Obsahy(1)
Dostat se na vystoupení státem zakázaného běloruského Svobodného divadla není nic jednoduchého. Zájemci o vystoupení jsou pomocí e-mailů a sms zpráv nasměrováni na určité místo na okraji Minsku, odkud jsou pak nenápadně odvedeni do malého domku. V „poslední evropské diktatuře", jak bývá Lukašenkův režim často nazýván, představuje tento domek s malým improvizovaným sálem a partou divadelních nadšenců jedinečný ostrůvek svobody. I když místní herci dobře vědí, že každé z představení, v nichž nekompromisně kritizují Lukašenkův režim, může být jejich poslední, ve své práci pokračují. Ta v mnohém připomíná tzv. „bytová divadla", která fungovala v dobách komunistického Československa. Svou podporu členům Svobodného divadla vyjádřili např. herec Jude Law či herečka Sienna Miller. Dramatik Tom Stoppard souboru poskytl finanční podporu a nechyběl ani na demonstraci před běloruskou ambasádou v Londýně za propuštění hlavních postav divadelního souboru - Kolji a Nataši. Ti totiž byli v den londýnské premiéry dokumentu Albiny Kovaljové a Mathewa Charlese zatčeni za účast na protivládní demonstraci. (Jeden svět)
(viac)Videá (1)
Recenzie (2)
Oproti dokumentu, který jsem viděl těsně před tímhle (Stalin - Počemu by i nět) o hodně lepší. Ale krátká stopáž škodí dokumentům možná víc, než ta dlouhá. Každopádně zajímavý snímek, který mě informoval o cenzuře v Bělorusku, o které jsem neměl vážně ani ponětí. Oni také v dokumentu nadávali, že se mluví o jiných totalitních zemích, ale evropské Bělorusko se nezmiňuje, i když podmínky jsou lepší jen o pár stupňů. Zajímavý dokument s novými informacemi o odvážných lidech požadujících změnu s malou dávkou stylizace navrch - co víc si přát? Trochu víc reportážnosti, podkladových informací a historie a mohlo to být vlastně hodně, hodně dobré. Takhle je to "jen" hodně dobré. ()
Každopádně si všichni v Bělorusku, kteří se nevzdávají, zaslouží respekt, o tom žádná... ()
Galéria (3)
Fotka © Festival Jeden svět
Reklama