní atmosférou. Děj začína jakoby od prostředka a divák si musi vztah k postavám budovat a dějové linky a souvislosti mezi jednotlivými charaktery rozplétat sám hned od prvních minut. Žádné oslí můstky, pomocné indicie, žádné placebo scény. Poctivá filmařina, která je ale až přiliš strohá a odměřená, sice nechávajíc zajímavě naturalistický pohled na terorismus jako takový, ale zároveň nechybí zbytečně pomalé, "jakoby" hluché sekvence. Hoffman byl velká herecká persona a tahle oldschool záležitost není špatná, jen krajně nepřívětivá. (06.11.2014)