Café de Flore

Dvě zatraceně dlouhý hodiny, dvě hodiny při kterých mi fakt bylo krásně, přitom zároveň dvě hodiny při kterých místy mrazí. A po těch dvou hodinách sem s rozumem v koncích, nevim totiž, 5 nebo 4 hvězdy? Nevim. A je mi to jedno. Dám 4 s tim, že nemám co bych vytknul, přesto to necejtim na pět (divný). Osobitej styl jakym je to natočený mě naprosto nadchnul, stejně tak casting a stejně tak soundtrack - ten sem mimochodem stahoval už během filmu. Neuvěřitelně se těšim na druhý shlédnutí. (23.01.2013)

Musím si tentokrát přiznat, že na to má inteligence nestačila. Uznávám, že jde o zajímavě natočený film se skvělým soundtrackem (Cure, Sigur Ros aj.), ale spleť hlavních postav mi nedávala smysl, zuřivě jsem se snažil najít, kde mi co uniklo, nakonec jsem zjistil, že nikde. Maminka s malým mongolíkem, rozvedení manželé a nová milenka, vše propojeno paranormálními jevy. Na konci mi to konečně vysvětliny a já to zařadil to kategorie na níž se obvykle nedívám...60% (30.01.2013)

Hey ! Dí džej ! Proč jsi vyměnil spříznenou duši za jinou? !!!! Na túto otázku nemal odpoveď. Jeho duša nebola asi spriaznená. Duša hudobníka, túžiaca po harmónii musela ustúpiť niečomu inému. Tak to už býva. Jedine Vanessa to nakoniec všetko pochopila. Pokiaľ dôjdete k tomuto záveru, v priebehu (či na konci ) filmu trocha zložitému napriek tomu zaujímavému. potom to snad malo význam pozerať. Niečo Vám ten film dá. A keď už nič inšie, aspoň krásny hudobný podmaz, kde bola squelá hudba a ešte lepšia hudba (alebo naopak) a pohľad na par zaujímavých herečiek a úžasnú Vanessu Paradis. A možno aj úvahy o tom, či vôbec išlo o "výmenu" niečoho čo sa vymeniť nedá. (03.06.2015)

Tohle bylo jak z knihy Edgara Cayceho či u nás Marty Foučkové, doporučuji přečíst pro lepší pochopení filmu. Jak tady čtu ty "confused" komenty, tak by ta osvěta byla k užitku, bez těchto "vědomostí" totiž nejde NIKDY toto dílko plně pochopit a smysl tématu rozplést, proto taky zůstane pro mnohé, cituji viz níže( či výše) : "částečně zašifrované". Vanessa má krásnou mezeru mezi zubama, škoda, že jsem v mládí nosil ty rovnátka. ;-) Navíc Sigur Rós to tam nandavali jako Gerendáš... (21.11.2013)

Asi všichni se shodnou na tom, že Café de Flore je hodně sebevědomá filmařina. Ve všem ostatním se názory budou rozcházet :) ... Jean-Marc Vallée natočil ambiciózní drama o lásce, nelásce, vyrovnání se, osudu ... karmě (?). A natočil ho jako filmař, který se nebojí na sebe upozorňovat, ba právě naopak. Formální stránka je hodně vysoko, nablýskaná, hrdá, někomu to ve výsledku může přijít až jako otravné tvůrčí sebeukájení. Co jsem se tak porozhlížel, někteří recenzenti film fakt nešetří. No já si myslím, že schopní tvůrci si takovéto "předvádění se" mohou dovolit. O to víc, pokud se pod uhlazeným povrchem neskrývá jen nějaká třetiřadá banalita, ale hezká myšlenka (ale o to se tu taky povedou spory, někteří diváci "to" velmi lehce mohou označit za blbost). Café de Flore mě emočně zasáhlo, opravdu přesná trefa do černého. Jeden z nejlepších nových filmů, které jsem v první půli roku 2012 viděl - pokud ne ten vůbec nejlepší. PS: Nejsmutnější film, který končí, tak (šťastně?) jak končí ... (30.06.2012)