Atlas mrakov

Atlas postmoderně narativních mraků. Čekal jsem intelektuální nokturno, a on to byl jen překombinovaný americký blockbuster, byť skutečně nádherně natočený. Excelentní a snad až nedocenitelná forma, které ovšem stůně obsah. Pokud jde o preference idejím revoluce a svobody, dávám i nadále přednost kupříkladu Klubu rváčů...traktát o karmickém fungování světa je pak vícenež banální... PS: Konceptem neustálého recyklování několika herců (symbolizující koloběh putování duší) také vzniká efekt jakýchsi ,,prkenných tváří", neboť k odlišení postav ztvárňovaných jedním hercem bylo použito divadelního líčení, efekt, který nevadí z principu odděleného jeviště a hlediště v klasickém divadle, je ovšem při použití filmové kamery snímající herce z bezprostřední blízkosti silně kontraproduktivní, neboť když herci zakryjete mimické svalstvo v obličeji, nezbývá mu už moc způsobů, jak hrát... Podobné filmy: Fontána, Magnolia, Crash, 21 gramů, Amores perros, Pan Nikdo (29.12.2012)

Filmařsky bravurní časoprostorová meta kýčovitá epika, která si zbytečně honí triko zneužitím minima herců v maximu rolí; což díky neživým latexovým ksichtům, kdy jsou postavy obsazovány bez ohledu na pohlaví či rasu herce, připomíná převleky páně inspektora Clouseaua spíše než co jiného (vliv páně Lany Wachowské?). Ani nevyrovnanost jednotlivých segmentů (Tykwer > Wachowští) není něco z čeho by jeden skákal radostí. A především to postrádá katarzi. Co tvůrci chtějí říci, to řeknou cestou a na finále samotné pohříchu nic nezbude. I přes tyto chyby v matrixu by však NASA mohla nosič s tímto snímkem bez výčitek vyslat ke hvězdám, aby si na jeho základě mohli případné jiné formy inteligentního života udělat trefnou představu „o nás“. A mohli se nám tak raději zeširoka vyhnout. (23.11.2012)

Wachovští opět naservírovali originální film, který prostě nelze k ničemu přirovnat. Když se mě někdo zeptá o čem to bylo, nebudu mu schopen dát uspokojivou odpověď a rozhodně ne stručnou. Propojení jednotlivých příběhů bylo znatelné, ale nepřišlo mi až tak zásadní. Nicméně se mi hodně líbilo to deformování informací a odkazů jednotlivých postav. Např, když se hláška o nepodrobení se zločinnému týrání z komické linie o důchodcích stane symbolickou větou vzpoury jídlonošky ve sci-fi budoucnosti. Žádný z příběhů nenudí, přesto nejradši jsem měl ten o útěku z domova důchodců a ten o jídlonoškách. Bohužel vzhledem k tomu kolik tam toho je se nedostaví nějaká extra katarze. Spíše jen touha si o tom pokecat, jestli jste to pochopili dobře a něco vám neuniklo. Rozhodně mě ještě žádný film takovou silou nenavnadil k tomu, abych si přečetl knižní předlohu. (03.01.2013)

