Boxer a smrť

Parádní filmový zážitek za poslední dobu. Vůbec všechny tyhle ty filmy z koncentračních táboru a z období nacistických hrůz, a vůbec filmy zabývající se touhle tou tématikou jsou vždy neuvěřitelně silné a vždy v sobě nesou i kus poselství, a navíc diváka všemi svými prostředky vtáhnou naplno do svého do děje. Německé dialogy jsou tu proloženy docela rychlými titulky tak jsem měl fakt docela velký problém je stíhat. Jinak se ale jedná skutečně o krásný (každému po svém) a neuvěřitelně vypjatý psychologicky dramatický film od začátku až do konce z období fašismu. Roli vězně boxera si tu střihl Stefan Kvietik (Komínek) který tu musel přistoupit na nelehká pravidla hry svého pána, podal skutečně fantastický výkon který mě chytil naplno, špatný nebyl ale ani velitel tábora Manfred Krug (Walter Kraft), který si jej později natolik oblíbil že mu udělil až neuvěřitelná privilegia (fyzické práce sice odpadli, ale nastalo výrazné psychické vypnutí a výrazná psychologická propast mezi ostatními), což se ale zase nelíbilo ostatním vězňům, především fanatickému dozorcovi..Ve filmu najdeme krom tréninku a zápasů ale i tvrdé tresty, psychickou a fyzickou šikanu, smutné pohledy na doutnající komíny, koupání v bahně a zastřelení nejlepšího parťáka Komínka starého vězně, poté co si na něj posvítil fanatický dozorce atd. Neuvěřitelně silný Solanův film byl natočen podle adaptace polské literární předlohy Józefa Hena (česky 1958), a fascinoval mě důsledným pojetím relativizace hodnot a schopností představit tradiční klišé v nečekaných souvislostech. Co tu znamená svoboda, když musíte dýchat popel svých spoluvězňů? Divák si zde zprvu nedovede představit ani porážku svého nadřízeného, vždy se jen jakoby brání a své schopnosti tu tedy nemůže využít naplno, i když je určitě lepší a moc by chtěl...Scéna konečného velkého zápasu, na který se přišel podívat celý velitelův ansámbl se svými hosty, byl vypjatý až do poslední chvíle ostatně jako celý tento film o tragickém osudu jednotlivce který to měl kolikrát horší než všechny ti nevinné oběti protože dopředu nevěděl co jej čeká. Slovenskou filmografii moc probádanou nemám ale prý tento film ještě společně a Uherovým Slnkem v sieti je považován za první film z takzvané Slovenské nové vlny. Obdobný i když novější film : Vítězství ducha. Za 5*. (17.03.2007)

Jednoduchý a dokonale účinný príbeh, ktorý ma zasiahol tak silno ako dávno žiaden československý film. Bál som sa konca, s vedomím toho, že neviem, ktorým smerom sa to celé vyvinie - a to dokonale zafungovalo. Štefan Kvietik je legenda, kameraman predbehol o dekády svoju dobu. "...dážď, bociany, potôčik, jahniatka, šibačky, skaly, rodina..." Silná vec ! (13.05.2009)

Neuvěřitelně silné drama o odvaze být se za pravdu i za cenu ztráty vlastního života. Boxer Komínek si v táboře smrti získá jisté postavení jen díky tomu, že je „boxovacím pytlem“ pro velitele tábora. Ten si ho hýčká jako svého soupeře, nad kterým má převahu a jistotu, že vždy vyhraje. Komínek díky tomuto „milosrdenství“ stojí uprostřed rozpolceného světa – na jedné straně ho jeho spoluvězni nenávidí a vidí v něm špicla a kolaboranta, protože je mu mnoho prominuto; na druhé straně zase stojí obávaná nacistická moc. Když se nakonec ve velkém zápasu na deset kol rozhodne Komínek poslat jasně slabšího soupeře k zemi, sice se mu to nepodaří, ale ukazuje se, že důstojníkovy řeči o sportovním fair play neznamenají nic, protože jednoduše nestrpí porážku od „heftlinga“. Poměrně pozapomenutý představitel Nové vlny na Slovensku, Peter Solán, tu výborně pracuje s motivy člověka v mezní situaci, kdy každé jeho rozhodnutí může mít fatální následky. Stejně tak jsou do filmu nenásilně zakomponovány připomínky holocaust, které tvoří ještě dusivější atmosféru snímku. Ve srovnání s jinými filmy s podobným zaměřením (např. Vítězství) je tohle patrně to nejpůsobivější, co jsem kdy viděl. (28.12.2005)

Za normálních okolností by mě film plný boxu dost nudil. Ale toto nebyly a nejsou normální okolnosti... Od samotného počátku na člověka dýchne tísnivá atmosféra. Z některých scén mě šel přímo mráz po zádech (viz např.. pohled na kouřící komín po předchozí scéně s velkým zástupem nově příchozích vězňů do koncentračního tábora). A ty střihy mezi boxerským ringem, kde se hraje fair play, a prostředím koncentračního tábora, kde platí pravý opak, divácký prožitek ještě umocňují. Postavy ve filmu přitom nejsou nikterak černobílé. Jsme tak jednak svědky toho, jak mezi spoluvězni Komínka panuje závist, zbabělost, lež, a dokonce i udavačství a zároveň vidíme lidskost a životní moudrost na straně ženy nacistického velitele, když svého muže upozorňuje, že lidé jsou ještě horší, než si může pomyslet. Hodně silně na mě zapůsobil konec filmu, kde je hlavní hrdina opět konfrontován s životní realitou, kde se nehraje fair, odmítne jí však akceptovat. (23.03.2017)

Veľmi divácky príťažlivý film sa podarilo vytvoriť scenáristovi Vichtovi a režisérovi Solanovi. Dramaticky vďačné prostredie lágra, napínavé boxerské súboje s tým záverečným pred publikom, napatie a zvláštny vzťah medzi Komínkom a Herr komandantom, dilema hlavného hrdinu. Len škoda, že nemeckí pohlavári sú ukazovaní ako jednorozmerné figúrky, rozmýšlať sa dá iba nad určitým športovým charakterom Krafta, ktorý je ale minimálny a v závere úplne popretý. Je to v záujme diváckej príťažlivosti, čo chápem, 102 minút je tak napínavých od začiatku do konca. Boj dobra so zlom je predsa základ filmového rozprávania všeobecne. Z Kruga ide strach, pôsobí trochu primitívne a chlapsky zároveň. Kvietik zase chlapsky a spravodlivo. Možno by som privítal iný koniec, film by tak bol vo výsledku aj o športovom duchu a istej forme podivného priateľstva, takto je hlavne o dileme hlavného hrdinu. Hodnotenie by však bolo rovnaké. (29.09.2013)