Fontána pre Zuzanu

Slovenský muzikál z paneláku na způsob Takmer ružového príbehu. Pokračování jsou fascinující zážitky ze sekce filmů pro otrlé diváky. Spojení Vejmělkové a Rapoše se nicméně ukázalo jako fatální a první Fontánu lze hodnotit pozitivně zejména ve srovnání s českým Discopříběhem. (07.08.2009)

Sídliskový, romantický muzikál. Vôbec to nie je dobré. Nepáčilo sa mi to. "Fontána pre Zuzanu" je útrpne panelákovo šedá. Nepáčila sa mi protivná, vtieravá hudba a znervozňovali ma nekvalitné herecké výkony. Vadilo mi to, celé mi to liezlo na nervy. Filmy Dušana Rapoša som nikdy nevedel oceniť. Podľa mňa je to velice biedny režisér. Ani týmto, mnohými preceňovaným, snímkom ma nedokázal osloviť, zaujať, či pobaviť. No to, čo predviedol vo svojich neskorších dielach, bola ešte väčšia mizéria. * (08.10.2011)

Muzikalovy hit 80-tych let v celem Ceskoslovensku.Puvabna,mladicka,tehdy jeste neznama,Eva Vejmelkova a nejposlouchanejsi pisnicky te doby a zrodil se hit.Ano,urceny predevsim mlademu pubiku,tedy o mladych pro mlade,ale myslim,ze i po letech ma sve kouzlo.Jednoduchy pribeh a scenar.Slusna rezie,vcetne hudebnich pasazich a velmi prirozeni mladi herci.Myslim,ze prave proto se film stal takovym hitem.U me ma jasnych 55%. (09.08.2010)

Prvý diel trilógie s postupne klesajúcou kvalitatívnou tendenciou, pravdepodobne najznámejší (a zrejme aj najúspešnejší) film režiséra Dušana Rapoša a jeden z kultových slovenských filmov z čias Československa. Tým všetkým je Fontána pre Zuzanu, príbeh o mladých ľuďoch, ktorí prežívajú posledné leto pred nástupom na strednú školu (minimálne niektorí z nich; rovnako si snímka všíma aj postavy, ktoré majú školu už dávno za sebou), vychádzajúc z knižnej predlohy spisovateľky Eleonóry Gašparovej. Stred príbehového univerza Rapošovho filmu o dospievaní a láske predstavuje vnútroblok na Kupeckého ulici v bratislavskom Ružinove s fontánou uprostred. Napriek tomu, že fontánu nesie snímka už v názve, v rámci príbehu sa jej väčšia pozornosť venuje až skôr ku koncu. Minutáž dovtedy obsahovo vypĺňa predovšetkým príbeh o láske, priateľstve, sexe, smútku, hudbe, motorkách a dospievaní. Ak vezmeme do úvahy, že Rapošov film vznikol prakticky ešte v časoch tvrdého socializmu, nevidno v ňom žiadne ideologicky podfarbené myšlienky, pričom predovšetkým svojou vizuálnou stránkou pôsobí v rámci možností dokonca až západne. Nočná Bratislava (a celkovo skvelá bratislavská výprava napríklad aj so zábermi priamo z rozostavaného Mosta hrdinov Dukly, dnešného Prístavného mosta), motorky, breakdance, obnažené poprsie Kataríny Šugárovej a populárne slovenské hity osemdesiatych rokov vytvárajú pozoruhodnú kombináciu, ktorá dokáže diváka zaujať. A to aj napriek tomu, že v žiadnom prípade nepredstavuje film ako celok nič svetoborné. Snímka takisto oplýva pestrosťou svojských postáv, spomedzi ktorých popri hlavných protagonistoch najväčšmi dokážu zaujať napríklad "nepríjemný" sused Domorák (Miloslav Holub) či Viki (Robo Grigorov) s jeho partiou goticko-depešáckych motorkárov. Fontána pre Zuzanu milo prekvapuje. Jednoduchý príbeh o tínedžeroch ponúka Dušan Rapoš v podobe, ktorá baví, a to nielen vďaka dobre zvolenému mixu komédie a drámy, ale predovšetkým vďaka výbornej bratislavskej výprave a soundtracku. Ten je síce po rokoch plný známych "odrhovačiek", ale do filmu pasuje a jeho celkový kolorit dopĺňa perfektne. (03.03.2024)

Dojemná a místy i mrazivá generační výpověď, která mě vždycky dostane, přestože jsem v paneláku strávil v mládí jen první tři roky života a z toho jsem si moc pamatovat nemohl. Dnešní mp3 generace to samozřejmě nemůže chápat, ale v osmdesátkách a tehdejším ČSSR to byl svého druhu kult. Rapoš sice nikdy nebyl bůhvíjaký režisér, tady ho ale na uzdě držel scénář a dramaturg. Vejmělková nejhezčí, co kdy byla, ovšem nesmírně sexy scény (a na svou dobu veleodvážné) mají i ostatní sídlištní kočky - dneska prsa pod mokrým tričkem nebo dokonce natvrdo venku nikoho neohromí, ale on se tehdy opravdu psal rok 1986... ;) Vytkl bych snad jen dost rozlítanou představovačku hlavních postav, po které má člověk až do půlky filmu menší zmatek v Zuzaniných sestrách a kamarádkách, a trochu nejapnou drsňáckou stylizaci prostřednictvím jednotvárného break dance - ale i to se snad tehdy prostě takhle bralo :) A pochmurná šedá paneláková atmosféra "vrátane" nočních maďarských autobusů značky Ikarus v ulicích Bratislavy je prostě neopakovatelná a neodolatelná. 85 % a fakt je mi strašně líto, že tenhle film už dnes asi nikdo moc nechápe. PS: Je to tak samozřejmé, že bych na to málem zapomněl: hudba a texty jsou pochopitelně skvělé, Ak nie si moja je dodnes erbovní ploužák slovenské pop-music, Viem čo nechcem mile přímočará vypalovačka a Prvá láska z úvodních a závěrečných titulků zase pro mě jedna z pěti nejlepších věcí od Elánu - ačkoli to Elán není, to jen Ráž zpívá písničku od Patejdla :) PS2: Povšimněte si hlavního milovníka Jiřího Bábka, kterého (což jsem až dodneška VŮBEC netušil) najdete třeba ještě o 19 let později balit mladinkou Lauru v Renčově a Vieweghově Románu pro ženy! (13.12.2013)