Réžia:
František FilipKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří ŠlitrHrajú:
Vladimír Ráž, Jiřina Bohdalová, Bohuš Záhorský, Jaroslav Marvan, Rudolf Deyl ml., Jiří Holý, Iva Janžurová, Ladislav Trojan, Karel HálaObsahy(1)
Na televizní obrazovku se vrací málo známá adaptace hry Jaroslava Vrchlického, plná vtipných zápletek, vyprávějící o odvaze dvou zamilovaných žen, které kvůli své lásce pronikly na hrad Karlštejn, kam je dle příkazu panovníka přístup ženám zapovězen. Vznikla osm let před dnes již legendární filmovou adaptací Zdeňka Podskalského s řadou hereckých hvězd. Při svém premiérovém uvedení v roce 1965 vzbudila bouřlivý, kladný i záporný ohlas. Zcela zákonitě, protože Filipovo pojetí této klasické hry, byť v autentickém prostředí hradu Karlštejna, bylo tehdy zcela nové a netradiční. Toto zpracování klasické předlohy využívá melodie tehdy populárních českých i zahraničních šlágrů s texty P. Kopty. Například vládcův příjezd na hrad oznamovala melodie "Jó, třešně zrály". Za herce zde však zpívají většinou profesionální zpěváci. Vrchlického text převedl na televizní obrazovku v muzikálově podobě v roce 1965 František Filip s Vladimírem Rážem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. I přes horší technickou kvalitu, která odpovídá roku vzniku snímku, se jedná o raritní doklad televizní muzikálové tvorby. (Česká televize)
(viac)Recenzie (27)
Hvězdně obsazená inscenace, snad ještě o úroveň výše než u Podskalského verze. Jenže jako muzikál to sráží mizerné hudební aranžmá. Je mi líto, ale ten ustavičný zvuk hammondek byl pro mě po chvíli neposlouchatelný, bylo to jak na nějakém americkém stadiónu. Proto, i když všechno ostatní je kvalitní, musím dát jen tři koruny císaře a krále Karla. ()
Pozoruhodný počin, o jehož existenci jsem neměla ani tušení. Samozřejmě se budu vždycky vracet k slavnější a atraktivnější barevné verzi, ale pokud budete mít možnost se podívat, pro srovnání určitě doporučuji. Zajímavá volba tvůrců zkombinovat nové texty se známými melodiemi (Už volně dýši místo Jó, třešně zrály bylo hodně zábavné :)). ()
Konečně to ČT vytáhla z archivu a odvysílala. neboť tohle mě fakt významně zajímalo. A že to stálo za čekání! Podskalského verze je sice mnohem lepší, ale tohle má taky kouzlo. Herecky je to samozřejmě naprosto perfektní, spousta písní zpívaných na známé melodie taky (Já volně dýši...) a Marvan ve stejné roli, jako o pár let později. Tahle Noc na Karlštejně je dnes zajímavá snad jen pro srovnání a z hlediska historického, nelze jí ale upřít, že je dobrá. 70%. ()
Jsem odkojena televizními inscenacemi, které měly mnohem blíž k divadlu než k filmu. Kamera byla mnohem víc statická, šlo o jednoduchou výpravu zpravidla jen s několika herci. Není divu, že o 8 let mladší provedení v režii Zdeňka Podskalského tuto černobílou verzi zcela převálcovalo. Obsazení bylo velice dobré, zklamaly mě texty Pavla Kopty, které se místy podobaly dětským rýmovačkám na známé melodie. ()
Černobilá verze Noci na Karlštejně, rovněž muzikálově adaptovaná a stejně přijemná, jako její slavnější barevná sestra. Rovněž tak dobře obsazená (ostatně purkrabí na hradě ve funkci zůstal) s několika autentickými divadelními přeřeknutími, nastoluje stejnou záhadu mizení císařovniných vlasů, jako verze mladší. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (3)
- Jako melodie byly použity dobové hity, texty ovšem s ohledem na téma hry byly přepsány. Jsou to tyto písně: „Až zazní volání divokých husí“, „Noc a den“, „Jak vypadá čas“, „Jó, třešně zrály“, „Tam za tou duhou“, „Exodus“, „Mackie Messer“, „Ďáblovo stádo“, „Santa Anna Marie“, „Motýl“, „Valčík na rozloučenou“. (sator)
Reklama