Reklama

Reklama

Recenzie (1)

Niktorius 

všetky recenzie používateľa

V jednom mi Çağan Irmak připomíná Jana Svěráka - je to všestranný a dobrý režisér, ale jestli mu něco opravdu nejde, pak jsou to jakékoli typy snových scén. Kdo viděl Babam ve Oğlum o tom ví své. V Prensesin Uykusu se to má tak, že samotné Azizovy fantazijní představy jsou ztvárněny docela roztomile a navíc obsahují kvalitní digitální triky, povážlivě ovšem hapruje jejich propojení s dějem, který se má odehrávat v realitě a vůbec jejich nejasná role ve vyprávění. Po nadějné úvodní půlhodince už nadobro mizí divácké očekávání mysteriózního zážitku a celá zápletka se smrskává na Azizovu snahu kontaktovat kapelu Redd (ta je skutečná až příliš - pro film složila kompletní soundtrack), aby v nemocnici zahrála své maličké fanynce ležící v kómatu. Nadto se film ještě tváří, jako by ten úkol byl v době mobilů a internetu nějak složitý a bylo pro jeho splnění nejprve potřeba vetřít se do přízně zestárlého režiséra akčních braků. Jako nic proti barterovým dohodám mezi umělci, ale od filmu, zvlášť od filmu režiséra Irmakova formátu, čekám víc, než do přebytečných fantazijních a emocionální cingrlátek zabalené sdělení, že nějaká kapela hraje fajn songy. ()

Galéria (10)

Reklama

Reklama