Réžia:
Guillermo del ToroKamera:
Guillermo NavarroHudba:
Ramin DjawadiHrajú:
Charlie Hunnam, Idris Elba, Rinko Kikuči, Charlie Day, Max Martini, Robert Kazinsky, Clifton Collins Jr., Robert Maillet, Diego Klattenhoff, Ron Perlman (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Z mora sa vynoria obrovské príšery Kaiju a pustia sa do vojny s ľudstvom, ktorá si vyžiada milióny životov a ľudstvo na roky zaťaží. Pre boj s Kaiju bola vyvinutá špeciálna zbraň: masívni roboti zvaní Jaegers, ktorí sú simultánne ovládaní dvomi pilotmi, ktorých mozgy sú prepojené neurálnym mostom. Lenže aj títo roboti sa tvárou v tvár nezničiteľným Kaiju zdajú byť takmer bezmocní. Na pokraji porážky nakoniec sily brániace ľudstvo nemajú inú možnosť než obrátiť svoju nádej smerom k dvom nečakaným hrdinom: bývalému pilotovi (Charlie Hunnam) a neskúsenému nováčikovi (Rinko Kikuchi), ktorí sa dajú dohromady, aby spoločne riadili slávneho, avšak zároveň zjavne zastaraného Jaegera. Spoločne budú čeliť hroziacej apokalypse. (TV Markíza)
(viac)Videá (12)
Recenzie (1 846)
Wrestling v poměru 10000:1 aneb neplivej mi do ksichtu tu svou plazmatickou sračku (!!!) Hodinu a půl čekám na to, abych se dozvěděl, že má Rod Perlman docela velký nohy :-) ale popořadě. Ať to beru jak chci, Guillermo del Toro, to je určitý vizuální rukopis, taková ta hi-tech pohádka s cool barvama, která tady ovšem dostává na prdel pěstí z kalený oceli. Pacific Rim není průser, jen se posunuje v linii soudobé digitální onanie o další krůček = VÍC, VĚTŠÍ, NIČIVĚJŠÍ, CAPSLOCK. A vizuálně skutečně šlape, sice bez původního ksichtu, ale formálně sebevědomě (akorát dějově je to plochý jak Rumunská gymnastka). Jednu chvíli senzačně epický fight v ulicích Tokia a v druhou černoch v neoprenu s kupou stupidních motivačních citátů, které jako by mu našeptal sám Emmerich. Ksindl z jiný dimence se možná miliony let těší na naše freony, každopádně Pacific Rim je přesně tím standardem, kterýmu to (protože se těšíte) technicky spolknete i s navijákem, ale v druhým sledu už nemá co nabídnout . Chci říct, jeden z filmů, u kterých máte pocit, že jste dostali strašně moc a přitom odcházíte hladoví. Protože já tu taky u prvního a posledního sledu zůstávám, dávám tomuhle velkorozpočtovému dietnímu koktejlu víc než štědrých [final rate: 65%] ()
Monstr scény jsou samozřejmě úderné, i když jsem se v těch CG záplavách létajícího plechu a ještěrčích vnitřností místy trochu ztrácel - tím spíš, že k nim obvykle docházelo za tmy a vydatného deště/pod mořskou hladinou. Podobně jako u malinko vtipnějších Transformerů mi tady však nebývale lezli na nervy snad všichni lidští gerojové, přičemž ten hlavní (Charlie Hunnam) byl z kategorie nestravitelných. Ani charisma Idrise Elby, které mě spolehlivě válcovalo v Lutherovi a The Wire, se tady moc nedostavilo. V konečném důsledku vás tak střídavě bije do očí triková technologie a do uší dialogy postav, jejichž plasticitu byste graficky znázornili úsečkou. Je vhodné poznamenat, že se jedná o druhý hollywoodský scénář pera mistra Travise Beachama, přičemž tím předchozím byl svým způsobem jedinečný Souboj Titánů - od teď si budu na jeho jméno dávat setsakramentský pozor. 40% ()
Godzilla meets Transformers. Prozatím nejupřímnější z letošních letních blockbusterů, který si na nic nehraje a přímočaře, bez narativních kliček a významových přesahů, dává velmi zřetelný obsah pojmu „high concept“ (Monstra! Roboti! Velcí!). (S ohledem na předpokládanou merchandisingovou smršť by zvláštní rozbor zasloužila ve filmu přítomná fetišizace techniky - postavy opakovaně žasnou nad sílou a velikostí robotů, jejichž designem se kamera v dlouhých záběrech opájí... v něčem to připomíná prezentaci dinosaurů v Jurském parku.) Zápletka poskládaná z oblíbených scifistických a militantních motivů (Země v ohrožení, sdílení myšlenek, klony, mužská rivalita, nejlepší obrana je útok) nás usazuje do již známých diváckých pozic. Nechce se po nás více, než abychom trochu tupě a zcela pohodlně sledovali modifikované verze Top Gunu, Monstra, Dne nezávislosti nebo Hellboye (pro fajnšmekry je tady