Až vyjde mesiac

Prvý Andersonov film, ktorý má u mňa osobité kúzlo, je tak trochu uletený a milo zábavný. Herecký amsábl je zložený zo zaujímavých tvárí, niektoré "postavičky" pobavia samé o sebe, nájdu sa aj tie menej zábavné. Z filmu však ide ľahkosť, romantika, nevšednosť, z hľadiska nápadov má tiež čo ponúknuťa a celkové spracovanie je skrátka roztomilé. (12.10.2012)

Wes Anderson je samorost, jakých se ve světové kinematografii moc netoulá. Vždycky mě dokáže překvapit, ať už pozitivně, nebo negativně. Až vyjde měsíc je údajně silně inspirovaný vlastním dětstvím a v tom případě bych nechtěl být jeho otcem či skautským vedoucím. Čím se stal Miloš Forman pro hasiče, tím se stal Anderson pro skauting. Až vyjde měsíc je film o dětech, lásce, odhodlání a špatném počasí. Tehle film o vzpouře proti světu dospělých a o jedné cestě za naplněním prvního milostného vzplanutí mi sedl jako rotor do statoru. Až dosud jde o mé nejhezčí setkání s tvorbou Wese Andersona. Režisérův smysl pro absurditu, ironii a nekonformnost tady každopádně slavil úspěch. Celkový dojem: 95 %. (26.04.2018)

PRO-BO-HA!!! Co zase všichni čicháte? Ať je to cokoliv, nepochybně to dýluje Gondry s Kaufmanem. A přitom jsem se tolik snažil! Fuckt! Nehrál jsem u toho Tetrisy, nepočítal hrboly v omítce, ani jednou jsem se nebyl vychcat a opravdu soustředěně jsem sledoval všechny ty vynikající herce, jak se potácejí od ničeho k ničemu v téhle téměř nesnesitelné sračce výstředního psychopata, jenž byl asi zamlada na skautském táboře vedeném sbormistrem Kulínským! A to nějaký ten šrám na duši určitě zanechá! Ano, i já se u toho smál, ale nebylo to tím vytříbeným syslem pro tumor, který se dá odhalit snad jen s kapesníkem napuštěným ředidlem. Bylo to proto, že asi ve čtyřicáté minutě mi přiletěla na obrazovku moucha a sedla trapně se pitvořícímu Wilišovi přímo na pleš! K po-pu-ká-ní! No, ještěže mi to všechno vynahradila ta téměř magická, tolik opěvovaná poetika a imaginace režiséra. Naposledy jsem takovéto čarokrásné pocity a plnění diváckých snů zažil, když jsem devadesát minut čuměl do ledničky a bez dechu sledoval, jak v ní mrzne hovězí. Akorát s tím alarmem na dveřích musím příště něco udělat, to pípání mi trochu kurvilo ten hluboký, artový zážitek! (10.10.2012)

Chtělo by se mi říct, že v tomto případě je celek bohužel méně, než je součet jeho částí. Wes Anderson si v Moonrise Kingdom vypiplal všechno (všechno, co je vidět očima) do nejmenšího detailu, což je sice pěkné a oceňuju to, ale pod vší tou těžkou přešlechtěnou nádherou se nějak utopilo kouzlo příběhu. Vizuálně pěkné, moc mě bavilo zkoumat jednotlivé scény, všímat si, jak Anderson hýbe kamerou (úvodní titulky!), ale do příběhu jsem se prostě nezažral a emocionálně to na mě nezafungovalo ani trochu. Ony všechny Andersenovy filmy jsou zvláštně odtažité, ale najdou se v nich místa, u nichž je člověk smutný / dojatý ... a tady mi taková místa citelně scházela. Stejně tak andersonovské postavy - všechny jsou (hodně) divné, ale tentokrát mi v nich chyběla jakási životnost, kterou jsem cítil v Lišákovi, Zissouovi a dalších. Tuhle životnost jsem v Moonrise Kingdom viděl snad jen v postavě Billa Murraye (noční postelová scéna), který dostal jen strašně málo prostoru. Bezprostředně po zhlédnutí nenadšených 80 %, ale potřebuje to pár dní uležet. (19.07.2012)

Mám rád filmy Wese Andersona, i tento má svůj zvláštní vypravěčský styl, který mají jeho fanoušci rádi. Zde však bych měl velkou výtku k výběru Jareda Gilmana. Na hlavního hrdinu nemá žádné charisma, je mldý a bez jakékoli nadstavby (spousta jeho dětských "protivníku" ho strčí do kapsy), Jared jen tak existuje a divák tím pádem nemůže hlavní "uprchlickou" dvojicí fandit, což v takové situaci hloupé. Ostatní herecké obsazení na jedničku. hodnocení 70% (26.08.2012)