Obsahy(2)
Unikátní a kompletní záznam výročního koncertu skupiny Arakain pořízen ke 25 letům existence kapely ve sportovní hale Eden v Praze v roce 2007. Kapelu na vystoupení doprovází velmi početná plzeňská filharmonie, která dává hitům Arakainu zcela nový a netradiční hudební rozměr v podání smyčcového orchestru, jež z koncertu tohoto rockového souboru dělá naprosto vyjímečný a jedinečný počin jejich kariéry. Na své si však přijdou i fanoušci, kteří mají kapelu rádi klasicky v pětičlenném syrovém podání, jelikož druhá část koncertu se odehrává již tradičně bez filharmoniků. Úspěchu akce napomáhá i fakt, že repertoár na tento koncert byl vybrán na základě hlasování samotných fanoušků. Toto historicky druhé DVD skupiny Arakain obsahuje včetně kompletního koncertu také bonusový materiál, ve kterém divák najde rozhovory všech členů kapely, hostů Aleše Brichty a Lucie Bíle, dále pak dirigenta plzeňské filharmonie Václava Zahradníka a řady dalších protagonistů. Nechybí ani fotogalerie. Špičková kvalita obrazu a zvuku ve formátu dolby digital 2.0 a dolby digital 5.1 je samozřejmostí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (12)
Po hudební stránce je to naprostá paráda, po té vizuální nikoliv. Režisér to zkrátka celé pěkně pohnojil. Na kytaristu, který hraje většinu sól, není během koncertu snad jediný detailní záběr. Ono celkově z pětičlenné kapely vidíme víceméně jen tři muzikanty. Nechápu, jak se může něco takového stát. To, že "profesionálové" z České televize nedokáží rozmístit kamery tak, aby zabíraly celé podium, mi přijde až neuvěřitelné. ()
Záznam koncertu, který mě k Arakainu vlastně přivedl. K Pepému Vojtkovi (top) a Petru Kolářovi (škoda romantických hov...blbostí) je Toužímský další super český chraplák. Jeho hlas mě prostě hladí sluch a nedám na něj dopustit. Arakaini mě vlastně nezajímají před Kolářem, protože třeba AB a jeho hlas mě nic neříkají. DVD má pro mě několik vrcholů. První polovina je taková melancholičtější a spolu s orchestrem je taková příjemná pro poslech i pro míň tvrdší publikum. Zde je pro mě vrcholem a samotného mě to překvapuje Lucka Bílá a JEJÍ Zimní královbna. Song sám o sobě je pěkný a myslím, že potěší i ty, kteří na tyhle věci nejsou. Korunu mu ale dává až elektrizující jiskření mezi Bílou a Toužímským. Je prostě cítit a celou písní vlastně prochází. Druhá polovina je kapátko svižnější jak sám Honza oznamuje a jde to pěkně. Ďábelskou hru nemusím představovat, následuje třeba Adrian nebo Ptáci z ráje. Druhým vrcholem je pro mě vlastně celek. Zpěv, nástroje, aranžmá to všechno není přehnaný, předstíraný. Je to prostě muzika dělaná s láskou a pro nás posluchače. Ne pro Rádia, MTV a podobný rádoby média udávající směr. Trošičku je pro mě zklamáním orchestr. Často vlastně jen udělá jakejsi úvod a dál spíš nic než něco. Každopádně celek 88 procent. Patou hvězdu bere právě orchestr, který měl ukázat mnohem víc. *** Mě se nejvíc líbí: Karavana Slibů, Marylin, Zimní královna, Strom života, Prázdnej kout, Ďábelská hra, Ptáci z ráje. ()
V Edenu jsem byl. Koncert jsem si skvěle užil, ale bohužel toto DVD už mi tu samou atmosféru nabídnout nemůže. To ale není hlavní průser. Tím je blbej střih. V první půlce koncertu zabírá kamera defacto pouze tři členy skupiny a takového Mirka Macha si můžete užít snad jenom chvíli při sólu během Ztrát a nálezů. Jinak samozřejmě potěší přítomnost Aleše Brichty i Lucky Bílý a naopak nasere přítomnost manžela Lucky Noida, který zpívá v písničce Strom života. ()
Perfektní playlist, výborně šlapající kapela, skvěle naaranžovaný symfonický orchestr, krystalicky čistý zvuk... Je tu jen jedno velké ALE. Režisér totiž zapomněl kamerově pokrýt jednu stranu pódia, takže z kytaristy Mirka Macha udělal statistu viditelného jen v celkových záběrech z dálky. V první půlce je v záběru jen při Ztrátách a nálezech, v druhé už je těch okamžiků víc, ale stejně například v Ďábelské hře má dlouhé sólo, ale vidíme při něm střídavě jen Toužimského, Urbana a Kuba. Takže jedna hvězda dolů. ()
Tak jednou zase především nostalgické ohlédnutí. Arakain jsem měl rád na prahu dospělosti, kdy mě popadlo metalové období. Formace kolem Jiřího Urbana působila v záplavě všech těch typických českých bigbítovek trochu jako zjevení, snad i proto, že hrála opravdu metal a nebyla trapná. Svůj heavy-thrash-hardrockový projev dokáže Arakain suverénně prodávat zejména při živých vystoupeních; léty prověřené kytarové trio šlape bezchybně a Doxa s Toužimským, kteří při pětadvacátém výročí kapely obsadili posty bicích a zpěvu, zapadli rovněž výborně. Texty možná nejsou nejsilnější stránkou, své světlé chvilky si ale Brichta i jeho následovníci vybrali a především - je to prostě jen metal. Hlavně ten thrashující. Na Arakainy člověk nejde hledat nová hudební směry a poslouchat složitou textařskou filozofii. Spíše se jde přesvědčit, že je to pořád nářez, který si po hudební a technické stránce nezadá s podstatně mladšími a modernějšími uskupeními a který je zahraný natolik precizně, že předkapely často vypadají jako stádo zmoklých slepic. Šlape jim to, dědkům. Jako kráva. Co se týká výročního koncertu na DVD, osobně mi playlist zrovna dvakrát nesedl, nicméně porce je to šťavňatá a rozdělení na symfo/nesymfo část je chvályhodné. ()
Zaujímavosti (2)
- Jedná se o vůbec první spolupráci kapely Arakain se symfonickým orchestrem. (HellFireFery)
- Bývalý zpěvák kapely Aleš Brichta prohlásil, že po tomto koncertě už nechce jako host s kapelou Arakain nijak spolupracovat a koncertovat. (HellFireFery)
Reklama