Vlčie diery

Je to dosť dobrá vojnová dráma. Má dobrý príbeh o jednej rodine s niekoľkými synmi, ktorí sa v čase Slovenského národného povstania vracajú z rôznych miest domov, do malej dediny pri horách, pričom každý celú situáciu vníma po svojom, ale aj tak sa do povstania zapájajú. A samozrejme ich všetkých čakajú mnohé problémy, no nielen s Nemcami, ale aj kvôli tomu, že dvaja synovia milujú tú istú ženu a navyše jeden z nich sa stal mrzákom. Spracovanie sa mi páči, síce o nejakom plnohodnotnom príbehu sa v tomto prípade ani moc hovoriť nedá, ešte aj ten motív lásky dvoch mužov k jednej žene, ktorý spočiatku pôsobí výrazne ide časom úplne do úzadia, ale filmu to vôbec neubližuje, lebo cítiť, že tvorcom tu šlo o niečo iné. Hlavne zobraziť tieto udalosti z pohľadu čo najväčšieho počtu ľudí z rozmanitých kategórií, takže nechýbajú muži, ženy, starší, mladší, s lepším vzdelaním aj bez neho, samozrejme aj Nemci, pričom každý to vníma po svojom, niekto aktívnejšie a iný sa tomu zase chce čo najviac vyhnúť a toto je zvládnuté výborne, bavili ma situácie so všetkými kategóriami a dokonca ešte aj všetky scény s deťmi sa až prekvapivo dobre vydarili. Pochváliť musím aj skvelú dobovú atmosféru, za čo ale určite môže aj to, že film sa točil len pár rokov po skutočných udalostiach a množstvo nezabudnuteľných scén. A tak tu sa je po celý čas skutočne na čo pozerať. Spokojný som aj po stránke akcie, síce sa tu nenájde žiadna akčná sekvencia, ktorá by ma výrazne bavila, ako celok, navyše aj to množstvo dobových záberov mi prišlo trochu nadbytočných, ale aj tak sa tu nájde plno, skôr takých menších scén, ktoré sa vydarili, napríklad ostreľovanie Nemcov z krytu. A najrozporuplnejšie je rozhodne finále, celá situácia je zaujímavá, ale to kombinovanie hračiek a reálnej akcie mi prišlo skôr len úsmevné. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, najviac vyniká skvelý Františet Dibarbora, ktorý nemeckého dôstojníka zvláda perfektne, ale ideálne mi prišli úplne všetky postavy a to aj bratia. S réžiou a technickou stránkou som dosť spokojný, tvorcovia si síce viditeľne nemohli dovoliť nejaké veľkolepejšie bojové scény, ale to už je to najmenej a hlavne tá atmosféra je výborná. Vlčie diery sú jednoducho klasika, jeden z našich najlepších vojnových filmov, ktorý som už videl viackrát a určite som s ním ešte neskončil. 77% (21.09.2014)

Tento film má v sobě výraznou dokumentární a historickou hodnotu, neb podává dění z 2. světové války očima přeživších pouhé 4 roky po jejím ukončení, navrch v režii aktivního účastníka Slovenského národního povstání. Tvůrci přenesli do filmu čerstvé emoce, využili i některé autentické reálie, film obsadili tehdejší slovenskou hereckou špičkou a výsledkem je na svou dobu technicky i umělecky mimořádný snímek. Problém spíše může nastat, vidí-li ho po víc než 70ti letech mladý současný divák, protože sílu vrcholných československých válečných filmů (zejména ze 60. let) Vlčie diery pro mě osobně zdaleka nedosahují. Řada silných momentů (z nichž ten nejsilnější, takřka hororový paradoxně ani nesouvisí s válkou) na druhé straně vyvažuje délka a časté sklony k patetičnosti. Excelentní a nadčasovou filmařinu z mnoha scén doplňují uměle vložené dokumentární záběry a rovněž akční scény z války, jejichž zpracování z roku 1948 je dnes už spíše passé. Ačkoliv to pro všechny silné klady dlouho vypadalo z mé strany na 4 hvězdičky, ke konci již natažená stopáž a zejména to závěrečné naivní a patetické finále, vizuálně doprovázené přímo hračkářskými modely tanků, shodily mé hodnocení o hvězdičku níž. K tvůrcům určitě cítím respekt, k statečným vojákům obětujícím se v boji proti fašismu chovám hrdost, samotný film mě také obohatil a některé scény hodně zapůsobily. Ale opakovaně bych se na Vlčie diery asi nepodíval a přeci jen se nemohu při hodnocení bránit i vnímání jistých slabin. [65%] (14.05.2021)