,,NAŠE ŽIVOTY NÁM NEPATŘÍ. OD LŮNA K HROBU JSME SPOJENI S DRUHÝMI. V MINULOSTI I V SOUČASNOSTI. A KAŽDÝM ZLOČINEM ČI LASKAVOSTÍ TVOŘÍME NAŠI BUDOUCNOST“..... /// ,, Jednotlivé příběhy na sebe částečně navazují a jejich postavy jsou tak ovlivňovány událostmi minulými“ ... jedno vám povim – kino ani nedutalo. Skoro celej film (kromě tý nány, která by se smála i kdyby Hanksovi chrstli vařící olej do ksichtu… ale to sou ty hromadný projekce…) a fakt si nepamatuju, kdy mi 3 hodiny utekly rychlejc. Šukání časovejma rovinama a žánrama, paralelní protínání obrazů a zvuků … futuristicko filosofický dílo, ve kterým je tři prdele pravd, vyprávěný v duchu sextetu – soráč, ale já tyhle píčoviny miluju! Jen mám dojem, že příběh bude oproti knize vo dost vokradenej – ale snad by to mohla dorovnat parádní vizuální a zvuková stránka! To souznění obrázků a hudby… to je věc, kvůli který to musím vidět znova! A příběh? Nezpotíte se, neztratíte v ději či postavách (– což je nakonec vlastně dobře), mozaika minulosti, současnosti, budoucnosti ( – jo, mám dojem, že sem viděl něco netradičního, originálního. Neberte mi to!), o lásce, touze po svobodě, po pravdě, po životě a víře, že existuje lepší svět – jo! Líbil se mi, ale neškodilo by si přečíst knihu. A přestože tu ,,pravda pravdoucí“ vítězí nad hlubším posláním, druhá projekce bude zřejmě povinností. (Mateřský znamínko ve tvaru kometky na mý šíji, na to nemá pražádnej vliv.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 2004 David Mitchell číst nebudu. 2.) Páč vím, že Atlas Mraků je název kompozice japonskýho skladatele Toshiho Ichiyanagiho. 3.) Už mám těch vobyčejně vodvyprávěnejch příběhů plný zuby. 4.) Věřím, že nezůstáváme mrtví dlouho. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ *** (25.12.2012)

CHAOTICKÝ ODPAD! (24.12.2012)

// Distribútor: Warner Bros. // Počet premietajúcich kín v USA: 2,023 // Otvárací Víkend USA: $9,612,247 // (26.12.2012)

Hmm.. Co dodat? Film dosahuje velmi Vysokých Kvalit,které jsou Revoluční! Film utíká jako Švýcarské Hodinky a o zábavu je postaráno nevídaným způsobem.. Kombinuje se to krásně s Humorem, Akcí,Brutalitou.. + Filozofické Kecy.. Celé je to tak neuvěřitelně krásně odvyprávěno! Na Scifi příběhu se vyloženě Wachowští vyřádili a líbilo se mi nejvíce ze všech! Nechybí Emoce, Skvělé Efekty! Z Kina jsem tedy odcházel nadšený, ale polámaný z nepohodlných sedaček.. Přece jen 3 Hodiny jsou 3 Hodiny... Přesto, že film byl Super, už si ho po druhé nejspíš nepustím :) (28.11.2012)

Pracně komponovaná symfonie, která v sobě teoreticky má všechno a chce myšlenkově dosáhnout na každého, kdo jí věnuje pozornost. Ale já zkrátka na konci téhle tříhodinové štace nezůstal oslněn, ale spíš nepříjemně rozčarován. Wachovští i Tykwer nešetří vizuálně dokonalými režijními nápady, ale vzhledem k nevyváženosti jednotlivých příběhů jde téměř o plýtvání. V takovém Neo Soulu bych nejraději trávil minimálně polovinu filmu, protože akční sci-fi od téhle tvůrčí dvojice podvědomě očekávám. Bohužel důchodcovská odysea, námořnické blouznění nebo novinářská paranoia mě většinu času smutně míjely a ani při katarzi jsem si k nim přímou cestu nenašel. Je to zklamání o to větší, že jsem tomuhle týmu vážně věřil – abych pak místo dějovým linkám věnoval pozornost tomu, v jaké roli, rase či pohlaví se zrovna objeví úžasný Tom Hanks nebo zrající Halle. (10.06.2013)

Toto je taká obrovská WTF absurdná záležitosť, že nemôžem dať menej ako 4*. Teda, mohol by som. Ale nemôžem. Prečo? Lebo som sa bavil. Čím? Všetkým. Je prítomného tak veľa kurióznych nápadov, že som sa nestíhal nudiť. Atlas mrakov som videl zatiaľ len raz a hoci som z neho pochopil maximálne 60%, relatívne dosť sa mi páčil a to pre jeho rôznorodosť. Ak by každý príbeh dostal celovečerný film, asi by to bola nuda, ale na malom priestore občasné klišé a zjednodušenosť neprekážajú. Áno, film je na jednej strane do značnej miery nepochopiteľný, avšak na druhej sú scenáre plné klišé a predvídateľnosti. Samotné zápletky sú, keď sa to tak vezme, veľmi jednoduché. Najviac sa mi páčila poviedka a Hugom Weavingom ako čertom žijúcim v džungli. Atlas mrakov mi pripomínal podstatne lacnejšie Krvavé husle z roku 1998: tiež ambiciózne, odohrávajúce sa v rôznych časoch, s množstvom až samoúčelne hviezdne obsadených postavičiek. (25.12.2016)

