Prelet nad kukučím hniezdom

Tohle dílko mi dlouho dobu unikalo až před několika týdny jsem tento skvost konečně sehnal.. A musím říct, že jsem zprvu nečekal žádný zázrak, ale to jak se Miloši Formanovi povedlo vytvořit tak dokonalé prostředí umocněné ďábelskou Luise Fletcher (naprosto zasloužený Oscar) a úchvatným výkonem mého oblíbence Jacka Nicholsona, mi vskutku vyrazilo dech. Ještě mě velmi zaujal výkon Dannyho DeVita, který je zde opravdu roztomilý a doslova k sežrání :). Jen ten závěr mě hodně překvapil, protože jsem čekal něco dojemného, ale že až takhle. Prostě další klasika, která z prostředí psychiatrické léčebny jen těžko bude hledat přemožitele....... (25.09.2007)

Doslova gigantické dílo, které snad zastiňuje i knižní předlohu, podle níž vzniklo. Ne tak gigantické rozměrem, ale hlavně dopadem na diváka. Jeden ze dvou vrcholných milníků ve tvorbě Miloše Formana (spolu s Amadeem) a skutečně životní role pro Jacka Nicholsona. A ostatní herci? Jsou prostě úžasní! Louise Fletcher je opravdu děsivá, Danny DeVito, Christopher Lloyd, Brad Dourif, ale i ostatní herci v rolích bláznů excelují rovněž a úžasně působí i zaryté mlčení Willa Sampsona v roli Náčelníka. Každý, kdo neviděl tenhle film, nemá ani páru, o co přišel. (06.11.2002)

Nevýslovný herecký i režijní koncert, založený na výtečné předloze a skvělém scénáři. Těžko říci, komu nejvíce "připsat" sugestivnost Přeletu, zda hereckému ansámblu, který za zdmi světa "nenormality" strávil několik týdnů, aby nasál a absorboval tamější kolorit (a podařilo se mu to dokonale), nebo Miloši Formanovi, jehož citlivá a vpodstatě nenápadná, avšak dokonale natempovaná, režie dodává filmu nádech tichého, podprahového dramatu, které své největší intenzity dosahuje ve scénách skupinové terapie... Nejadekvátnější závěr zřejmě bude, že Přelet nad kukaččím hnízdem je dokonale sladěnou symfonií všech nástrojů, mezi nimiž dominují sólové party Jacka Nicholsona (neuvěřitelně živelného a skutečně maniakálního) a Louise Fletcher (jejíž krásná fasáda ukrývá minimalisticky vyjádřený hrůzný vnitřek). Tichý boj těchto dvou elementů – hlučného bonvivána a buřiče McMurphyho a despotické vládkyně sestry Ratchedové dokonale doplňují menší, ale o to úctyhodněji sehrané herecké party chovanců oddělení. Miloš Forman se ve světě "pošuků" pohybuje s naprostou samozřejmostí, dokumentárním přehledem i bezchybným citem pro vnitřní drama postav. Tenhle obraz individuální svobody a radosti ze života uprostřed světa, který své obyvatele nemilosrdně požírá, strčí i po letech do kapsy vše, co bylo na toto téma natočeno (včetně vykalkulovaného Shawshanku). (13.03.2005)

Než jsem se chystala psát svůj komentář, schválně jsem si přečetla všechny ostatní...A co zbývá dodat k filmu, ke kterému již bylo řečeno úplně vše? Snad jen jedno : vzdávám hold a tu nejhlubší (a nejuctivější) poklonu Panu Režisérovi Formanovi a ze srdce mu přeji místo v síni slávy, které si tímto filmem získal. (12.06.2005)

Na druhý pokus se mi Přelet nad kukaččím hnízdem hnízdem líbil mnohem více, než na poprvé. Je možné, že jsem jej začal vnímat jiným způsobem a možná tomu pomohl i velmi kvalitní český dabing. Miloš Forman je Pan režisér, jeho zahraniční tvorbu mám mnohem radši, než to co natočil u nás. Každý jeho film mě dokáže nějakým způsobem zasáhnout a já mohu jen konstatovat: "Sakra, to byla zase trefa do černého." Stejně jako u většiny Formanových filmů, jsem tu nemohl na začátku dýchat, byl jsem naprosto unešen tím, jak se mu podařilo přenést svět blázince na plátno, jak dokonale si postačil s jednou místností (ano, je tu výlet na loď a exteriéry blázince...), ve které rozehrává dlouhé, přesto ani chvíli nenudící drama. Jack Nicholson ve svých nejlepších letech navazuje na svůj herecký výkon z Čínské čtvrti a strhává veškerou pozornost jen na svou postavu, v žádném případě však není jediným nosným prvkem příběhu, neboť v tomhle snímku se neustále něco děje. Jak už jsem se zmínil, Přelet nad kukaččím hnízdem je geniální již v prvních minutách, ale to co se děje na konci, to je opravdu síla. Je vidět, že Miloš Forman moc dobře ví, co si divák po filmu odnese. Ano, zapamatujeme si konec, který má být úderný, narozdíl od současné produkce však nevolí ohranou pointu a ani nešokuje, právě naopak, jen pokračuje v rozehrané partii a zasadí divákovi drtivý mat. [TOP 19/17 97%] (10.12.2006)