Reziser palo Bielik natocil vskutku prelomove dielo CS kinematografie, a to hned z niekolko uhlov pohladu. Po prve, je to zakladajuce dielo slovenskej kinematografie, nakolko ide o prvy celovečerny slovensky hrany film natoceny po 2. svetovej vojne. Predchadzal mu Janosik z roku 1921. Je to zaroven prva prezentacia SNP v SK filme, ktora vychadza z cerstvej kolektivnej pamate tvorcov i divakov. Od skoncenia 2. svetovej vojny do natocenia Vlcich dier uplynuli len 3 roky, aj to nie cele. Magdalena Lokvencova - Husakova bola manzelka jedneho z hlavnych politickych akterov povstania a neskorsiehopredsedu Zboru Poverenikov Gustava Husaka. Bola prva slovenska divadelna reziserka a aj prilezitosne hrala vo filmoch. V kontexte socialistickej kinematografie je tento film pozoruhodny aj tym, ze kombinuje kanon Hollywoodskeho dobrodruzneho filmu /pan reziser v klude svojej obyvacky vo velkom pozeral Hollywoodske filmy/, najma westernu s vykladom casti novodobych SK dejin. Film vznikal este pred tzv. Vitaznym Februarom 1948, premieru mal ale az v decembri..... a vladnuca strana ho neprijala moc dobre. To bol mozno aj dovod, preco sa tema SNP v Sk filmoch stala tak haklivou - dalsie filym s tematikou SNP boli az V hodine dvanastej 1958 a kapitan dabac 1959. Bielik sa vo filme Vlcie Diery ukazal ako talentovany reziser + zaujimave vojnove sceny a scena s rutiacimi sa stromami a 1 sekerou. 100 % (15.01.2013)

Filmu jsem byl podroben ve věku dětském, takže scény sekání nohy (alias "varuj dušu na dolině"), popravy vesničanů, postřílení dětí a otrávení SSmana Dibarbory byly spolehlivým zdrojem nočních můr. Po cca 30 letech musím konstatovat, ža je to film velice dobový. Velice patetický, což někdy odnášejí herecké výkony, velice naivní, přes všechny drastické scény, a velice národně obranný, t j. zdůrazňující protinacistický odboj (čest těm, kteří v něm opravdu byli) a potlačující vlastní kolaboraci (to je samozřejmě v různé míře obsaženo i v dobových českých filmech). Zde je téměř každý Slovák tak uvědomělý antifašista (včetně příslušníků ozbrojených státních složek), že jednomu není jasné jak se jim ten slovenský štát udělal. (30.09.2012)

Že Vlčie diery trpí všemi myslitelnými neduhy snímků z konce 40. let, schématismem počínaje, přes černobílé postavy, patetickou hudbu a melodramatickými momenty konče, s tím jsem byl už dopředu srozuměný, že film má blboučký scénář, kdy příběh silně pokulhává a děj skáče kupředu mílovými kroky, to už je horší, a že bude titul, který měl bezpochyby prioritu, mít tak malý rozpočet, a že se bojové scény zvrhnou v naprostou frašku díky tančíkům, které si vypůjčili z dětského pokoje nějakého dítěte z prominentní rodiny, to už se nedá omluvit ničím. Vlčie diery mají nezpochybnitelně propagandistický rozměr, který můžu tolerovat (a je otázka, jestli můžu) u takového kousku, jako je Kachyňův Král Šumavy, pak tady formální kvality filmu k ničemu takovému nevybízejí. To přepálené hodnocení je jednoduše dané nostalgií a vědomím, že jde o film s protifašistickou a národněosvobozeneckou tématikou. Celkový dojem: 25 %. (11.01.2015)