Pomsta

"Remember how much I love you. It's infinity times infinity." Tenhle seriál jsem si plánovala už dlouho, asi někdy od doby, kdy se začala vysílat druhá série. Jenže jsem se k tomu nikdy nedostala a když bylo oznámeno, že po 4. sérii Revenge končí, řekla jsem si, že je na čase. Hned úvodní pilot mě na sledování ale moc nenavnadil, všechno bylo hrozně zmatené a prolínaly se tam asi tři časové linie, když teda neznáte postavy, tak se vám to slušně zamotá. Ale tak jsem pokračovala a i když jsem si postupně zvykla, žádné vyložené nadšení se nekonalo. První série však skončila celkem slušně, druhá za ní pak už pokulhávala. Neustále se tam motala nějaká Iniciativa, nikdo nevěděl co a proč. Místo toho, aby se Emily mstila se to tam celé divně zamotalo, ale musí se jim nechat, že posledních několik dílů bylo skvělých. A tak následuje třetí série, hned začátek mě docela navnadil a já netrpělivě čekala na den D. Trošku mě to vyústění ale zklamalo a zbytek série už byl jen takový mdlý, plný divných odboček do slepých ulic a Emily, která měnila svoje plány 6x za epizodu. Poslední díl třetí série mě sice namíchnul, ale řekla bych, že se jednalo o nejlepší díl seriálu. 4. série už byla taková závěrečná a měla ten nádech už od začátku, všechno se to hezky uzavíralo a konec byl pak vcelku uspokojivý. Postavy tady byly napsané celkem dobře, hrdinové ani padouši nebyli vyloženě černobílý. Emily Thorne je pro mě hrdinka, která nemá konkurenci, Nolan jí pak zdatně sekundoval a postaral se i to, že se člověk u toho i zasměje. Naopak většina Graysonových, v čele s Victorií a Danielem (a postupem času i naprosto nesnesitelnou Charlotte) bych vystřílela hned v první řadě (a k tomu bych přidala i dobráky jako je Jack a Ben). Nejpřitaženější za vlasy z celého seriálu mi pak ale přišel počet zmrtvýchvstání, s tím mohli ubrat. Zatím 3*, nechám si to uležet v hlavě. (20.09.2015)

Tak já vám nevím, zpočátku mě tento seriál hodně bavil, ale s 16. epizodou za námi mě baví čím dál tím méně. Hlavně mi není jasné, co by museli scénaristé napsat, aby tento seriál měl více než dvě sezóny (a aby si to zároveň udrželo již tak zpomalené tempo). Snižuji na tři hvězdičky. Nyní jsme v polovině druhé série a nevím proč, asi kvůli ideji pomsty, jsem k tomuto seriálu nějak přilnula. (01.03.2012)

What the hell, fakticky jsem dokoukal celej seriál na téma Hrabě Monte Cristo v sukni. Ačkoliv tedy Emily VanCamp je rozhodně koukatelnej Edmond Dantes, a byť je okolo ní asi tak milion postav na odstřel, každý její zaplavání si to vynahrazuje. Čtvrtá série už NOTNĚ ztrácí dech (od druhý jde tempo rapidně dolů a v půli třetí začíná škytat jako motor při mým řízení), ale co by člověk kvůli Agentce 13 neprotrpěl. (08.02.2016)

Pilot byl zajímavý a i několik dalších dílů stálo za to (námět seriálu si mě jako takový vážně získal), bohužel však úroveň začala rapidně klesat (někdo to tu již zmínil - vedlejší postavy si rozehrály vztahovku a děj se posouval velmi, ale velmi pomalu). Od přibližně poloviny série se věci opět začaly vracet do starých kolejí a poslední díly měly opět poměrně vysokou úroveň. Úplný závěr (návaznost na 2.sérii) se mi příliš nezamlouval a její zhlédnutí jsem ještě dlouho zvažoval. Po překonání prvních deseti minut, kdy jsem byl lehce otráven, bylo vše opět v pořádku. Bohužel se však opakovala situace z první série a spousta dílů byla uměle natahována. Čím dál více se mi taky začal zajídat jejich styl vedení seriálu, který se vždy tváří jako něco sofistikovanějšího, ale přitom zdatně využívá prvky telenovel (snad celá druhá série byla kopií nějakého kolumbijského hitu) a čistě komerčně založených projektů (proč nějak inteligentně zakončit seriál, když má dobrou sledovanost a můžeme to natáhnout na x dalších let?). Neříkám, že o tom současná televize není, ale štve mě, když se klade profit nad kvalitu díla a odkaz, který po sobě zanechá. Sledovatelné to určitě je (přinejmenším série první), jen mě to hrozně vytáčí a zanechává ve mě hořkou pachuť, konec druhé série byl otřesný a tu třetí raději ani rozjíždět nebudu. 1. série 4*, 2. série 3*. (07.02.2013)

Dovedu si představit, že spousta lidí může mít problém se s hlavní postavou identifikovat. Opět je tu nastolena jako již mnohokrát otázka viny a trestu, která přímo souvisí s tím, kdy se pomsta sama o sobě stává jakousi životní filosofií a dalece překračuje závažnost činů, které k ní vedly. Odpověď na tuhle otázku určitě není jednoznačná a přímo souvisí s tím, co již bylo zmíněno – totiž do jaké míry je divák schopen/ochoten se identifikovat s hlavní postavou a dostatečně ospravedlnit její odvetné řádění. Musím se přiznat, že s každou další zlikvidovanou lůzou se mi zvětšuje úsměv na rtech a Emily má mou plnou podporu i pochopení. Minimálně tu ale vyvstává jedna docela zásadní otázka: jak moc dokáže takto razantní a sofistikovaná pomsta změnit člověka k nepoznání a připravit jej prakticky o sebemenší schopnost empatie… Nejde o kdovíjak psychologicky komplikované dílo, ale tu otázku si chtě nechtě budete čas od času pokládat. Největší síla tohoto seriálu se skrývá ve svižném a napínavém ději, kde není nouze o nečekané zvraty ani nezvyklá (i když samozřejmě pouze dočasná) spojenectví. Zároveň jde o překrásnou demonstraci amerického ideálu, kdy navenek šťastně působící rodinka reprezentuje morální integritu a ztělesňuje všechny důležité duchovní hodnoty, které jsou pro uskutečnění amerického snu nezbytné. Ovšem když na povrch vyplavou všechny ty sračky a ještě k tomu se objeví někdo, kdo je žíznivý po pomstě… (02.02.2014)