Drahý strýčku Hitlere

Po mnoha dokumentech o druhé světové válce, fašismu a Hitlerovi donekonečna opakujících stále stejné autentické záběry a citáty, opravdu něco obejvného a nového. Především upoutá téměř totožný sloh nadšených fanatiků píšících svým modlám, ať je to Hitlerovi, Stalinovi nebo Gottwaldovi. Zajímavé je také sledovat postupně se měnící vztah národa k vůdci od bezmezné a absolutní adorace před začátkem války a na jejím počátku až po jeho označování za viníka všeho zla, které dopadá na Německo v jejím závěru. Velmi příjemné je, že dokument nic nekomentuje, jen cituje dobové písemnosti, čímž se stává mnohem výmluvnějším. Mohl být i delší, materiál určitě nechybí. (06.03.2011)

Autentické dopisy vášnivých vyznávačov nacistického režimu, ktoré neboli smerované nikomu inému, ako drahému strýkovi Hitlerovi. Ten sa najmä vo svojich počiatkoch ríšskeho kancelárstva velebil vo veľkej obľube nemeckého národa. Prevažne kladná odozva ale upadávala s vývojom druhej svetovej vojny, ktorej výsledok všetci poznáme. Vzhľadom na to, že dokument je zložený viac menej iba z vyššie spomínaných dopisov, bavil som sa slušne. A musím povedať, že "bavil" často krát v pravom slova zmysle, pretože texty venované dnes už nebohému Adolfovi boli neraz viac než úsmevné. (11.02.2017)

Vážený a milý Vůdče, mám nápad jak vyhrát válku. Stačí k tomu prostěradlo a jemný písek, myslím, že je to zrealizovatelné. Mein Führer, zatímco jste osvobodil Sudety, ušila jsem vám ponožky. Hey, Führer, pusťte "fau cvaj" na ta židovská sršní hnízda! Hitlere, Hitlere, chci s tebou mít árijské dítě. Vůdče, jsem sice židovka, ale přísahám, že mé smýšlení je německé. Hitleřisko jedno, naval mi tátu... Přes perly tyto a jiné je to strašně rutinní, nepřekvapivý, uondaný dokument, k němuž běží dobové obrázky, sem tam obarvené jako ty nejkrásnější kartinki z Rus. (22.06.2011)

Střípky drobných osobních historií na pozadí té velké, strašlivé, kterou známe ze školy. Jenomže právě proto, že je vnímáná jako dějinný fakt, nejsou zřetelné osudy jednotlivých lidí. Tady několik z nich vystoupilo do popředí, v krátkých emocionálních úryvcích. Divák se o nich nedozví víc, než je v jediném kousku jejich dopisu. Což někdy zamrzí, na druhou stranu to ale vystihuje pocit zmaru z války, kdy jednotliví lidé splývají v masu, ať už nekriticky nadšenou, zoufalou nebo obětovanou. _____ Posun ve vyznění vybraných dopisů - od adorace až po zatracení - odpovídá průběhu historických událostí vnímaných zpětně. Zajímalo by mne, jestli by z těch dopisů šlo sestavit i pásmo, které by se emocionálně rozcházelo s postupem Hitlerova triumfu i pádu, jak ho vidíme dnes. (18.07.2012)

Dokument dokazující sílu antisemitismu ve třicátých letech nejen v Německu, jak bývá často mylně interpretováno, ale v celé Evropě. Pro mnoho lidí byl Hitler v podstatě nástrojem, který se židy "konečně zatočí" a upínali se k němu milióny lidí. Samozřejmě, že u mnohých lidí šlo o chladný kalkul - lepší místa, zabavený majetek, pěknější domy... Za ušlechtilé "očistné" ideály lidé schovali cokoli a ztvárnili vše v dopisech, které Hitlerovi psali od jeho nástupu k moci. Kromě oslavných dopisů se našli i tací, kteří předvídali, že potlačování a vraždění židů sešle na Německý národ černý mrak a stigma si ponesou ještě mnoho let. Prozíravé, když vezmeme v potaz, že ho napsal Claus Mann ve třicátých letech dvacátého století. Obrázky sice nejsou originální, ale o to celkem nejde. Jde spíše o zachcení nálady lidí v Evropě mezi světovými válkami až do konce té druhé. (28.05.2011)