Atlas mrakov

Snímek Atlas mraků jsem si koupil v červnu 2017 na Blu-ray disku za velice výhodnou cenu, což o koupi rozhodlo, protože jinak bych modrou krabičku doma nepřivítal. Nic by na tom nezměnilo ani výborné hodnocení zde na ČSFD, i když vlastně ani nevím proč bych si jej nekoupil. Při pohledu na herecké obsazení totiž problém nebyl, v seznamu figurovala celá řada známých jmen jako třeba Hugh Grant, kterého nesnáším, Susan Sarandon, která mi nějak nevadí, Halle Berry, kterou mám docela rád a hlavně Tom Hanks, který patří mezi mé oblíbené herce. Také zaškatulkování filmu mezi Mysteriózní / Sci-Fi mi vůbec nevadilo, ba spíše naopak, protože tyto dva žánry patří mezi mé nejoblíbenější. Od koupi uběhlo více než dva a půl roku, než se disk roztočil v našem blu-ray přehrávači, přičemž tentokrát byl důvod takové prodlevy celkem jasný, neboť mi vadila délka 165 minut. Ano, film trval skoro tři hodiny a na to jsem neměl vždy čas nebo chuť a také jsem se obával, jestli se nebudu nudit. Nicméně odkládat shlédnutí atlasu nešlo donekonečna a tak se jednoho večera obsah filmu objevil na obrazovce naší televize. Přiznám se, že když jsem si předtím přečetl, že se film bude odehrávat v šesti různých časových obdobích a navíc ještě v různých žánrech, neměl jsem z toho dobrý pocit, protože to přeskakování z jednoho do druhého nemám moc rád, ale co už. Ony příběhy byl o o to těžší je pochopit, musel jsem neustále dávat pozor, aby mi něco neuniklo a ze začátku jsem měl velký problém se vyznat v tom, kde se zrovna nacházím a o co v tomto příběhu vlastně jde. Pevně jsem však věřil, že se všechny příběhy nějak spojí a vše dostane tak nějak logický rámec, což se ovšem splnilo jen částečně, nebo jsem ten záměr trojice Tom Tykwer, Lana Wachowski, Lilly Wachowski, která se podílela na režii i scénáři, nepochopil. Jak jsem už psal, odehrávalo se zde šest různých příběhů s rozlišnými postavami a v rozdílných časových obdobích, které se na obrazovce nepravidelně střídaly a postupně se vyvíjely. Příběhy byly opravdu vzájemně provázané, zároveň však rozlišené pomocí odlišných žánrových vzorců, když jsme doma sledovali historický film, životopisné drama, paranoidní thriller, filmovou frašku, sci-fi a postapokalyptický film. Všech šest rovin přecházelo do další fáze příběhu vždy společně, přičemž v úvodních pěti minutách byly v rychlém sledu představeny v nějakém klíčovém momentu příběhu, v další půlhodině filmu byly vysvětleny výchozí situace a vyprávění přešlo do další fáze. První příběh se jmenoval Tichomořský deník Adama Ewinga a odehrával se roku 1849. V něm americký právník Adam Ewing přijel ze San Francisca na Chathamské ostrovy uzavřít za svého tchána Haskella Moora obchodní smlouvu s reverendem Gillesem Horroxem. Stává se svědkem bičování moriorského otroka Autuy, který poté uprchne na jeho lodi a přesvědčí ho, aby se jej zastal u posádky. Doktor Henry Goose mezitím Ewinga pomalu tráví jedem s výmluvou, že jde o lék na parazitického červa. Chce se přitom zmocnit Ewingova jmění. Při podání poslední smrtící dávky však Autua Ewinga zachrání. Po návratu do Spojených států je Ewing znechucen tchánovým podílem na otrokářství a se svou ženou