Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavná komedie Činoherního klubu Praha podle divadelní hry irského spisovatele Seana O’Caseyho s obsazením a v úpravě, jakou režisér zvolil pro televizní zpracování... Mladý muž bydlící v přísně vedeném penzionu si v noci tajně přivede do pokoje dívku uvolněných mravů, nicméně protřelou a skvěle těžící ze své situace. Neboť jádro komedie tkví v problému, jak se k ránu obtížné dívky zbavit… Oblíbená komedie měla v Činoherním klubu Praha premiéru 19. června 1965. Pro televizní účely ji filmový režisér a autor divadelní úpravy Jiří Krejčík zpracoval v témže roce, televizní premiéru měla 26. prosince. Hlavní ženskou roli Anděly hrála Jiřina Jirásková, mladého pana Mulligana Josef Abrhám, jeho spolubydlícího pak v divadelním provedení ztvárnil a do své emigrace v roce 1967 hrál Vladimír Pucholt, ta televizní byla svěřena Jiřímu Menzelovi, tehdy ještě začínajícímu filmovému režisérovi. Jiří Krejčík pak stejnou hru zpracoval pro film, který je dodnes populární. Roli Anděly si v něm zahrála s temperamentem sobě vlastním Iva Janžurová, role spolubydlícího byla svěřena Jiřímu Hrzánovi. Zainteresovaný divák a milovník této komedie si může srovnat herecké pojetí role pokleslé dívky Anděly dvou skvělých českých hereček, z nichž jedna ji ztvárnila s živočišným a uvolněným komediálním talentem a druhá s neméně mistrnou kresbou chladnokrevně kalkulující „potvory“. Sluší se ještě připomenout menší roli majitelky penzionu, v níž se po letech odmlky zaskvěla komediální prvorepubliková herečka Věra Ferbasová. Dodejme, že v Činoherním klubu byla ještě inscenace obnovena v roce 1975 a do roku 1991 měla 559 repríz. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (6)

subic 

všetky recenzie používateľa

Pod taktovkou režiséra Krejčíka a jeho scénáře, podle hry Seana O´Caseyho, kterou přeložila Jana Werichová, dcera Jana Wericha, vznikl tento úsměvný koncert Abraháma a Jiráskové, jimž sekunduje Menzel a Ferbasová jako majitelka penzionu. Konec je sice trochu divoký, ale to k tomu patří. Jen škoda, že záznam byl pořízen na méně kvalitním materiálu podobně jako třeba seriál Eliška a její rod (1966) a jiné televizní věci z té doby. ()

PollyJean 

všetky recenzie používateľa

starší verze ukazuje komediální limity Jiřiny Jiráskové. Její Andělka jede v podstatě pořád v jednom decentním a na tu postavu pořád ještě celkem distingvovaném modu, což se obzvlášť zřetelně odráží od Abrhámova postupně se stupňujícího projevu. Musela přijít nová verze a Iva Janžurová, aby se tato hra pořádně "rozjela." Totéž platí i pro Menzla, který i když se snaží, je oproti Hrzánovi poněkud mdlý. Je ale třeba litovat, že se nenahrála verze s Pucholtem. Moc si ho v této roli nedovedu představit a o to raději bych to viděla. ()

Reklama

Chřástal 

všetky recenzie používateľa

Největší legrace související s filmem je zdejší hodnocení (momentálně 81 %). Pension pro svobodné pány je jeden z těch případů, kdy nechápu, jak je možné, že se při realizaci filmu nenašel nikdo, kdo by řekl něco jako: „Hele, už je to nějaký trapný...” Nenašel. Abrhám sice dělá, co může, ale všechno je strašlivě natahované, a když už se deset minut snaží zvednout Jiráskovou z postele a ona si tam lehne zpátky už pošesté, je to k po… k popukání. Nevadí mi, že je to blbost, ale to, že to má asi o půl hodiny víc, než by mělo, přičemž vtipů je tu asi na patnáct minut. ______* a půl. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Starší televizní verze, která má mnohem blíže k divadlu, než o dva roky mladší provedení s Ivou Janžurovou. Velká škoda, že televize nenatočila představení s Vladimírem Pucholtem. ()

Galéria (4)

Reklama

Reklama