Amélia z Montmartru

To, že režisérem tohohle snímku je stejný člověk, jenž natočil Vetřelce : Vzkříšení je pro mě stejná záhada, jako bermudský trojúhelník. Myslím, že popisování toho, jak je tenhle film dokonalý, jedinečný, úžasný a nevím jaký ještě by bylo jen nošením dříví do lesa. Každý, kdo ho ještě neviděl, by si měl zjistit, zda jej v blízkém okolí nedávají někde v kině, eventuelně si jej sehnat na videokazetě a CO NEJDŘÍVE jej shlédnout. Nejlépe ihned. Co, vy tady ještě sedíte a čtete tenhle můj komentář ? Okamžitě vypněte počítač a jděte jej shánět ! (19.07.2002)

A půl. Sladké, rozkošné, prozářené a úsměvné. Stejně jako hlavní hrdinka, Amélie z Montmartru. Audrey Tautou má jeden z těch nejkrásnějších úsměvů filmového plátna, jaký jsem kdy viděla. Inteligentní a vtipný scénář, důmyslná kamera, velmi líbivé a oku lahodící vizuální zpracování a podmanivá hudba. Po prostudování některých zdejších záporných komentářů mi připadalo, že zmiňovaní mají k tomuto snímku podobný postoj, jako někteří k obdobně vysoce hodnocenému, snad nejznámějšímu a nejohranějšímu filmu vůbec, Forrestu Gumpovi. Dovolím si jmenovat uživatele sinp, díky jehož, pro mne velmi zajímavému komentáři, mi na mysl vytanul onen lehký, ovívající dojem, směřující právě k podobnosti s Forrestem. Amélie je bezesporu působivým, okouzlujícím a lahodícím kouskem kinematografie. Ale k úplné dokonalosti mi chyběl nějaký "ten" pocit, který jsem zde nenašla. Prostě něco, kvůli čemu čistých pět hvězdiček udělit nemohu. (18.09.2010)

Dokonalé harmonické splynutí formální i materiální stránky tj. hrátky s kamerou, roztomilá hudba, okouzlující herci na straně jedné a podmanivý příběh infikující diváky dobrou náladou a chutí do života a další drobná potěšení na straně druhé. Ještě nikdy mi film neudělal takovou radost. Stačí shlédnout Amelii, a jsem vysmátej do konce večera:-) (22.05.2002)

Inteligentní minimalistická romance o tichém proplouvání vlastním, pěknými barvičkami přikresleným iluzorním světem, odhalování malých tajemství všedního života a hledání skromné lásky. Amélie je obsahem vcelku jednoduchá a plytká, ale hutné průpovídky vypravěče (často vzhledem k ději nepodstatné) a spousta vizuálních hrátek s obrazem (přikrášlování, zhmotnění představ, symbolika) dává filmu iluzi složitosti, či chytrosti. Ne, samozřejmě jej nechci bagatelizovat, je příjemný, milý a s kouzelným artovým nádechem, tedy přesně takový kousek, který uspokojí většinu normálního i intelektuálního obecenstva, ale pokud už někoho neomámí svým iracionálním kouzlem, dojdou mu argumenty. 6/10 (19.03.2009)

Mile komedie-drama od zacatku do konce. Nejlepsi film Audrey Tautou i Jean-Pierra Jeuneta a jeden z nejlepsich francouzskych filmu (on to vlastne je jeden z nej filmu vsech dob). I kdyz se ve filmu az zas tolik nedeje, tak jsem se ani na chvily nenudil. Taky nechapu, jak neco tak krasneho a poetickeho, co vam dokonale zvedne naladu, moh natocit reziser Vetrelce. Tomuto filmu skutecne nemam co vytknout. Audrey Tatou uz pro me navzdy bude Amelie a predvadi fakt vynikajici vykon, nemusi ani nic rikat, staci aby se usmala a ste spokojeny. Ostatni herci jsou taky super, ale Audrey je nejlepsi. Scenar je skvele promakanej, vsechna temata jsou dotazena do konce (napr. neco se stane na zacatku a reziser to zakonci az ke konci filmu) a celej film se nese v pohodovym a hodne sviznym duchu. Tomu taky napomaha vynikajici kamera, ktera predvadi skvely vychytavky, suprovy triky a uzasna hudba. Jeunetovi se poved film se spoustou nezapomenutelnych scen (cely film je nezapomenutelny), nabity emocema, kterej vas dojme i rozesmeje a rozhodne se u nej nebudete nudit. Jeden z mych oblibenych filmu. (02.01.2005)