Réžia:
Svatava SimonováScenár:
Petr JanišKamera:
Antonín KovácsHudba:
Ladislav SimonHrajú:
Boris Rösner, Simona Postlerová, Eduard Cupák, Marek Vašut, Alexej Pyško, Zora Jandová, Vladimír Brabec, Helga Čočková, Martin DejdarObsahy(2)
Dnešní Pohádka pro pamětníky vypráví o tom, že rozpoznat dobro a zlo, klam a přetvářku umí jen člověk pevný a čestný, který dokáže spatřit v zrcadle svou tvář bez příkras. Taková je v pohádce herečka Consuela (Z. Jandová), které se podaří rozbít moc Říše klamu a jejího vládce (B. Rösner), moc, které málem podlehne princezna Jasmína (S. Postlerová) a její bratr Leonard (M. Vašut). (Česká televize)
(viac)Recenzie (6)
Typická pohádka konce osmdesátých let - snová, hrozné charaktery, nulový humor, ani špetka "děckosti". Je to spíše pohádkový příběh pro dospělé, který ale má nulové tempo a nijaké herecké kvality. Zde se přímo v přímém přenosu setkává režisérská bída Simonové s Janišovým nezajímavým scénářem. A děj? V zrcadle sídlí klad v podání pankáče Borise Rösnera s nalakovanými nehty na červeno a láká do své říše hlavní hrdiny. Ti pak podléhají jeho panovačným snahám o nadvládu nad jejich životy. Vše ale vyřeší zřejmě princova nastávající nebo nějaká známá, která se svést nenechá. Hm, lepší to ani dopadnout nemohlo. ()
Ty televizní pohádky na sklonku devadesátých let dělali fakt magoři na psychofarmakách a zjevně jich brali hodně. ()
"Víš co ?! Budeme spolu poslouchat ticho.." Příšerná upjatá zrůdnost.. Jakkoli s tím scénářem šlo jen těžko něco dělat, viď, Sváťo ?! ()
Mnohokrát jsem psal, že ty rádoby abstraktní pohádky prostě nemusím. A tady je další z nich. Hned úvodní záběr o tom svědčí. Boris Rösner vypadá, jako po nějakém hodně divokém flámu. Pohádka má jen tu hodnotu, že si člověk může nastavit zrcadlo sám sobě. Ale děti těžko zaujme nejen pro svou temnotu, ale také pro fakt, že Consuela zkrátka není české jméno a tak se odehrává děj bůhví kde. ()
Dost děs. ()
Reklama