Tentokrát se sice nekoná žádná revoluce ani update filmových výrazových prostředků jako v případě "Matrixu" či "Speed Racera", ani setkání s něčím neskonale svěžím jako v případě "Lola běží o život", ale to v žádném případě nesnižuje kredit Wachowských a Tykwera. Jejich první spolupráce je jedno velké „a přece to jde“, a to jednak vůči údajnému přesvědčení producentů a představitelů studií, že stejnojmennou předlohu nelze zfilmovat, ale také vůči zabedněné domněnce, že výsledek by byl nějaká intelektuální dumka; případně můžeme přidat i přesvědčení, že v Evropě nelze natočit spektakulární blockbuster. Právě fakt, že "Atlas mraků" v jádru nedělá nic revolučního, ale přesto zcela bez potíží vede diváka svým zdánlivě spletitým vyprávěním, je ve výsledku fascinující doklad vyprávěcích možností filmového média a jeho jazyka. (16.12.2016)

Na tohle jsem se tesil a zklamanej nejsem, ale nejsem ani nejak oslnenej. Povidkovy filmy mam vcelku rad a nejlepsi je na nich, jak se vse na zaver vysvetli a zapadne do sebe. Coz tady neplati, tohle je par nesouvisejicich pribehu, ktery spolu maj spolecny akorat nejaky jmena nebo postavy, ale kde k pochopeni jednoho neni nutnej dalsi. Na druhou stranu, ani jeden pribeh neni natolik scenaristicky silnej, aby obstal sam o sobe. Pribehy se stridaj vicemene nahodne, jednou po minute, jindy po deseti, obcas jsou napinavy jak kdyby sme byly ve finale, obcas se jen keca a nic se nedeje, ale pri delce tri hodin si to dokaze udrzet po celou dobu tempo i zajimavost. Co se tyce triku, ty jsou naprosto perfektni. No a ted se dostavam k tomu nejzasadnejsimu, naprosto skvely herci, obzvlast Hanks konecne dostal zase velkou hereckou prilezitost a maximalne ji vyuzil. Sice to zacne bejt po chvilce lehce usmevny, jak kazdej herec hraje asi tak deset roli, ale jelikoz to je zahrany spickove, neni si vlastne na co stezovat. Takze za me spokojenost. (28.12.2012)

// Na tenhle film se vždy milerád podívám znovu, protože takové dokonalé spojení několika různých příběhů, za doprovodu tak krásné hudby, s tak skvělým obsazením a vynikajicí pointou a poselstvím zkrátka volá po pořádné pozornosti! Jsem hloupý, že jsem na to nešel do kina, když jsem měl možnost - příště dám na první instinkt :) skvostný film. Doopravdy úžasná práce, sourozenci Wachovští, pane Tykwere - tleskám! 100% (30.12.2012)

Dovednost bratrů - pardon, sourozenců - Wachovských udělat z látky s megapoteciálem midcultový atlas plků začíná být poněkud ubíjející. Na druhou stranu tohle samožerství v adaptaci předlohy, jejímž leitmotivem je mj. kanibalismus, možná nepostrádá jistou rafinovanost... (12.12.2012)

Žánrovo pestré, sprvu nevstrebateľné (a paradoxne o to prehľadnejšie), v istých ohľadoch novátorské a nadčasové, stopážovo obludné, strihovo/montážne (čo sa významových, štylistických, ba dokonca ešte aj narácie schopných prechodov medzi jednotlivými líniami/sekvenciami týka) perfekcionistické, soundtrackovo úchvatné a epické zároveň, lenže aj emočne chladné a „story-telling“ pointu prezentujúce vákuum... Ups, pred „story-tellingom“ mal byť SPOILER [:-)]. 60% (22.11.2012)

