Biography: Steven Seagal
Obsahy(1)
Spojuje v sobě to nejlepší z bojových umění a zároveň je přesvědčivým hercem. Na nic si ale nehraje. Řadu let vypadá naprosto stejně. Je to prostě Steven Seagal. Narodil se roku 1951 a s bojovým uměním - konkrétně s karate - začal ve věku sedmi let. Brzy získal dovednosti i v dalších bojových sportech a v roce 1974 (už jako držitel černého pásu v karate a mistr aikida) přesídlil na několik let do Japonska a do jiných asijských zemí. Učil zde aikido a legenda praví, že se jeden čas živol i jako "lovec lidí". Bojová umění učil i po svém návratu do USA - založil si školu pro movité klienty. Ve filmu debutoval v roce 1988 snímkem Nico, následovaly tituly jako Těžko ho zabít, Muž s cejchem srti, Aljaška v plamenech aj. Ze dvou manželství (obě skončila rozvodem) má celkem pět dětí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Tak tohle jsem ani trošku nečekal. Chlap kterýho jsem si na začátku jeho kariéry nesmírně vážil, za to jaký nový vítr přinesl do akčních filmů. Způsob stylu jeho boje byl do té doby naprosto nevidaný. Ladnost, skvělé choreo, tvrdost, ale v jeho podání především skutečný real fight, který předváděl, z něj přes noc udělal doslova mega hvězdu. Bohužel Stevenovi tak trošku ujel vlak a s postavou bacatýho strejdy teď obejduje od filmu k filmu a doufá, že zase zaboduje. Ovšem tohle není to hlavní o čem dokument je nebo spíše kvůli čemu stojí za to ho vidět. Co má fakt velkou hodnotu jsou informace, který nejsou, alespon mě ne, tak známý. Absolutně jsem netušil jak se Steven angažuje v charitativních projektech, někdo může namítnou poza pro kamery, ale kdepak, jak mohl před x lety tušit že se v roce 2009 něco takovýho o něm bude točit a jakto že v dobách své nejěvtší slávy o tom odmítal mluvit a pokud ani to nestačí, ta Stevena stačí chvíli poslouchat, jde to z něj a je opravdový. Třeba jak vyhrál tu při s mafií, která ho celou dobu špinila a on odmítl využít mediální prostor k tomu, aby se před veřejností úplně očistil a je zpranýřoval. Stejně tak téma ekologie, vím o Aljašce v plamenech, ale jeho přístup k půvadním obyvatelům Ameriky mě byl až dosud utajen, stejěn jako kritika nadnárodních kocnernů huntující všechno a všechny co jim nepřináši miliardy a to prosím v roce kdy chránit životní prostředí nebylo součástí cool image kdejakýho politickýho či celebritního panďuláka. No Stevene, musím přiznat, že jste na mě udělal velký dojem ne jako herec, ale jako chlap a člověk. Konec konců Casey Rybak uměl uvařit akci na divoko vždy s tím nejlepším kořením a po těch časech kdy v ulicích Mr. Nico provozoval s cejchem smrti nemilosrdnou spravedlnost se mě v době digitálních efektů a roztřesený kamery začíná stále víc a víc stýskat. ()
Steven Seagal byl pro mě vždycky taková velká neznámá. Jeho filmy, co točil ze začátku kariéry, jsem měl vcelku rád. Taky především díky tomu, že je táta miloval a pořád o nich povídal. Jenže časem mě ty jeho filmy přestali bavit. Vrcholem všeho pak byla Poslední mise a vrcholná závěrečná scéna s katanami. Člověk pak neví, co si o takovémto člověkovi má myslet. Když jsem ale viděl Machetu, na kterou jsem se kvůli němu hrozně těšil, tak jsem pochopil, že Steven ví, že to, co točí, nestojí za moc, ale že ho to pořád baví a že je rád za každou šanci. Vrcholem pak byl tenhle dokument, který mě okamžitě zaujal, protože byl právě o něm a když se to tak vezme, tak jsem toho o něm za celou dobu příliš mnoho nevěděl. A nakonec se ukázalo, že jsem o něm nevěděl vůbec nic. Nevěděl jsem, že se oddal buddhismu až tolik. Ale například jsem nevěděl ani to, že má svojí vlastní nadaci, kde se stará o malé sirotky. Opravdu mě to překvapilo a z toho dokumentu, i když je to pořád dokument, bylo hrozně cítit, že Steven Seagal je dobrý člověk. A jako takového já ho teď také vidím. Dokonce i na samotné filmy budu nahlížet jinak a doufám, že se jeho filmy začnou lepšit, počínaje tím seriálem ze světa policie o autentických zásazích, kterých se Steven dobrovolně zúčastnil. Nutno dodat, že to nedělal kvůli slávě, protože kdyby všecko, co doteď udělal, dělal kvůli slávě, tak by se o něm mluvilo krapet jinak, než se ve skutečnosti mluví. ()
