Danny Rose z Broadwaye

Poněkud toporný svět varietních komiků, kterému paradoxně chybí vtip, tentokrát neoživoval jen Allen sám, ale nezvykle i Mia Farrow, snad pro ty tmavé brýle, které ji změnily v naprosto jinou ženu... Podruhé vynechám, což mi však nezabrání těšit se na každý další mistrův film, a tu si uvědomuji, že tuto výsadu mohou prozatím užívat pouze dva tvůrci z celé "biosféry" :-) (10.09.2013)

V některých momentech je to výborné, ale jako celek mě to neoslovilo, strašně jsem se u toho nudil, a měl jsem velký problém vůbec vnímat ten děj a soustředit se na něj. Neorientoval jsem se v postavách, nechápal jsem jejich motivace, neměl jsem k nim žádný vztah a v podstatě už po naběhnutí závěrečných titulků nevím, o co tam vlastně šlo - navíc asi jsem vůbec nepochopil tu finální pointu. Nesedla mi ani ta forma příběhu v příběhu, kterou si Allen zopakoval o 20 let později ve filmu Melinda a Melinda, kdy je celý film retrospektivně odvyprávěn svědkem tehdejších událostí, který to celé líčí jako anekdotu partě přátel sedících spolu v restauraci - nedovedu si prostě představit, že by někdo v restauraci vydržel tak dlouho nechat někoho mluvit, ta představa mi přijde zcela absurdní. Takže ačkoli mě vyloženě okouzlila ta černobílá kamera a lokace (celý film je velmi neokázalou reklamou na New York a při jeho sledování jsem si připadal lehce světácky), osobně to bohužel řadím k těm Allenovým filmům, které šly mimo mě. Btw. když zde člověk navíc vidí mladou Miu Farrow, nemůže se ubránit myšlenkám na to, jak smutně se její vztah s Allenem později vyvinul, což mi asi opět bránilo se nějak víc do toho filmu ponořit. (14.12.2021)

Danny Rose je manager-moula, který se snaží svou neschopnost nahradit extrémní obětavostí a kterého nakonec každý odkopne - v této roli mi konečně Woody Allen, jako herec, seděl více, než kdykoliv předtím. Bohužel naopak musím poznamenat, že co se týče filmu, kromě scény s héliovými hlasy si nevzpomínám na žádný podařenější vtípek, ani na žádnou hlubokou myšlenku. Proto, ač film rozhodně nevidím jako nějaké zklamání, musím zvolit nižší hodnocení. 7/10 (09.02.2008)

Poprvé jsem byla dost na rozpacích (snad to bylo jen mou otupělostí). Podruhé už jsem si zvykla na netypickou vizáž Mii Farrow a pochytila více Woodyho žertíků. No, žertíků... Řekněme si to na rovinu - válela jsem se po zemi. Jako vždy napsáno a natočeno s obrovským nadhledem a doplněno hudbou, která má náboj. Výborné dialogy a tak dále (kdo zná Allena, umí si to představit). (01.06.2006)

Počiatočná nálož slov pôsobila chaoticky a zmätene, vrcholom bola návšteva u nervóznej Tiny. Chvíľu trvá, kým divák pochopí, o čom film bude, on sa neskôr stále viac a viac dostáva do klasickejších koľají love story. Nápad je však výborný, trochu zbytočné mi pripadalo orámovanie príbehu. Allen by niekedy mohol byť v istých situáciách vtipnejší, niekedy poteší nečakaným detailom. Väčšina jeho filmov asi bude lepšie fungovať, ak si pred alebo po nich prečítate scenár, zapamätať si všetky bonmoty je nemožné. Možno nie tak brilantné, ako som očakával a ako sme zvyknutí, ale podstatný je pre mňa záverečný "good feeling." (29.06.2015)