Úchvatné dílo plný myšlenek, které se stane nadčasovou klasikou. ATLAS MRAKŮ směřuje ke hvězdám k vrcholným prvkům kinematografie. Stylisticky epické, obrazově úchvatné a skvěle vytvořené ( Tykwer - Wachowski). V celém rozsahu směřující v jednolitý obraz, který je v konečném výsledku trochu nesouměrný, ale působivě rozmanitý. ATLAS MRAKŮ bude divácky rozdělen jako Kubrickova VESMÍRNÁ ODYSEA. (16.12.2012)

Rozumím všem, kteří viděli nejlepší film svého života, neuvěřitelný blábol, nadčasový zázrak, nudný nesmysl, vizuálně dokonalý film, film o ničem, umělecké dílo, hru na velké umění nebo jen smutně konstatovali, že tohle nechápou. Moje oči v koordinaci s mozkem si při sledování užily většiny těchto pocitů, ale tentokrát nechám hodnocení na svalovém orgánu se dvěma komorami, dvěma síněmi a nějakou tou chlopní. A ten byl s oblečením duchovní myšlenky do akčního hábitu naprosto spokojen. Tímto se disclinovaně řadím do skupiny: „Jeden už uvěřil.“ (23.01.2013)

Je to ultimátní zážitek, o tom žádná. A přitom ani trochu "pseudo". Resp. takové to bude jen při střetu s "pseudo" lidmi, ale to nás nemusí trápit. Skrze velmi funkčně odvyprávěné příběhy to zcela vědomě sděluje banální, ale působivou myšlenku, nebo spíš pocit. Vlastně to nakonec vyhlíží až nevysvětlitelně hladce, což může někoho zmást a stáhnout k nižšímu hodnocení, ale to je největším kladem. Mezi čtyřmi a pěti, to si musím ještě rozmyslet. Každopádně je zajímavé, že na rozdíl od jiných podobných filmů to funguje pouze coby celek, ne po částech. 85 % PS: Bude velmi snadné nechat si tenhle film zprotivit vyjevenými či již zmíněnými "pseudo" komentáři. Zkuste to nedopustit. Atlas mraků není komplexní ani složitý, naopak je jednoduchý až primitivní. Jako pokaždé Wachowští (a sami to netají) osekali myšlenky a složitost vyznění na naprosté co nejlíbivější a nejpůsobivější minimum. Tak je potřeba k tomu přistupovat. (12.11.2012)

Nebýt divákem vyžívajícím se mimo jiné i v řemeslné stránce filmu a nejevit zájem o složitější formy fabulace filmových příběhů, jistě bych nemohl být Atlasem mraků fascinován, užívat si jeho "formu" a napálit mu za to (nezasloužené) plné hodnocení. Režisérské trio se rozhodlo předložit nám šest tematicky příbuzných a různými detaily propojených příběhů natolik komplikovaným, avšak sofistikovaným, cílevědomým a nikoli samoúčelným způsobem, že jedno zhlédnutí a jedno zamyšlení zdaleka nestačí. Příběhy jsou spojeny nejen doslovnými střípky, pointou, postavami, popř. tím, co charaktery představují, ale také formálně - kamerovými záběry a samozřejmě hudbou... Atlas mraků je narativní kolos, spletité bludiště významů, ale stále zůstává i příjemně koukatelnou mozaikou s šesti emocionálně vygradovanými konci. Jediné, ovšem poměrně zásadní negativum spatřuji v jisté povrchnosti point a myšlenek, film se neměl bát jit hlouběji - když už překračoval hranice filmového vyprávění a stylu, měl nabídnout i něco hlubšího než jen "duše je nekonečná/láska vítězí". 9/10 (21.01.2013)

Je to něco mnohem víc, když to necháte, aby to tím bylo. Veselé i smutné, krvavé i něžné. Dlouhý, ale krásný film. A sakra, došly mi slova. Každopádně pokud chcete věřit na osudovou lásku, tohle by vám mohlo pomoct. Nejlepší "povídka" pro mě byla ta ze Soulu. Ach. I když zdeformovaný, Jim Sturgess byl perfektní. (23.11.2012)