Neviditeľná

Dojezdovou zastávkou karlovarské filmové rychlodráhy se pro mě stal pražský Světozor. Vcházel jsem do sálu s vědomím příběhu podobného Labuti a hereckého výkonu oceněného globem. Obě tyto složky jsou skutečně dominantní. Ohodnotil bych to jako syrovější sestřičku Černé Labutě se zajímavěji prokreslenou postavou i herečkou! Ovšem s mnohem slabším vizuálem. Hlavní problém mám s prostředím - balet jsem docela žral, kdežto tohle "cool" moderní divadlo se mi vyloženě ekluje... Výslednicí jsou silné **** ( tedy lehce slabší dojem než Black Swan ). (16.07.2011)

Parádní film o divadle, které představuje svět a o světě, který představuje divadlo. Jak hrát něco co nejsem, když nevím kdo jsem a jak ze sebe dostat vztek, když nechci být na nikoho naštvaný? Vynikající herecké výkony, lidské zpracování, spád a napětí řadí tenhle snímek pro mě k nejlepším filmům na MFFKV. Proti cirkusové Černé Labuti je tohle citlivé pohlazení na duši. (06.07.2011)

46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Die Unsichtbare / CRACK IN THE SHELL / Neviditelná) - Asi největší a nejmilejší překvapení festivalu. Čekal jsem, že se budu kousat nudou a místo toho jsem dvě hodiny s otevřenou pusou žasnul nad tím co tu Fine předváděla. Zmiňuje se tu stále Černá labuť a musím se také k tomu přidat, protože to co mi v ní scházelo jsem tu dostal i s mnoha bonusy navíc... - 4. 7. 2011 - kino Espace Dorleans - Karlovy Vary - 80% (12.07.2011)

Pro mě jeden z neslepších festivalových filmů. Při jeho sledování si nešlo nevzpomenot na Černou labuť. Nejenom, že jsou si oba filmy blízké tématikou(a Neviditelná určitě není případem nějakého opisování, protože vznikala 4 roky), divadelním prostředím, proměnou hereckého zjevu, ale také pozoruhodným zachycením vztahu režisér-herec, propadnutím roli atd. Fakt, že se mi Neviditelná líbila dokonce ještě o trchu víc než Černá labuť, je dán tím, že postava Marie Mühe se rolí sice promění, ale rovněž ji vstřebá, naučí se skrze ní chápat sebe samu. V konečném důsledku tak nejde jenom o postavu v divadelní hře, ale o člověka, který ji rozumí, protože rozumí také sám sobě. Nejedná se tak pouze o proměnu osobnosti ale o určitej druh katarze a pochopení. A to nemusí nutně končit smrtí./MFF (08.07.2011)

Porovnávanie s Black swan je podľa mňa mierne od veci, pretože ťažko čakať od každého filmu, že príde s niečím novým. Vlastne sa to nedá čakať už dnes od žiadneho. Nemecká verzia herečky s traumou je samozrejme civilnejšia a menej okázalá, ako americká, to je ale dané aj východzím žánrom, ktorý si režiséri zvolili. Pohľad do hereckých kruhov, kde je každý "tak trochu" bohém, všetci sú ale čistí blázni, čo nám neustále režisér hry prízvukuje. Mimochodom ten je zvolený excelentne, je to proste nesympatický sliz, ktorý chce dostať všetko do postele a večne fajčí. Film stojí na výkone hlavnej predstaviteľky a tá je lepšia herečka, ako jej postava. Príjemná festivalovka, kde sa dejú emocionálne vyhrotené situácie, ale na plátne v nás katarziu vyvolať nedokážu. (21.05.2015)