Můj nejlepší nepřítel

Snímku Můj nejlepší přítel nelze vytknout jen několik věcí. Tou hlavní, pro snímek nejvíce určující, je pohled na šikanu jako takovou. Zajímavý psychologický nástin mysli šikanovaných a jejich pohled na své trýznitele. Směr, kterým se snímek vydává, je v kinematografii, řekl bych, ojedinělý a není vůbec na škodu, že se dá odhadnout někde v polovině filmu. Divák si díky tomu začne více všímat změnám v chování hlavních postav, zejména v postupné změně vztahu mezi jimi samotnými. Postupná gradace je poměrně pomalá a poklidná, závěr samotný je pak ovšem diametrálně odlišný a i přes svou očekávanost poměrně drsný a šokující. Věcí, která nejvíce spojuje Mého nejlepšího přítele s ostatními stejně zaměřenými snímky je zejména téměř nulový vliv (a důležitost) dospělých postav. Jedná se o jakousi projekci dětských světů, kde se jen málokdy objeví někdo, kdo by mohl situaci vyřešit. Dospělí spíše připomínají figurky, které problémy přehlížejí, aby je nemuseli řešit. ___ Na druhou stranu snímek po celou dobu vypadá jako film určený proti prevenci šikany, jehož účelem je promítání v hodinách občanské výchovy. Veškeré charaktery jsou velice snadno čitelné a jejich vývoj jasně předvídatelný. Varovný prst téměř u každé scény (i tohle je děti špatné, mstou se nic nevyřeší) se ukazuje jako poměrně otravný a zbytečný. Nicméně možná nakonec díky tomu závěr působí tak znepokojivě jak působí… (24.01.2011)

Drsný film o šikaně z Dánska, který není pro slabší povahy. Je to velmi dobrý film o 2 outsiderech, kteří jsou fyzicky šikanováni svými spolužáky a řeknou si, že je na čase s tím něco dělat a tak začnou vymýšlet různé varianty jak se pomstít. Silný příběh, který má dobré tempo, fajn postavy, někomu se přitomná fyzická šikana může zdá být až přehnaně drsná, ale v Dánsku člověk nikdy neví. Překvapí i hodně nečekaný konec. Kdo rád tyhle citlivé témata, tak bez váhání jdětě do toho. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí***, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra****, Napětí***. 7.5/10. (06.12.2020)

Postaviť sa zlu ale odolať pritom pokušeniam, ktoré so sebou prináša moc chce naozaj silný charakter, žiaľ v tomto svete je to skôr výnimka. Z priateľstva a spojenectva je často veľmi blízko k nepriateľstvu. Snímok tiež ponúka užitočné informácie ohľadom života na dánskych školách. Z môjho pohľadu určite lepšie ako estónsky Klass (2007). 85/100 (10.11.2014)

Parádny film! Hoci je tých filmov o šikane a násilí na školách, a následnom postavení sa na odpor celkom dosť, každý je svojim spôsobom inší - a tento bol navyše poriadne dotiahnutý až do úplných krajností. Celé to bolo akési Cidade de Deus (Mesto bohov) premietnuté do školského prostredia malého dánskeho mestečka, aj keď v tomto prípade to bolo o čosi menšie "peklo". Dosť neznámy a nenápadný film, no zato s úžasným spracovaním a celou tou ideou odporu a následného vzostupu. Samozrejme je to trochu prehnané, ale tá idea je v podstate silne realistická - pretože často tí, čo sa postavia niekomu na odpor a zvrhnú vládcov, tak ako náhle získajú moc, začnú sa správať podobne... Vynikajúco vystihnuté, a záverečná pointa už bola len vrcholom toho celého! (Aj keď zopár vecí tu naozaj nedávalo zmysel - napr. kde boli všetci tí rodičia, alebo prečo škola vôbec neriešila to čo sa všetko dialo?). (03.10.2013)

Někdy je v člověku tolik zloby, že ho zkrátka ovládne. Po všech těch strastech, které si zažil, je otázkou, zda-li mu jeho na první pohled špatné rozhodnutí, jak se s tím vypořádá, mít za zlé či ne. Šikana byla a bude.. Je jen na okolí a obětech, jak se k ní postaví. Tento film ukazuje oba typy obětí šikany - ti, kteří odpouštějí a ty, kteří možná odpouštějí, ale nezapomínají.. Stačí jen nezavírat oči před problémy. (30.01.2014)