Steven "Poseur" Seagal v píárově pózérském dokumentu. Muž s cejchem (cejchou) smrti... %-D . . . Baže! . . . A to je vlastně celý, více zase jednou ztráta času a škoda slov... - - - - - (Poprvé s ryze studijním zájmem sledováno 14.8.2011 na >pózérském prostoru< , hodnocení 66., komentář zde jako třináctý - 14.8.2011) ()
V podstatě dost obsáhlý dokument, ale to říká člověk, co se nikdy moc nezajímal o bulvár a Stevena Seagala už vůbec ne. Pravidelné sledování filmů s tímto bijcem jsem ukočil s groteskou Aljaška v plamenech a tak jsem díky tomuto dokumentu znovunabyl chuť na staré dobré akční filmy. Dokument se snaží fundovaně odkrýt střípky ze Seagalovo tajeného soukromí. Je to pravý rytíř Hollywoodu, skvělý zpěvák a chrabrý policista a vlastně i silně duchovně založený člověk. Všechna čest, Stevene. ()
Vynikajúci dokument, zameria sa prakticky na všetko, čo sa Seagala týka, ukáže jeho pravú osobnosť a skutočné dôvody úpadku jeho filmovej kariéry. A je veľmi príjemné si pozrieť súhrn toho, prečo vždy bol a bude pre mňa Seagal najväčšia osobnosť nielen akčného filmu, ale celého šoubiznisu. ()
Slušivě vystavený dokument, naplno se dívající pravdě o Seagalově úpadku do očí. Poměrně podrobné zmapování herecké cesty jedné z akčních ikon let minulých, zároveň ukazující i jeho postoj k bojovým uměním, k náboženství, jeho hudební kariéru i postoj k charitě. Ať už jsou jeho současné snímky jakékoliv, jeho Muž s cejchem smrti nebo Přepadení v Pacifiku s typicky béčkovitým nádechem budou u mě mít navždy své pevné místo.. ()
Po shlédnutí tohoto dokumentu jsem se konečně dozvěděl, kdo je to ten „Casey kurva Rybak.“ Ten borec, o kterym už léta vim, že zabije holýma rukama 100 lidí s kamenným výrazem tváře a bez jediného škrábnutí, je schopnej „vypít galon benzínu, aby se s tim mohl vychcat na táborovej oheň“, není jen poslední pojistkou Pentagonu. Nyní už vím, že v soukromí je opravdovým mistrem aikido, udělal filmovou revoluci v akčňácích, stal se ekologickým aktivistou, rád si zahraje na kytaru v rockový kapele, a přispívá na charitu. Taky je chrabrým policistou a vydal desku. Jediný, co asi opravdu neumí, je vařit. Proto ho dali do kuchyně, kde by ho nikdo nehledal. Neboť „Vše co dělá, je tak přísně tajný, že to ani jako přísně tajný nesmí být označený“. Zkrátka nezbývá než říci „Věděl jsem toho o něm příliš málo. Vyznamenaný za statečnost, válečný kříž prvního stupně, purpurový srdce s hvězdou.“ Vždyť mu taky v rychlokurzu filmového herectví řekli „Stačí, když se budeš chovat přirozeně.“ No a on to dělá……. Kam se na něj hrabe Chuck Norris. Na závěr jen říkám „Zatanči nám Kejsi!“ ()
Tak co k tomu dodávat ? Je to rozhodně velmi zajímavý dokument s mým nejoblíbenějším hercem Stevenem Seagalem. Je zde popsáno snad vše. Jeho úspěchy, poté postupné neúspěchy, rodinné problémy, ukázka z dětství, povídání o jeho bojovém umění, ukázky z natáčení filmů - prostě tak má vypadat pravý dokument, který zaujme a baví po celý čas. Asi by tenhle dokument moc nebavil diváky, kteří Seagala nemají rádi. Já si ho užil naplno. ()
Chodil jsem půl roku na na taekwondo a judo, měsíc na pouliční boj win-tsun, tři lekce kick box, ale nejvíc se mi líbilo stejně jako Seagalovi půl roční kurs aikida. Protože jsem se učili jak uhýbat, což se nikde moc neučilo. ()
Jsem Seagalovým velkým fanouškem, takže nemohu jinak. Možná je dokument opravdu až moc nekritický, ale alespoň může mnohým ukázat i jeho jiné stránky. Hlavně v něm zazní několik pravd. Seagal je opravdu jeden z mála herců, kterému věříte, že to co předvádí před kamerou je schopen předvést kdykoliv jindy. Že je vás schopen zabít. Já jsem z něj prostě nadšen. Je to poslední akční hrdina. Hned si jdu vyhrabat nějaký jeho film. ()
