Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1716 je Japonsko postiženo záhadnou epidemií, kvůli které umírá většina mužů. Nedostatek mužů způsobuje výrazný pokles počtu narozených dětí. Pro stále žijící muže to má jisté výhody, jsou totiž opečováváni a žádáni spoustou žen. Toho využívá i mladík Mizuno, který se rozhoduje vstoupit do mužského harému ženského šóguna, aby finančně zaopatřil svou chudou rodinu a stoupl na společenském žebříčku. (Sesshoumaru)

(viac)

Recenzie (5)

Morely 

všetky recenzie používateľa

Když jsem se rozhodla ohodnotit tento film, velmi záhy jsem zjistila, že to není tak jednoduché jak se zdá. Na jednu stranu mi příběh plynul dobře, bylo to zábavné, konec který mě nepřekvapil ale ani neurazil, navíc spousta pěkných chlapů (v hrozných účesech) - pohodově strávený večer. Měl by ovšem Ooku být pohodový film? Myslím že ne. Ooku je naznačováno jako temné místo, něco neskutečného a zvráceného. Ano, autoři nám tu naservírují pár "ukrutností", ale ty všechny jen kloužou po povrchu. Občas sice zabrnkají na citlivou strunu, přesto mě nepřesvědčily, i když potenciál filmu je velký a téma neotřelé a zajímavé. Nu což, ohodnotila bych to jako lepší tři, které to na čtyři nedotáhly. Škoda. Pustím se teď do mangy, tak uvidím, jestli mi předloha bude vyhovovat víc. ()

Reklama

Natascha 

všetky recenzie používateľa

Jako osobě ženského pohlaví se mi na to dívalo velmi dobře. Taky aby ne, když se mi před očima producíroval pánský harém. Problém je ovšem v tom, že i když se jedná ve své podstatě o relativně krutý příběh, ve filmu je podán spíše jako nenáročná pohádka. Bohužel v tomto případě znalost mangy jedině škodí, protože Ooku, které poznáte z ní je opravdu ve filmu zmiňovaným temným místem. Možná to vyzní kapku vulgárně, ale přitvrdit na sexu a násilí a bylo by vše v pořádku. Také bych vytkla v některých momentech výrazně televizní kameru, která bohužel dává pocit, že se díváte spíš na historické dorama, než na film do kin, a dále naprosto zbytečné grafy a popisky se jmény. Ty narušují pocit, že se díváte na historický film, stejně jako v některých momentech hudba (jejíž hlavní motiv je ovšem velmi podařený). Film se v dialozích a řazení scén skoro až křečovitě drží mangy, na rozdíl od ní ale dokončuje Tsuruokovu epizodu (předvídatelně, ale celkem zdařile), díky bohu za to, protože v manze vyšuměla dost do prázdna. Mimochodem, už nikdy nechci vidět Horikitu Maki v historickém účesu (zato Shibasaki Kou to sluší:) ()

Pirkaf 

všetky recenzie používateľa

Shibasaki Ko se na roli shogunky hodí perfektně. To byla první věc, která mě napadla. Když přidám jako vždy roztomilou Horikitu Maki, byl jsem si skoro jist, že tento film mě nezklame. A nezklamal. Jedná se o zpracování prvního dílu mangy Ooku, velmi věrné své předloze, a tak mě tento snímek nemohl ničím překvapit, příběh je to ale nápaditý a dostatečně silný, aby nenudil. Zpracování dostačující. Spokojenost. ()

JFL 

všetky recenzie používateľa

Snímek, který na první pohled vypadá jako další chodící mrtvola televizního moru, který v posledních letech obchází japonský mainstream (s výjimkou hrstky etablovaných režisérů jako Miike, Hiroki, Lee Sang-il či Iššin Inudó je filmová produkce čistě v rukou televizních rutinéru), se především díky nápadité předloze ukáže jako překvapivě osvěžující a zábavné dílko (byť někdy nezáměrně). Fantaskní variace historie, kde se kvůli nákaze postihující muže obrátí role pohlaví a ze zdravých mužů se stávají vyhledávaní a hýčkaní hřebečci, zatímco ženy zastávají většinu předchozích úkonů mužů, na první pohled nabízí obrácení genderových rolí, ale ve skutečnosti přináší úsměvně tradicionalistické utužení stávajících pozic. Sekvence, kde ženy vykonávají mužské práce jsou viditelně inscenované za účelem vyvolat výsměch, a naopak nová funkce mužů pouze umožňuje přicházet s bizarní adorací semene, která nemá daleko k slavné ódě na fertilitu od Monty Pythonů. Muži jsou postavení do role bohů a jejich umístění do královského harému je doslova označeno jako mrhání semenem, což je ale slovy postav filmu nejpádnějším dokladem moci šóguna ženského pohlaví. Šógunátní harém pak je zobrazený jako jedna velká gay komunita, při čemž vyprávění pojednává o tom, jak do tohoto světa přijde správňácký heterák, který zpovykané buzny naučí správným tradičním hodnotám (jak je patrné ze sekvence s harakiri). Homosexualita je nicméně braná jako epizodka v životě mužů do chvíle než dostanou do rukou ženu, ale ti nejteplejší členové harému samozřejmě jsou zobrazeni jako intrikující hajzlíci či roztomilí zženštilci. Nicméně nutno uznat že sekvence postavené na rozpačité konfrontaci hetero správňáka s gay komunitou jsou grandiózně vtipné a vykazují na japonský mainstream až nevídaně delikátní dramaturgii a cit pro komediální timing bez zbytečného afektu. ()

Galéria (11)

Reklama

Reklama