Vliv gama paprsků na měsíček zahradní

Takový měsíček zahradní je na tom relativně dobře: Ať ho vystavíte jakékoliv dávce gama záření - nebo čemukoliv jinému, přijme následky vašeho experimentu se stoickým klidem a pokud to jen trochu půjde, zkusí prostě nějak vyrůst. Kdyby byl jetelem, mohl by snaživě zmutovat do podoby oblíbeného a všemi vyhledávaného čtyřlístku ... ale i když jetelem evidentně není, může se sebou za příznivých podmínek provést něco výjimečného - nebo alespoň dostatečně neobvyklého, co zaujme. Když to nevyjde, zůstane zkrátka obyčejným měsíčkem zahradním ... nebo si řekne, že už toho bylo dost - a v naprosté pohodě vůbec nevyklíčí. Ale v žádném případě neutrpí psychickou újmu - velkou ani malou, trvalou ani dočasnou. My to máme NEPOROVNATELNĚ těžší ... a o tom to je. P.S.: Budiž nám útěchou, že většinou jsme na tom (snad) o něco málo líp nežli kupříkladu bílí králíčci ... alespoň v našich zeměpisných šířkách a délkách. (18.07.2011)

Ako režiséra ho príliš mnoho ľudí nevníma, ale Paul Newman to jednoducho vie. Keď mu pomôže vynikajúcim výkonom jeho manželka Joanne Woodward úspech je na svete. Je to predovšetkým jej film a postava ničnerobiacej ovdovelej matky dvoch dospievajúcich dcér utápajúcej sa v alkohole, keď o svojich snoch len hovorí a nie je schopná vymaniť sa zo začarovaného kruhu je napísaná na telo. (14.01.2012)

Jsem zasažena. Tenhle film pod režijní taktovkou Paula Newmana (takže on nejenže báječně vypadal, hmm…, nejenže uměl mistrovsky hrát, ale i bravurně točil !) mě ohromil. Trpce laděný příběh matky a jejích dvou dcer je vykreslen tak věrohodně, tak křehce a s takovým řekněme pochopením, že právě k režisérovi získávám čím dál větší obdiv. Po celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že film vůbec není americký, cítila jsem na něm značně evropský rukopis. Postavy jsou vykresleny a zahrány dokonale, linie jde nenápadně do neuvěřitelné hloubky a člověka už při sledování a ještě nějakou dobu po něm napadají zvláštní myšlenky…nejen o gama paprscích a měsíčku zahradním…Pro mě osobně je zajímavá i skutečnost, že jsem tento film viděla jako první po Chaotické Aně a musím říct, že díky Měsíčku Ana celkem bledne a ztrácí ze své síly… (filmy ale v žádném případě nechci srovnávat, to ani nejde). Závěrečná slova Matildy jsou prosvětlená nadějí tak, jak už pro mne dlouho nic nebylo - …. Díky vlivu gama paprsků na měsíček zahradní jsem objevila slunce a hvězdy… (18.07.2011)

Pozorovať rozháranú matku, ktorá frustráciu z vlastnej mizérie prenáša na svoje dve dcéry je veľmi smutné. Metafora o radiácii, ktorá v malom množstve vytvára zaujímavé mutácie, ale vo veľkom zabíja, je príznačná nielen pre kvety nechtíka ale aj staršiu dcéru Ruth na vrchole puberty a mladšiu melancholickú Matildu, ktorej vášňou je veda. V závere sa divák môže podľa vlastného dojmu a uváženia prikloniť k pozitívnemu alebo negatívnemu výsledku pre budúcnosť dievčat. (06.02.2012)

V životě každého člověka přijde prozření, kdy si uvědomí, že je, ať už částečně, nebo celkově za zenitem. Už nikdy nebude moci dělat to či ono, ani nedosáhne vysněných cílů a nesplní si tajná přání. Dostane se prostě do bodu, od něhož může už jenom ztrácet. Pokud víte, že máte být na co hrdí, že jste prožili plodný život a něco vybudovali, dá se se ztrátou perspektiv vyrovnat snáz. Jenže Beatrice si čím dál jasněji uvědomuje, že jediné šťastné období prožila na střední škole. Tehdy se cítila královnou a měla pocit, že jí svět leží u nohou. Dnes je to stárnoucí zatrpklá žena, která si neví rady, ani se sebou, natož pak se svým okolím. Její dcery potřebují rodičovskou oporu a dobrý příklad, místo toho jsou svědky opakovaných frustrací a citového okorávání své matky. Paul Newman byl určitě mnohem větší herec než režisér, ale tohle psychologické drama zrežíroval konzervativně a spolehlivě, rozhodně se za výsledek nemusí stydět. Mohl se, konec konců, opřít o výborný herecký výkon Joanne Woodwardové i obou představitelek dětských rolí. Celkový dojem: 85 %. (12.01.2016)