pak bonus v podobě bladerunnerovsky neo-noirového vizuálu Hong-Kongu a dost nepatřičného odkazu ke slavné „nosní“ scéně z Čínské čtvrti). Zrovna u filmu, který dává již svou marketingovou kampaní velmi jasně najevo, oč v něm půjde (a že v něm o moc víc nepůjde), mi absence originality nepřišla jako překážka ve vychutnání si čiré zábavy. Předvídatelnost dějových zákrut a omezení lidského elementu (zpřítomněného vyjma Elby zaměnitelnými a necharismatickými hezouny) na nezbytné minimum – jaegerovský koncept ostatně stojí na „transformaci“ lidí v mnohatunovou ocelovou příšeru (čili obdoba kooperativního hraní akčních her) – vyklízejí prostor vizuálně-viscerální akční jízdě. Zápasy těžké váhy jsou v rámci možností přehledné a různorodé, hlavně ale obrovské. Zhmotněný sen hráče videoher a čtenáře komiksů. Guillermo del Toro si ve velkém měřítku hraje jako malý kluk. Zejména díky jeho obrazotvornosti a smyslovému prožitku, který souhra neskutečného vizuálu a rockového soundtracku dokázala vyvolat, mne film bavil. Neintelektuálně, ale intenzivně. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, xxmartinxx, Macejko ()
Nejslabší Del Toro a zcela jistě největší box office exploze letošního roku. Sympatické postavy sice zavalitý nerd sype z rukávu hladce jako pouťový kouzelník papírové pugéty. Dokonce se neštítí ani na blockbusterové poměry nevídaného polechtání hlubší psychologie a možná až příliš detailních popisů fikčního světa. Jenže ono je to ve výsledku putna, protože Pacific Rim chce být hlavně opulentní megalománií, ve které si monstra a roboti budou vzájemně rvát hlavy a spodní čelisti. A ačkoli je to napoprvé fajn rytmizované, na pár tmavých záběrů i přehledné, chybí tomu hravost a nadšení, které Del Toro obvykle do filmů pumpuje pod tlakem. Jakoby se vyřádil na konstrukci všeho okolo a hlavní atrakci za něj odkroutil Emmerich, Liebesman nebo Leterrier. Tj. fušeři, pro které je ve slovnících už pár let vyhraněné spojení "rutinní nuda". P.S.: Djawadi asi nestíhal, že zremixoval svůj vlastní soundtrack z Iron Mana. ()
Pacific Rim čerpá z nebývale vysokého počtu inspiračních zdrojů, nejvíce asi ze Dne nezávislosti Rolanda Emmericha. Kde ale Emmerich nedostatky scénáře fikaně maskuje různými vtipy a gagy, tam del Toro ve svém nejnovějším akčním sci-fi spektáklu zůstává tvrďácky vážný. Celkově se na film dobře kouká, akce je přehledně nasnímaná, žádné velké dějové kudrlinky - prostě poměrně kvalitní tutorialový úvod do plánované trilogie. O to více zarazí poměrně slabé herecké obsazení v porovnání s obřím rozpočtem bezmála 200 milionů dolarů. Těžko se pak přijímá argument, ačkoli logický, vycházející ze samotného námětu, že byl film určen především pro Asii, což se odrazilo i na tržbách a jejich rozmístění v rámci světových trhů. Dle webu Box Office Mojo film vydělal lehce přes 400 milionů dolarů, z čehož 25% zůstalo na domácím americkém trhu a 75% ve zbytku světa - trojlístek největších asijských trhů (Čína, Japonsko, Jižní Korea) přitom uzmul 150 milionů dolarů (jen sama Čína 112 milionů, tedy více než na celém americkém trhu). Přestože se nejedná o zavedenou sérii a svoje místo si teprve musí vybojovat, tržby by přece jen měly být minimálně o třetinu vyšší. Pacific Rim rozhodně nepřesvědčil. ()
Galéria (157)
Zaujímavosti (68)
- Pro potřeby filmu bylo vytvořeno téměř 100 návrhů kaiju monster a Jaegerů. Každý týden celý štáb hlasoval, kteří z nich se ve filmu nakonec objeví. (HellFire)
- Po motorkárskom seriály Zákon gangu (2008) a komédii Frankie Go Boom (2012) je to už tretí spoločný projekt Rona Perlmana (Hannibal Chau) a Charlieho Hunnama (Raleigh Becket). (S3MIR)
- Tvůrci se inspirovali všude možně. Soukromá organizace v seriálu Shin seiki Evangelion (od r. 1995) ovládá bytosti, jež bojují proti obrovským věcem, které se někdy vynořují z oceánu a útočí na Tokyo-3. Krvelační mimozemšťané ve filmu Válka světů (2005) řídí třínohé stroje, kterými xenoformují planetu Zemi. A v manze nazvané „Shingeki no kyojin“ z roku 2009 vystupuje postava jménem Eren Jäger, který loví a zabíjí lidožravé Titány. (Aelita)
Reklama