MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 2

Druhá řada byla o dost zajímavější, ale hlavně proto, že se děj přesunul do terénu. Upozadila se práce na postupu, jak proniknout do mysli sériového vraha a více se řeší osobní vztahy. Ale přítomnost idiota agenta Gregga Smitha v tomto dějí a potom co provedl je mi záhadou. To úvodní intro mě příšerně sere. (25.09.2019)

Cywe tak jak je to s tou panikou?? - aneb - když to kluk blbě pobere v nedělní škole. Už to není tak vymazlený jako první řada, trochu se to (hlavně v druhý půlce) drolí, PanicAttacks nejsou ani zbla využitý, Kemper absentuje a nikdo ho nenahradí, některý PC momenty si mohli odpustit... ale pořád je to víc než slušně postavený a řemeslně zvládnutý, hlavně pomalej rozpad rodiny. Svítí z toho několik momentů jako Mansonovo nevědomý touché a Wendin Zlá Lesba moment. Čtyry a polaďte to. (17.08.2019)

Tým lovců sériových vrahů získává podporu shora a může se vrhnout na první celostátně sledovaný případ. Jenže tentokrát to není žadná hra na honěnou, ale setkání s pořádně mazaným manipulátorem. Jak by řekl Ed, psychologický profil je sice fajn, jenže je k dispozici jenom od zabijáků, kteří se nechali chytit... Mrtvých příbývá a opravdový podezřelí stále nikde. S tímhle tempem druhá série neztrácí krok za první. Nabízí o kousek víc ze soukromí vyšetřovatelů, s menším odklonem od Holdena. Ten postupně vystupuje jako větší a větší podivín. Psychologie týmu funguje skvěle a nechává mnoho prostoru pro další sérii. Stejně jako samotné pátrání... (30.10.2019)

Fakt chaos, nestíhám sledovat události v Atlantě, jména si nepamatuji, nerozumím běhu událostí a ani mě to moc nezajímá. Asi jsem natvrdlá jen já podle hodnocení. Nebaví mě to. Ani ty černošky od sebe nerozeznám, jen tu nejvíc ublíženou aktivistku s brýlemi. Nicméně její ufňukané proslovy přeskakuji, abych to byla vůbec schopna dokoukat. Zdá se mi, že ve druhé sérii, prošpikované lesbami, homosexuály a černochy podtrženo rasovou problematikou dávných dob šlo asi o něco jiného. Chybí mi napětí, je to suchopárné, zmatená, prodlužované, nedotažené, vyšumělé v závěru a fádní policejní práce, ale ani to moc ne. Celá druhá série se plácá na místě. (08.03.2021)

Velice specifický typ strachu je divákovi servírován na sříbrném podnose. Děs zde vychází z běžných, pochopitelných situací, které se mohou stát hned ve vedlejsím domě, nebo právě vám (pozdě vystavený procesní příkaz). Minulá řada byla především o Kemperových rozhovorech s Fordem, zde se dostává do popředí McCallanyho Tench. Linie o miminku na kříži, podbarvená Hillovým rozpadajícím se hludebním tématem, místy zpomalí tep za únosnou míru. Je až nepříjemně hmatatelná a často zastiňuje pro úřad klíčové pátrání po černých dětech v Atlantě. Pohovory jsou tentokrát mírně stranou hlavního dění, o to jsou ale ty opravdu důležité hutnější. Mansonovo sólo je samozřejmě vynikající, ale rozhodně není jediné. Nejlepší kriminálka za několik posledních let, navíc v dokonalém fincherovském kabátku. (24.08.2019)