Ač moc tohoto herce hlavně v poslední době nemusím,dokument se mě moc líbil, nečekal jsem jeho humor i ostatní věci,dost u mě Steven zase stoupl a přeji mu konečně nějakou pořádnou komickou roli. ()
Podla mna sa jedna o jeden z tych slabsich dokumentov z tohto cyklu. Nijak cielene sa o sukromie hercov nezaujimam, ale v tomto dokumente som sa nedozvedel prakticky nic, co by som uz nevedel. Naviac je dokument toceny povrchnym oslavnym sposobom a skutocnym dôvodom upadku Seagalovej filmovej kariery sa nevenuje (prudko upadajuca kvalita jeho filmov, prilis caste a evidentne zastupovanie kaskadermi, brutalne vypasenie, otravna snaha vkladat agitku o zivotnom prostredi do priamociarych akcniakov, ktora divakov znechutila). Namiesto toho je za jeho upadok povazovany ustup klasickych akcnych hrdinov po nastupe Matrixu. To je sice pravda, ale Seagal zacal upadat ovela skor pre dovody, ktore som vymenoval. Ale pre dvadsatrocnych, ktori o Seagalovi nikdy nepoculi, to bude celkom poucny dokument. Dozvedia sa o jeho zaciatkoch, charitativnych aktivitach, vasni pre hudbu, problemoch s mafiou alebo reality show v ktorej vystupuje ako sheriff. Pre mna nic nove pod slnkom, takze hodnotim podpriemernymi 2*. ()
Seagal je pro mě dneska už jen vzpomínka na ranná devadesátá, za níž se trochu stydím. Za tenhle dokument jsem ale rád. Sice nežeru všechny ty kecy o skromnosti, pokoře a buddhismu (hledání obezličky v tom smyslu, že násilí se se základními myšlenkami buddhismu nebije, je blbost z té či té strany), ale byla to příjemná melancholie koukat, jak se mění hollywoodská poptávka a pro staré akční hrdiny už není místo. Taky nechápu, kdo sakra byl ten pošuk v žlutým klobouku, kterej se vyznával z lásky ke Stevenovi za každým druhým záběrem a co dělal v dokumentu. Nicméně na rozdíl od jiných dílů téhle série, byl tenhle konkrétní informačně nabitej. Překvapilo mě, že Seagal hraje na kytaru (dokonce blues s B. B. Kingem!) a hlavně mě dostalo, když jsem si uvědomil, že ten opuchlej borec, co dnes vymetá stánkový prodeje, byl dřív opravdu dobrej v bojových uměních, narozdíl třeba od "rozhoďnožky" Van Damma (kterého jsem se Seagalem házel vždycky do stejnýho pytle). ()
Přestože film Přepadení v Pacifiku považuji za jeden z nejlepších akčních filmů všech dob, rozhodně nepatřím mezi fanoušky Steveho. Má i několik dalších hodně slušných filmů, ale nikdy mě neoslovil tak jako Sly, Arnie, Doplh ,JCVD a další. Prakticky nikdy bych ho nedal do žádného svého top žebříčku. To ale neznamená, že bych ho neuznával. Mám k němu respekt jako k člověku, mistru bojového umění a dokonce i jako k herci jenž do akčního žánru ve své době přinesl něco nového. Dokument je fajn náhled do minulosti. Ze současnosti toho moc nenabízí. Chyběl mě zde nějaký ohlas další akční ikony. 70 procent za místy uměle přechválený dokument o akční, žijící legendě. Ať už si to přiznáme nebo ne, je tomu tak. ()
Nejdem a ani sa neopovazim hodnotit Steva Seagala ako znalca bojovych umeni, tam je proste borec, o tom zadna. Ale opovazim sa a kludne aj budem hodnotit Seagalove herecke schopnosti. Jaj, ja som zabudol, tam ani nie je co hodnotit, lebo Seagal ZIADNY HERECKY TALENT NEMA. A v zivote nemal. No nic to, Stevo presluhuje uz pekne dlho a ja mam prenho uz len jedno slovo : DOCHODOK. 60 % z nostalgie ()
Dozvěděl jsem se spousty novinek ze života borce, který mě oslňoval, coby malého caparta a dodneška na jeho začátky nedám dopustit! Dnes už je samozřejmě na úrovni JCVD či Dolpha Lundgrena (oproti nim je navíc několikanásobně širší), pač kvalita jejich tenkrát "béček" je rok od roku uplně v pohodě na úrovni písmena "C". Ale i přes veškeré propadáky v novém tisíciletí, mám Stevena moc rád a chovám k němu úctu jako tenkrát, protože třeba takový Casey Rybak je nesmazatelně vryt do mé paměti, je jedinečný a nikdy si pod tímto jménem nepředstavím nikoho jiného, než právě pana Seagala! 80% ()
