Mlha

Román britské spisovatelky Daphne du Maurier „Mrtvá a živá“ (1938) se právem honosí statusem literární klasiky a o jeho neutuchající oblibě svědčí i množství filmových adaptací. Ta nejuznávanější vznikla v režii Alfreda Hitchcocka a produkci Davida O. Selznicka již v roce 1940, zatímco tu nejnovější má na svém kontě produkční divize Netflixu (premiéra proběhla v říjnu 2020). Pozoruhodný pokus přenést důvěrně známou látku do indických reálií má na svědomí Biren Nág, původně úspěšný scénograf (z této pozice pracoval například na Kriminálce Bombaj), pro něhož se Mlha stala druhým a zároveň posledním režijním počinem (zemřel krátce po jejím dokončení). Snímek několikrát odkazuje také k Hitchcockovu Psychu (1960) a znalce předlohy jistě překvapí odklonem od původního závěru. V neposlední řadě také dokládá, že pokud jde o práci s mlhou, nemají Indové konkurenci. (Noir Film Festival)