Tildou opustí San Francisco, aby se přidal k hnutí za zrušení otroctví. Druhý příběh se jmenoval Dopisy ze Zedelghemu a probíhal v roce 1936. Anglický bisexuální hudebník Robert Frobisher nastoupí jako zapisovač u skladatele Vyvyana Ayerse, což mu poskytne čas a inspiraci pro skládání vlastního díla, sextetu Atlas mraků. Také si přitom přečte část vydání Ewingova deníku. Ayers se ale chce podepsat pod Frobisherovu symfonii a vydírá ho odhalením a skandalizací jeho intimních vztahů. Frobisher Ayerse zastřelí a uprchne do hotelu, kde dokončí svůj mistrovský sextet. Těsně před příjezdem svého milence Rufuse Sixsmithe však spáchá sebevraždu. Třetí příběh se jmenoval Poločasy rozpadu: První záhada Luisy Reyové a odehrával se roku 1973.Novinářka Luisa Reyová potkává už staršího Sixmithe, který je nyní jaderným fyzikem. Ten ji přivede na stopu konspirací souvisejících s bezpečností nového jaderného reaktoru provozovaného Lloydem Hooksem, je však zavražděn Hooksovým zabijákem Billem Smokem ještě dřív než jí stihne předat důkazní zprávu. Reyová najde a přečte si Frobisherovy dopisy adresované Sixmithovi. Jiný vědec z elektrárny, Isaac Sachs jí poskytne kopii Sixmithovy zprávy. Smoke však zavraždí i Sachse a svrhne novinářku v jejím autě z mostu. S pomocí šéfa elektrárenské ochranky Joea Napiera unikne Rayová i dalšímu vražednému pokusu, při kterém zemře sám Smoke. Nakonec odhalí spiknutí, jehož záměrem bylo jadernou havárií podpořit zisky ropných společností. Čtvrtý příběh nesl název Hrůzostrašná muka Timothyho Cavendishe a probíhal v roce 2012. Pětašedesátiletý vydavatel Timothy Cavendish náhle zbohatne, když jím publikovaný gangsterský autor Dermont Hoggins zavraždí kritika a je poslán do vězení. Hogginsovi kumpáni mu však začnou vyhrožovat smrtí, aby získali svůj podíl na zisku a Cavendish se obrátí o pomoc na svého bratra Denholma. Ten ho léčkou zavře do pečovatelského domu, kde ho drží proti jeho vůli, ale Timothymu se podaří utéct. Obdrží rukopis románu o životě novinářky Reyové a napíše vlastní scénář o svých příhodách v pečovatelském domě. Pátý příběh se jmenoval Orison Sonmi~451 a přenesl nás do roku 2144. Sonmi~451 je lidský klon, umělý produkt genetického inženýrství. Pracovala jako servírka v restauraci. Nyní sedí u výslechu před svou popravou a popisuje, jak byla ze svého vyhovujícího poddanského života vytržena velitelem Hae-Joo Changem, příslušníkem povstaleckého hnutí známého jako „Unie“. Zatímco se skrývala, sledovala film založený na Cavedishových příhodách. Unijní povstalci jí odhalí, že klony jako ona jsou pravidelně zabíjeny a „recyklovány“ jako potrava pro nové klony. Sonmi se rozhodne, že společenský systém založený na zotročování a vykořisťování klonů nelze tolerovat a uprchne na Havaj, kde veřejně odvysílá svůj příběh a prohlášení. Hae-Joo Chang však zahyne při přestřelce, Sonmi je dopadena a po svém výslechu popravena. Poslední šestý příběh se jmenoval Jak to bylo u Slooshova brodu, a co se pak seběhlo a odehrával se 106 zim po „Úpadku“, neboli roku 2321. Zachry žije se svou sestrou a neteří Catkin v primitivním společenství nazývaném „Údolí“ poté co většina lidstva vymřela při jaderné katastrofě („Úpadku“). Obyvatelé z Údolí uctívají Sonmi jako svou bohyni. Zachry trpí halucinacemi s postavou jménem „Old Georgie“, která ho manipulativně nabádá ke zbabělosti. Násilnický kmen Konů kvůli tomu zabije Zachryho přítele i se synem. Zachryho vesnici navštíví Meronym, jedna z „Jasnozřivých“, což je společnost využívající technologie pozůstalé z doby před „Úpadkem“. Meronym zachrání Zachryho neteř Catkin před smrtí a on ji z vděčnosti zavede do hor, kde vyhledají Atlas mraků. Jedná se o vysílací stanici, odkud může vyslat zprávu Zemským koloniím. Meronym zde odhalí, že Sonmi nebyla bohyní, ale skutečnou smrtelnicí. Po návratu Zachry najde vesnici vyvražděnou kmenem Konů. Podaří se mu zabít jejich vůdce a vysvobodit Catkin. Meronym je oba zachrání před útokem kmene Konů, vezme s sebou na loď Jasnozřivých a odveze z Velkého ostrova. Když všechny příběhy skončily, tak jako epilog filmu posloužila scéna, v níž vypráví Zachry už coby stařec svým vnoučatům tyto příběhy někde v mimozemské kolonii, čímž stvrzuje, že Meronym s vysláním zprávy uspěla a všichni se zachránili. Několik herců se objevilo ve všech příbězích, někteří se objevili jen někde. Z těch nejdůležitějších byl jmenoval hned několik z nich, přičemž prim jednoznačně Tom Hanks, který si zahrál Dr. Henry Goose (Tichomořský deník Adama Ewinga 1849), hoteliéra (Dopisy ze Zedelghemu 1936), Isaaca Sachse (Poločasy rozpadu: První záhada Luisy Reyové 1973), Dermota Hogginse (Orison Sonmi~451 2144) a Zachryho (Jak to bylo u Slooshova brodu, a co se pak seběhlo (2321). Také Halle Berry se objevila ve všech šesti příbězích a to jako domorodá žena 1849, Jocasta Ayrsová 1936, Luisa Reyová 1973, indická návštěvnice večírku 2012, Ovidius 2144 a Meronym 2321. Třetím do party byl Hugo Weaving jako Haskell Moore, Tadeusz Kesselring, Bill Smoke, sestra Noakesová, Boardman Mephi a Starej Georgie. Další známý herec Jim Sturgess tzaké v žádném ze šesti příběhů nechyběl, když si zde zahrál Adama Ewinga, hosta v levném hotelu, Meganina otce, skotského horala, Hae-Joo Changa a Adama, Zachryho švagra. No a můj neoblíbený Hugh Grant zde ztvárnil tyto role - reverend Giles Horrox, zaměstnanec hotelu, Lloyd Hooks, Denholme Cavendish, Seer Rhee a pomalovaný divoký náčelník Konů. Další známá herečka Susan Sarandon chyběla ve dvou příbězích a objevila se jako Madam Horroxová 1849, starší Ursula 2012, Yosouf Suleiman 2144 a Abatyše 2321. Britský herec Jim Broadbent chyběl jen v jednom příběhu a zahrál si zde tyto role - kapitán Molyneux 1849, Vyvyan Ayrs 1936, Timothy Cavendish 2012, korejský hudebník 2144 a Jasnozřivý 2 2321. A na závěr ještě další, ale podstatně mladší britský herec James D'Arcy si zahrál ve čtyřech příbězích - mladý Rufus Sixsmith 1936, starý Rufus Sixsmith 1973, sestra Jamesová 2012 a archivář 2144. Tím bych uzavřel herecký účet a na závěr podotkl, že určitě obdivuji jistě náročnou práci všech tří režisérů a scenáristů, nicméně film to byl fakt hodně náročný, často mne nebavil a asi jsem vůbec nepochopil, jaký měl smysl a jaké měl poselství pro diváka, jestli vůbec nějaké. Suma sumárum, snímek Atlas mraků ode mne dostal dvě zamračené hvězdy **. (23.12.2019) (menej) (viac)