Neskutečně vtipný životopisný dokument. Jako člověk, který viděl všechny klasické a téměř všechny novodobé seagalovky můžu říct, že jsem se neskutečně bavil při větách typu: "Seagal je neskutečně mrštný, ... Je to úžasný herec. .... " Když takové věty pronášejí fanoušci, budiž, ale v reálně braném dokumentu? Ano, Steven dokázal přitáhnout k ačknímu žánru obrovské množství diváků, jeho prvotní film do roku 1997 (Glimmer Man) jsou akčně výborné, Přepadení v Pacifiku se právem stalo akční klasikou. Ale zbytek snad kromě Exit Wounds? To je jen ubohé mlácení slámy. A nevěřím, že Seagalovi jde o nějaký comeback. Nechápu, že dopustil, aby se ze štíhlého atleta stal kulatý Míša, který máchá rukama, střílí a myslí si, že tím nadchne své fanoušky. Možná by bylo dobré už zůstat jen u té hudby, modliteb a charitativních akcích. Steven bude jistě dobrým člověkem, ale jako akční hrdina už opravdu nemá co nabídnout. A ačkoliv ho mám moc rád, každý nový film je pro mne utrpením. A proto - Steve, už prosím odejdi do filmového důchodu. ()
Moje akční modla jen potvrdila, proč ji mám tolik rád. ()
Naprosto perfektní dokument mapující kariéru mého nejoblíbenějšího herce, který vnesl úplně nový styl do akčního žánru. Steven Seagal vtrhl do světa filmu skutečně velkolepě - jeho první film Nico - víc než zákon byl hitem, a tak následovaly další skvělé akčňáky Těžko ho zabít, Muž s cejchem smrti a Nemilosrdná spravedlnost. Všechny pod záštitou studia Warner Bros. Jednalo se však pouze o čistokrevné akční řežby, a tak bylo načase udělat něco trochu jiného, a proto Steven natočil Přepadení v Pacifiku, které vydělalo přes 150 milionů dolarů. Následovaly film, kterým chtěl Seagal ukázat, jak je důležitá ochrana životního prostředí, byla to Aljaška v plamenech. Poté přišlo Přepadení 2, Glimmer Man, Boeing 747 v ohrožení a také Tajný agent Jack T. Zkrátka samé kvalitní akční thrillery, které měly společné Seagala a Warne Brothers. V letech 1988 až 1997 patřil Steven Seagal naprosto evidentně mezi nejlepší akční herce a soupeřil s takovými jmény jako Stallone, Schwarzenegger, Willis a Gibson. Ostatní mohli jen závidět. Poté však přišel útlum v podobě dvou podprůměrných filmů Patriot a Profesionál, ale Steven se nesmířil s osudem a roku 2001 přišel skvělý comeback s filmem Lovec policajtů. Roku 2002 natočil solidní Na pokraji smrti, ale protože se pomalu, ale jistě měnil styl akčních filmů, byl Seagal nucen své další filmy vydávat ve většině zemí rovnou na DVD, přesto dokázal každý rok natočit alespoň 1 solidní film - Bestie, Poslední mise, Země krvavého slunce či Žoldáci spravedlnosti. Roku 2007 se opět v USA dočkal a jeho Zákon ulice šel do kin, následovaly solidní filmy Smrtící zbraň, Kód smrti, Ruslan, Mstitel či Hlídač. Velký úspěch si připsal v roce 2009 díky show Lawman. Následovala účast ve filmu Machete. Ačkoliv natočil Steven dost filmů, které patří jen k podprůměru, patří mu určitě status jednoho z nejlepších akčních herců historie a zanechal ve světě filmu nesmazatelnou stopu. Jeho snímky vydělyly přes 2 miliardy dolarů. Spolupracoval s Sharon Stone, Tommy Lee Jonesem, Michaelem Cainem, Krisem Kristofferssonem, DMX, Robertem de Nirem.... Dokument také ukazuje, jak musel čelit mnohým problémům - spor s FBI a Juliusem Nassem, ale dokázal to přestát. Oceňuju i to, že Steven ukazuje, že má smysl pro humor... Navíc v tichosti podporuje různé charitativní projekty a pomáhá i jako policista a instruktor bojových umění. .... Věřím, že nám Steven ještě ukáže nějakou pěknou akční podívanou ve stylu trháků z 90.let. ()
Překvapení. Nechci psát, že jsem bývalý fanda, protože jeho první filmy vždy rád skouknu s plnou spokojeností, ale ty jeho video filmy jsou tragické. Jako chlap je ale plný překvapení a pokud nějaký výdělek s těchto braků jde na charitu, pak to respektuji a smekám. Nicméně stále doufám, že jej ještě uvidím v nějaké parádní roli. ()